Oprava některých údajů
Odpověď na dotaz směšuje dvě oblasti a navíc se odvolává na dnes již neplatný právní předpis. Proto je nezbytné uvést některé údaje na pravou míru.
Je zcela nezbytné rozlišovat osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen "OOPP") a jednotné pracovní oblečení (stejnokroj). Za OOPP se podle zákoníku práce považují ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, která nelze odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Dále za OOPP jsou považovány pracovní oděv nebo obuv v prostředí, v němž při práci podléhají mimořádnému opotřebení nebo znečištění. Tyto prostředky je zaměstnavatel povinen bezúplatně přidělit a udržovat je v použitelném stavu. Zaměstnanci nesmí v důsledku jejich používání vzniknout další náklady (zákoník práce § 132 odst. 5). Stejnokroj strážného za obecných podmínek nesplňuje žádný z uvedených požadavků, a proto jej nelze považovat za OOPP.
Navíc v odpovědi je ve vztahu k OOPP uvedena vyhláška MPSV č. 204/1994 Sb. , která je již od 1. ledna 2002 neplatná (vyhláška MPSV č. 498/2001 Sb.) a je nahrazena nařízením vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Stejnokroj strážného je jednotným pracovním oblečením, které plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Proto na něj nelze pohlížet jako na OOPP. Přesto, za jistých okolností, jeho pořízení, jakož i náklady na udržování tohoto oblečení, může zaměstnavatel zahrnovat do svých daňově uznatelných výdajů. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Pracovní oblečení nesmí být zaměnitelné s běžným občanským nebo společenským oděvem.
Tomáš Neugebauer
specialista bezpečnosti práce