Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po deregulaci nájemného žila za 325 korun měsíčně

aktualizováno 
Hilda Pawlasová bydlela dvacet let ve služebním bytě v Třinci. Když celý nájemní dům koupila společnost CPI Byty, nájemné po deregulaci vyskočilo skoro o polovinu. To by nájemnice ze svého důchodu ještě zvládla, ale pronajímatel chce zvýšené nájemné zaplatit zpětně za dva a půl roku. Zákon mu to umožňuje.

Z jejího důchodu 7 987 korun putuje na bydlení a služby 6 662 korun, jeden tisíc korun umazává dluh u pronajímatele a na živobytí jí zbývá 325 korun. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pronajímatel bytu dal Hildě Pawlasové k podpisu dodatek k nájemní smlouvě, který od letošního května zdražuje měsíční nájemné z 1 865 korun na 2 941 korun. Na konci dodatku se nájemnice dočetla, že zvýšené nájemné má platit nejen v budoucnu, ale i za dobu od prosince 2011. Jakmile by tedy dodatek podepsala, hned by dlužila 31 tisíc korun. Čím to pronajímatel zdůvodnil? „Že na to má nárok,“ říká Hilda Pawlasová. Dodatek nepodepsala a pronajímatel dal žalobu k soudu.

Společnost CPI Byty je s 12 500 bytů druhým největším vlastníkem nájemních bytů v republice. Patří do skupiny Czech Property Investments (CPI) kolem Radovana Vítka. Podle zjištění advokáta paní Pawlasové koupila ošumělý dům, ve kterém žena bydlí, už v roce 2003 za 305 tisíc korun od Třineckých železáren. Nájemníci tehdy nabídku k odkoupení nedostali. V Třinci a Českém Těšíně získala CPI Byty celkem 4 400 bytů a většině proběhla v roce 2010 deregulace nájemného.

„U soudu jsem kvůli nájemnému byla třikrát, nejdřív u okresního a pak u krajského. Na soudní výlohy jsem si musela půjčovat od dětí, takže čtvrté jednání u soudu už jsem odmítla a dodatek ke smlouvě jsem letos v dubnu podepsala,“ vypráví Hilda Pawlasová. Soudní spory podobně vzdala i drtivá většina ostatních nespokojených nájemníků. Ti, kteří vytrvali, si sice vydobyli o trochu nižší nájemné, jenže za cenu vyšších nákladů na soudy a právní zastoupení.

Zpětně není zpětně

S tolika byty může pronajímatel jednat s nájemníky z pozice síly, ale i po deregulaci má zvyšování nájemného pravidla. „Pronajímatel může navrhnout změnu nájemného, ale musí to udělat písemně a jen jednou za rok,“ vysvětluje Tomáš Horák z advokátní kanceláře Prof. Oto Novotný a partneři. Zvýšení může navrhnout až na úroveň srovnatelného a obvyklého nájemného v daném místě, ovšem za poslední tři roky nesmí přesáhnout 20 procent. Pokud nájemník nesouhlasí, nebo mlčí, může se pronajímatel obrátit na soud, aby výši nájemného určil on.

Potud tedy firma CPI Byty postupovala podle zákona. Ale proč nutí nájemníky, aby platili zvýšené nájemné zpětně? „Soud rozhoduje dle zákona o zvýšení nájemného, a to od data podání žaloby. Z toho důvodu, pokud se dohodneme mimosoudně, požadujeme doplatek od podání žaloby, ale upouštíme od úhrady všech dalších nákladů,“ hájí postup CPI Byty její mluvčí Jan Burian.

Podpisem dodatku k nájemní smlouvě Hilda Pawlasová souhlasila s podmínkami, které si nadiktoval pronajímatel. Jenže i kdyby se soudila dál, nebylo by jí to moc platné. Podle advokáta Tomáše Horáka má skutečně pronajímatel nárok na zvýšené nájemné už od chvíle, kdy podal žalobu, a soud by to vzal v úvahu. „Z dnešního pohledu je to dozadu, ale oni to žalovali už tehdy, takže je to v pořádku,“ objasňuje advokát.

Živořit podle zákona

Třicetitisícový dluh teď Hilda Pawlasová splácí každý měsíc po tisícikoruně. Zvýšení nájemného jí pořádně zahýbalo s rozpočtem: z jejího důchodu 7 987 korun putuje na bydlení a služby 6 662, jeden tisíc korun umazává dluh u pronajímatele a na živobytí jí zbývá 325 korun.

Nájemnice proto zašla do místní pobočky CPI Byty, jestli by pro ni neměli nějaký levnější pronájem, o volné byty totiž v okolí není nouze. „Lidi z těch bytů utíkají, jenom v našem domě už je 12 volných bytů. Ale ta paní mně řekla, že bych ještě tři měsíce musela vedle nového bytu platit ten starý. A ten dluh 30 tisíc korun že musím uhradit tak jako tak,“ říká Hilda Pawlasová.

„Na žádost o případnou výměnu bytu jsme paní upozornili, že při výpovědi z nájmu je třeba dodržet tříměsíční výpovědní lhůtu, což je standardní podmínka vyplývající ze zákona,“ konstatuje Jan Burian z CPI Byty.

Hildě Pawlasové tak zbyla poslední možnost, požádat městský úřad o příspěvek na bydlení. Nájemník v takovém případě musí prokázat náklady na bydlení, tedy souhrn nájemného a služeb. Jejich výši pak úřad porovná s normativními náklady na bydlení a s příjmem domácnosti. Paní Pawlasové nakonec přiřkl částku 2 270 korun, která zvýšení nájemného kompenzuje. Ale na kompenzaci splátky dluhu jednoznačný nárok není. Advokát Tomáš Horák pochybuje, jestli ji lze započítat do nákladů na bydlení. „To je pro paní určitě nevýhoda,“ soudí advokát.

Hilda Pawlasová teď nemusí žít za 325 korun měsíčně, ale za 2 595 korun. To také není žádné terno, ale zato je všechno podle zákona. „Není za co si nechat opravit zuby, není na jídlo, není na prádlo, není na nic. Dokázali by naši zákonodárci z téhle částky žít 30 dnů?“ ptá se nájemnice.

Autor: pro iDNES.cz


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.