Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Den nástupu do práce

aktualizováno 
Pracovní poměr se zakládá nejčastěji pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu. Tyto náležitosti pracovní smlouvy jsou nezbytné. Mimoto lze v pracovní smlouvě dohodnout ještě další podmínky, na kterých mají účastníci zájem, například zkušební dobu.

Vymezení dne nástupu do zaměstnání je velice důležité a musí být obsaženo v každé pracovní smlouvě. Dnem, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, vzniká pracovní poměr, a tedy i všechna práva a povinnosti, které z něj pro oba účastníky vyplývají. Den nástupu do práce může být v pracovní smlouvě sjednán uvedením konkrétního kalendářního dne, což je nejobvyklejší způsob, nebo jakýmkoliv jiným vhodným nezpochybnitelným způsobem (například patnáctý den po ukončení studia). Jako den nástupu může být sjednána také sobota, neděle nebo svátek.

Den nástupu do práce nemusí být shodný se dnem uzavření pracovní smlouvy; v pracovní smlouvě lze sjednat nástup do práce v kterýkoliv den po jejím uzavření. Oba účastníci pracovního poměru si tak mohou dopředu zajistit vznik pracovního poměru k dohodnutému dni, od kterého bude zaměstnanec moci začít s výkonem práce pro zaměstnavatele (například vzhledem k ukončení přípravy na povolání nebo vzhledem k termínu skončení dosavadního pracovního poměru). Jako den nástupu do práce však nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy budoucí (mladistvý) zaměstnanec ukončí povinnou školní docházku.

Ke vzniku pracovního poměru v některých případech dojde, i když zaměstnanec v tento den do práce nenastoupil třeba proto, že to byl den, který u zaměstnavatele není dnem pracovním, nebo zaměstnanci bránila překážka v práci, například pracovní neschopnost. Pokud zaměstnanci v nástupu bránila překážka v práci, je povinen o ní uvědomit zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom brání překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit. Zaměstnavatel může od pracovní smlouvy odstoupit jen v případě, pokud zaměstnanec nenastoupil do práce.

Chystáte se kolegovi, nebo dokonce šéfovi říct něco pěkně od plic? Jak na to? Čtěte ZDE.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Alex Craffonara
Byl u nás Murdoch či princ Albert, říká šéf luxusní horské restaurace

V nadmořské výšce dvou tisíc metrů servírují mořské plody, zvou ty nejznámější DJ a zdejší večírky jsou vyhlášené tak, že sem jezdí celebrity z celého světa....  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.