Tvrdé pracovní diskriminaci se podle svých slov tři čtvrtě roku marně bránila Anna Mikulová z Mikulůvky u Vsetína. Nakonec se psychicky zhroutila.
Se svým bývalým zaměstnavatelem, nadnárodní pojišťovnou Kooperativa, se proto vloni pustila do otevřeného boje. A ten teď podle všeho vyhrála: s pojišťovnou se dohodla na mimosoudním vyrovnání a dostala odškodné.
"Dohodu jsme v minulých dnech podepsali, peníze mi už přišly na účet," sdělila Mikulová. Podle ní i její právní zástupkyně Ivany Spoustové měla na úspěch dohody vliv i pozornost, jakou případu věnovala MF DNES. "Myslím, že váš zájem mi pomohl nejvíc," řekla Mikulová.
Advokátka Spoustová ocenila i vstřícnost Kooperativy. Obě strany sporu odmítly na základě dohody sdělit podrobnosti vyrovnání.
V Kooperativě dnes pracuje přes 60 procent žen. "Problematice rovnosti pohlaví proto věnuje firma nadstandardní pozornost," zdůraznil mluvčí Kooperativy Marek Vích.
Stala se tváří kampaně
Ten v minulosti pochybení společnosti popřel. K tomu, jestli Kooperativa někoho ze svých zaměstnanců kvůli odškodnění potrestala, se nevyjádřil. Jaroslav Kučera, který podle Mikulové může za její diskriminační vyhazov, je podle informací MF DNES dodnes ředitelem středomoravské divize pojišťovny v Olomouci. Příběh někdejší vedoucí pobočky Kooperativy v Kroměříži, dnes třiačtyřicetileté Anny Mikulové, označilo několik odborníků za nejlépe doložený příklad pracovní diskriminace kvůli věku a pohlaví.
Organizace Gender Studies, pro kterou právnička Spoustová pracuje, si proto Mikulovou zvolila jako hlavní tvář své kampaně proti diskriminaci na pracovišti. Koncem loňského dubna organizace dokonce uspořádala protestní akci přímo před pobočkou Kooperativy v Olomouci. Na Kooperativu pak Mikulová podala žalobu. "Podle toho, co jsem slyšel, a podle materiálů, které jsem si pročetl, si myslím, že tam je poměrně vysoká šance," řekl tehdy o chystaném sporu soudce Nejvyššího správního soudu a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy Zdeněk Kühn.
Mikulová přitom podle všeho nebyla sama, kdo byl tvrdým postupem nadřízených v Kooperativě poškozen. Podobný osud postihl podle ní nejméně dvě další ženy, které nahradili muži třicátníci bez řádného výběrového řízení. Jedna z nich to vloni potvrdila České televizi, třetí se pokusu o vyhazov ubránila.
Jak to začalo?
Anna Mikulová nastoupila jako vedoucí kroměřížského pracoviště Kooperativy 1. května 2004 po vyhraném konkurzu. Její pobočka zakrátko několikrát vyhrála soutěž produktivity. V březnu 2006 ji ale ředitel středomoravské agentury Kooperativy v Olomouci bez jakýchkoliv předchozích náznaků nespokojenosti požádal, aby k 1. dubnu ze společnosti odešla.
"Dali mi vybrat: buď práci u přepážky, nebo odchodné sto tisíc," vzpomínala loni v březnu Mikulová. Nabídku odmítla a tím její problémy začaly. Musela například odevzdat služební auto a začít do práce dojíždět 64 kilometrů.
Olomoucké vedení po čase nabídku stotisícového odchodného zopakovalo, Mikulová ale opět odmítla. "Řekli mi na to, že od 1. července nejsem vedoucí, protože se moje kancelář ruší," vzpomínala. Když si pak stěžovala na pražské centrále, olomoucké vedení ji začalo na poradách ignorovat. Bez potřebných podkladů se odmítla zúčastnit povinného přeškolení a dostala vyhazov. "Byla jsem rok na antidepresivech. Kdybych neměla manžela a děti, jaké mám, rodina by se mi rozpadla," je přesvědčena žena, která si z konfliktu se zaměstnavatelem podle svých slov odnesla trvalé zdravotní následky.
"Proti diskriminaci stojí za to se bránit," tvrdí dnes advokátka Ivana Spoustová. Zároveň ale upozornila, že kvůli mimosoudnímu ukončení případu v Česku stále chybí precedentní rozsudek, který by diskriminaci na pracovišti prokázal.
