Že roční poplatek za správu ne...

Že roční poplatek za správu není vše, to vím. Není to dokonce utajované, protože jednotlivé investiční společnosti vědí, že většina podílníků (až 90%) jsou makovci, nic nečtou a pokud čtou, tak to nepochopí. Jenom příklad: IKS KB - Statut IKS fond světových indexů, § 14 Úplata Společnosti: V bodu 1. je napsáno, že si vezmou 1,5% průměrné roční hodnoty vlastního jmění ve fondu, která se vypočte jako průměr hodnoty vlastního jmění k poslednímu dni každého kalendářního měsíce. ... Úplata je splatná v měsíčních splátkách... V bodu 2. je vypsáno dalších 22 !!! položek na vrub nákladů fondu, tedy těch, o kterých mluví autor. Tedy vím, ale je mi to fuk. Nejsem investor, jsem pouhý spekulant. Pro mne je důležité si odpovědět na tyto základní otázky: 1) Pokleslo v poslední době dostatečně čisté obchodní jmění na jeden podíl? 2) Dá se alespoň s určitou pravděpodobností očekávat jeho růst? 3) Bude v přijatelné době růst vyšší, než poplatky? 4) Je investiční společnost tak veliká, aby ji nepoložila maličkost? 5) Je vlastníkem investiční společnosti tak veliká banka či jiná finanční instituce, která si nemůže dovolit nepřikrýt případné problémy své investiční společnosti? 6) Nemá větší naději přímá operace na kapitálových trzích? Potom se snažím najít odpověď na další a další otázky. Vidíte, jak těžký život má spekulant. Nemám nic proti investování, pouze to nedělám... Nic proti budoucím výnosům tvrdošíjně odhadovaným z minulosti... Nic proti tomu, že dlouhodobý pobyt podílníků ve fondu je výhodný pouze pro správce... Mám svoji pohádku a přeji dlouhodobým investorům jejich pohádku. Nic podstatného za peníze stejně nekoupíme, ani investoři, ani spekulanti, dokonce vůbec nikdo. Jeden malý rozdíl mne ale napadá: já žiji z naivity dlouhodobých investorů. Liším se i od správců fondů. Oni také žijí z naivity dlouhodobých investorů, ale nepřiznají to ani náhodou.

Zcela souhlasím s panem Zajíčk...

Zcela souhlasím s panem Zajíčkem. Každý žije ve své pohádce (mnohdy spíše chiméře). Žije v ní i Michaela, která tvrdí, že nikdo nedokáže za nižší než fondy nasazené poplatky obchodovat a přitom mít stejné zisky. Mohu si koupit, kdy se mi zlíbí, např. indexovou akcii a při částkách kolem půl miliónu je poplatek přes internetového brokera dejme tomu 18 USD. To se - prosím pěkně - rovná zhruba desetinu procenta. Stejně většina správců peněz nepřekoná indexy, tak proč jim dávat vydělat? Nehledě na likviditu a možnost zadat stopku nebo limit. Ať žijí spekulanti!

Pozn. 1 - Kdo si myslí, že při...

Pozn. 1 - Kdo si myslí, že při investování na vlastní pěst, bude schopen dosáhnout relativně nižších výdajů než fond, ať si zkusí spočítat, kolik zaplatí na poplatcích, komisích a obchodních rozpětích bankám a makléřům za jediný rok. Málokdo se dostane pod 2%. A to nemusí ani platit statisícové a milionové faktury depozitářů, auditorů, regulátorů, a dalších. Pozn. 2 - Šetřílkové a spořínci by měli u fondů sledovat TER (total expense ratio) - ukazatel, který v procentech z majetku dokumentuje celkové roční náklady fondu. Protože investiční společnosti TER nerady ukazují, je nutno se podívat do specializovaných publikací, nebo do výročních zpráv. Multimiliardové americké akciové fondy mají TER 0,10-0,60 % ročně, v Evropě registrované akciové fondy o velikosti stovek milionů USD mívají TER 1,5-3,0%, české akciové a smíšené fondy se pohybují většinou mezi 2,2 a 3,5%. Specializované módní "fondíky" (biotechnologie, B2B internet, logistika, ap.) mohou mít TER i 10%. Pozn. 3 - Vysoké neviditelné náklady fondu nejsou nic příjemného, ale to ještě neznamená, že Vás investiční společnost okrádá. Pokud domácí či zahraniční správce fondu chce, vždy si z fondu dokáže "odloupnout" více, než oficiálně vykazuje. Možností je celá řada: od "soft dollar commissions" až po hrubě nevýhodné obchody. Navenek nepoznáte vůbec nic, TER může být v "normálu". Závěr: Chcete-li se rozčilovat, investujte do fondu a sledujte zejména strukturu jeho výdajů. Chcete-li se nechat obírat potichu, nesledujte tuto část výročních zpráv, anebo si pořiďte jakékoli investiční pojištění (tam vás budou obírat několikanásobně více a nedozvíte se o tom ani popel). Nechcete-li se nechat obírat správcem fondu, nezbývá než investovat přímo a nechat se na svých malých portfoliích obírat od bank a makléřů. Budete sice vědět, za co platíte, ale bude to namáhavější a většinou i dražší.

Zcela souhlasim s nazorem, ze ...

Zcela souhlasim s nazorem, ze vedlejsi poplatky, ktere si (ceske i zahranicni) fondy uctuji za spravu, se pred beznym investorem zamerne skryvaji, ackoliv maji na vykon fondu vyrazny vliv. Teprve nedavno jsem pri podrobnem studiu prospektu velkeho americkeho fondu zjistil, ze se plati nejen vstupni (resp. vystupni) a rocni poplatky, ale take manazerske, prubezne distribucni a jine az do vyse 2,75% rocne u kategorie A a 3,75% rocne u kategorie B. Pote jsem si prostudoval prospekty ostatnich investicnich spolecnosti a zjistil jsem, ze je to vsude stejne. Takze investor, ktery zije v domeni, ze je mu spravovan majetek za vstupni poplatek okolo 5% (u akciovych fondu) a rocni (udrzovaci) poplatek az 1,5%, je ve skutecnosti na omylu, protoze fond odvadi z majetku rocne navic dalsi 3 až 4% na odmeny, vydaje, naklady apod...

Myslím, že to, co je podílníků...

Myslím, že to, co je podílníkům účtováno v ČR, je zcela normální. Stačí se podívat na některé zahraniční fondy a hned uvidíte, že tam ty skryté poplatky dosahují minimálně srovnatelné úrovně.

Značný rozdíl je v tom, že v z...

Značný rozdíl je v tom, že v zahraničí je fond povinen zveřejnit, jak jsou náklady, které nese samotný podílník, vysoké. Jelikož tomu v Čechách tak není, nejsou k dispozici přesné a auditem ověřěné hodnoty. Pak je ani nelze srovnávat se zahraničím. Vzhledem k "pidi" velikosti českých fondů je však logicky očekávat, že budou vyšší než u srovnatelného amerického fondu.