Lidé s ostřejšími lokty často na pracovištích zkoušejí nejrůznější pasti a hry. Kdo jim neumí správně čelit, může ve firmě dostat punc pracovníka, se kterým se moc nepočítá.
Kdo se ale naučí chovat asertivně, může být naopak na koni. Ve vypjatých situacích pak bude kolegům a nadřízeným sdělovat názory a myšlenky sebejistě a přímočaře, zanechá v nich dobrý pocit a nikdo se tak nebude cítit ohrožený.
Deset pracovních pastí, kterým lze čelit asertivně
1. Jestliže vás v práci neustále soudí, naznačují, že se máte změnit, a přidávají dobře míněné rady, jak byste měli správně postupovat, je na to nejlepší reagovat: "To je možné, já to ale vidím jinak…" Je totiž jedině na vás, abyste byli soudci svého chování.
Zapamatujte si: Mám právo posuzovat své chování, myšlenky i emoce a být za ně a jejich důsledky sám zodpovědný.
2. Pokud máte sklon k tomu, že podřízeným či kolegům neustále vysvětlujete, proč jim zadáváte úkol, snažte se to odbourat. Jinak v sobě budete pěstovat pocit viny a začnete sám sobě ubírat na autoritě. Jiná situace ale nastává, když je zadávaná práce něčím navíc nebo když k zadání úkolu konkrétnímu člověku máte jistý speciální důvod.
Zapamatujte si: Mám právo nenabízet žádné výmluvy ani omluvy ospravedlňující moje chování.
3. Pocit viny za případnou chybu nebo omyl v nás vypěstovalo naše okolí už v dětství a zažíváme to i v práci. Tvrzení, že dělat chyby je špatné, přitom vede k neochotě je i přiznávat, protože máme strach z negativního hodnocení okolí. Nikdo ale není dokonalý, naučte se v takových situacích řídit známým příslovím: "Chybovat je lidské."
Zapamatujte si: Mám právo dělat chyby a být za ně zodpovědný.
4. Řada lidí dokáže mistrně využívat manipulaci a přehrát pracovní úkol na druhé. Učebnicovým příkladem je třeba tvrzení: "Ale já nemohu přijít v sobotu do práce, víte, jak by se na mě doma zlobili?" Máte-li v takových situacích tendence řešit vše za jiné a vzít úkol na sebe, zbavte se toho a řiďte se další asertivní zásadou.
Zapamatujte si: Mám právo posoudit, zda a nakolik jsem zodpovědný za řešení problémů druhých lidí.
5. Zatímco někteří lidé v práci rádi tvrdí, že změna názoru je nemorální, asertivní právo naopak nabádá změnit názor vždy, když dostanete nové informace, argumenty nebo fakta, jež odkryjí další možný pohled na věc či situaci. Když tedy uznáte v průběhu diskuse argumenty kolegů za oprávněné, máte právo změnit názor. Svým asertivním postojem přitom můžete získat respekt ostatních.
Zapamatujte si: Mám právo měnit svůj názor.
6. Některá naše rozhodnut nemusejí a někdy ani nemohou být jen čistě racionální a logická. Další asertivní právo, jež je užitečné si osvojit, dává možnost chovat se nelogicky a bránit se manipulacím kolegů, kteří logiku vyžadují. Na tvrzení typu "Ale vždyť jste včera říkal, že to uděláte…" máte právo reagovat: "Ano, říkal, ale teď se k tomu nedostanu. Nezlobte se."
Zapamatujte si: Mám právo dělat nelogická rozhodnutí.
7. Jistá moudrost praví: "Není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem." Proto je dobré mít na paměti, že v práci běžně nastávají situace, kdy naše zájmy i názory jsou v protikladu se zájmy a názory jiných a nemusíme přitom mít žádný pocit viny. Snadno se tak ubráníte manipulacím typu: "Když jsem dostal menší odměny, příště si rozmyslím, než něco udělám navíc."
Zapamatujte si: Mám právo být nezávislý na dobré vůli ostatních.
8. Máte-li pocit, že musíte znát a umět vysvětlit důvody svého chování, kdykoliv se na to v práci někdo zeptá, jste na nejlepší cestě šlapat si po své kariéře. Na manipulace typu "A je ti jasné, co se stane, když si vezmeš příští týden dovolenou…" tak s přehledem reagujte: "Abych pravdu řekl, nevím." Je přece jedině vaším právem posoudit, zda a nakolik jste zodpovědní za řešení problémů druhých lidí.
Zapamatujte si: Mám právo říci: "Já nevím."
9. Empatie čili umění vcítit se do pocitů druhých a snaha pochopit, o co ostatním jde, tvoří v mezilidské komunikaci důležité prvky. Ovšem není to povinnost. Na manipulace typu "No to se ti včera na poradě povedlo…" reagujte proto asertivním "Nevím, co máš na mysli!" Nemusíte totiž rozumět všemu, co lidé chtějí, když to jasně neřeknou. V takovém případě je chápat nemusíte.
Zapamatujte si: Mám právo říci: "Já ti nerozumím."
10. Co člověk, to originál. Každý máme nárok na své zájmy a názory. Záleží na nás, čemu přisoudíme prioritu a co se pro nás stane nepodstatným. Nikdo na pracovišti nemá právo zasahovat do naší osobnosti a vnucovat nám své názory. Ostatním kolegům v práci může být jedno, že se třeba nezajímáte o poslední módu či fotbal. V takových situacích reagujte asertivně: "Já se na fotbal nedívám, je mi to jedno."
Zapamatujte si: Mám právo říci: "Je mi to jedno."
Zpracováno podle knihy Dagmar Lahnerové Asertivita pro manažery
