Nejdříve skoro 4 roky života se mzdou,,kdy se zaměstnavateli zachce, takže i 7měsíců bez koruny, narostl dluh za mzdu na "specialním účtu "vedeném v továrně, aby nemuseli vyplácet celé mzdy, až na 250tis. Pak okamžitá výpověď, ale nevyplatili dlužné mzdy. Žaloba-rozsudek jak jinak, než že je člověk v právu, ale bývalý zaměst. nevyplatil, nic jej k tomu totiž NENUTÍ!!! 12tis. za podání žaloby dosud nikdo neviděl. Podána exekuce- exekutorovi se náklady apod. platí dopředu a je nutné je z vymáhaného odečíst jako vlastní ztrátu, tedy 17tis.- vymohl jen splátkový kalendář, na který továrna zvysoka kašle - posléze přešla do konkurzu, takže exekuce se zastaví, vymáhané peníze nikde  a zaplacené za exekutora taky pryč. Uplatnění pohledávky v rámci konkurzního řízení je už jen zbytečné papírování. Dluh narůstá přes 300tis. Souběžně s tím nový zaměstnavatel po 4měsících přestává normálně vyplácet mzdu a situace se opakuje! Člověk najivně setrvává v zaměstnání, protože jediné je zkusit JAKSI dostat svou mzdu v pracovním poměru, protože jakákoliv žaloba atd., je zbytečné. Ostatně za 7 let vyčerpáte úspory určené na zdravější bydlení (dítě je stále nemocné, partner bez práce a zdravotně se také zhroutil, za poslední roky je více jak 500dní v pracovní neschopnosti, nemoci přibývají). Nynější zaměstnavatel dobře ví, že je to pohoda neplatit mzdu, vždyť se nic neděje!!!!! A člověku dochází síly, často není ani na chleba a to doslova, život se stane velmi neradostným. Číhající platby, obava z vystěhování......

JASNÉ JE JEDINÉ, VYMAHATELNOST PRÁVA JEDINCE JE  N U L O V Á !

Ostatně, když dojdou úspory, ani žalobu nepodáte, když jde jen o vlastní peníze. Myšlenka na ukončení všeho se pak sama nabízí.....