Reakce na snížení státního příspěvku na stav. spoření.

Pane Gaisler, psát, že snížení státního příspěvku na stavební spoření se dotkne jen málo klientů je hovadina na druhou, protože, když spořím jen pár korun v průběhu spoření a poslední měsíc trvání stav. spoření půjčím stav. spořitelně 18000,- Kč a dostanu místo 4500,- Kč méně tak se to dotkne všech spořitelů, kteří jen spoří a ti co chtějí úvěr se to dotkne už úplně, protože ti musí spořit aby dosáhli tzv. hodnotícího čísla, a dostanou od státu menší peníz. Takové řeči, že v průměru si lidé nárokují 2720,- Kč státního příspěvku, tak pojďme, snižme státní příspěvek všem mám hrozně rád. Protože v průměru je v České republice mzda 13000,- Kč, tak pojďme do toho, snižme všem něco. Tímto průměrováním jste mne dostal, abych Vám napsal reakci na Váš článek. Sleduji tuto rubriku a ti co chtějí přispívat, by měli dlouze přemýšlet a hlavně zjišťovat jak se věci mají. Některé argumentace jsou velmi zavádějící a matou všechny, kdo čtou tyto internetové stránky.       Děkuji   Malinek.

Diferenciace

Osobně se přikláním k tomu, aby byla státní podpora pro klienty čerpající úvěr zachována ve výši 25%. Pro pouze spořící klienty by se mohla snížit např. na 15%. Rozpočtu by se částečně ulevilo a na druhou stranu by to určitě ke kolapsu systému stavebního spoření nevedlo. Jsem zvědavý, jak to nakonec se státní podporou dopadne. Pokud se razantně sníží, nebo dokonce úplně zruší, povede to v každém případě ke snížení zájmu klientů. Co budou potom dělat všichni ti finační poradci ??

Re: Diferenciace

Proc proboha???? statni pripevek je vice nez bohate zaplacen danemi stavebnich firem a rozvojem tohoto sektoru. Kdyby nebyli setrilkove, ty sporky by nemely z cehu pujcovat. A kdyz snizite procenta, nebude nakonec co pujcovat. A pak, uroky z uveru bohate zaplati miliardy zisku a tech par procent uroku z vkladu? Smesne...pocitejte a uvazujte...a pak piste...

Státní podpora, bohužel nebo bohudík ?

Stavební spoření v ČR funguje od konce roku 1993 a je jedním ze stabilizujících prvků finančního sektoru. Tzv. přátelští klienti musí dodržet smlouvu min. 5 let, pokud chtějí státní podporu za celé období a nechtějí úvěr. Do jisté míry se jedná o vázaný vklad. V době dvouciferné inflace tak stát odměňoval klienty za jejich spotřebitelskou zdrženlivost. Zároveň nepřímo občanům vzkázal, bydlení je soukromý statek a tak se sami starejte, stát na nové byty nemá a tak vám trochu pomůže. Během osmi let do systému stavebního spoření vstoupilo mnoho klientů, také díky tomu, že reálná úroková sazba (při inflaci do 5 %) je stále vyšší a vyšší, a proto je celková státní podpora téměř 10 mld. Kč. A hned se objeví názory, že je třeba státní podporu zrušit. Co by to znamenalo ? Po doběhnutí starých smluv absolutní nezájem přátelských klientů, a díky tomu zastavení úvěrování, popř. výrazné ztížení. Přitom ze strany státu není schopen nikdo přesně vyčíslit kolik se státu vrátí formou daní z jedné koruny státní podpory. Jednak proto, že efektivitu počítají pouze z údajů stavebních spořitelen ohledně objemu úvěrů, a jednak proto, že český daňový systém je tak složitý, že se úředníkům do toho ani nechce. Přitom nelze tvrdit, že přátelští klienti neinvestují ani korunu do bytových potřeb, oprav apod. Jenom to nelze přesně vyčíslit, protože je to jejich zaplaťpánbůh svobodná volba. A i kdyby všechny prostředky za stavebního spoření utratili jinak, stejně zaplatí DPH a firma, která dostane zaplaceno, z těchto peněz zaplatí daně související se mzdama, režií, ziskem a tak pořád dokola. Takže až si někdo dá tu práci a vypočte multiplikační efekt jedné koruny vydané státem na státní podporu stavebního spoření, má právo rozhodnout zda zrušit/nezrušit anebo upravit. Osobně bych snížil procentuální výši, maximální výši bych nechal a motivoval bych klienty k účelovému čerpání (na bytové účely)např. vyšší státní podporou než by byla nějaká "základní" státní podpora. Třeba bychom pak už neviděli takové absurdity, jako když někomu padá domek na hlavu, ale za plotem stojí nové auto (ano je to jeho soukromá volba, ale jen do té doby než ten dům spadne a ten štastný automobilista natáhne prosebně dlaň, "státe já nemám kde bydlet, starej se !!!").

Re: Státní podpora, bohužel nebo bohudík ?

Se statni podporou mate pravdu. Jeji zruseni by bylo asi velkou ranou pro stavebni sporeni v CR, paradoxne by ublizilo vsem. Nejsme ekonom, ale pokud si vezmu kalkulacku, tak zjistim, ze: pokud je maximalni podpora dosazena pri zhruba 18.000 Kc rocniho vkladu, coz odpovida cca 125.000 Kc, tak tzv,. pratelsky klient dostane za 5 let od statu 22.500 Kc a tento klient mu pri naslednem utraceni treba i za spotrebni zbozi vrati na DPH castku 22.500 Kc - tedy z hlediska statu se jedna o jakousi formu bezurocne pujcky. Na te se ale dobre "zahoji", pokud klient vyuzije nasetrene castky a uver k vystavbe - ma tak k dispozici castku cca 250.000 Kc a za predpokladu, ze cca 2/3 teto castky utrati za sluzby a zbozi v sazbe 5% a 1/3 za zbozi a sluzby v 22%, vrati statu na DPH castku cca 33.000 Kc, tedy o cca 10.000 Korun vice, nez mu stat "pujcil". Pro stat je tedy dotace stavbniho sporeni jednoznacne vyhodna, naklady se mu vraci uz na DPH, dalsich "zisku" dosahuje diky dalsim odvodum za zamestnance, kteri sluzby ve stavebnictvi poskytuji atd. Da se rici, ze na stavebni sporeni pouze doplaceji ti, kterym ma slouzit (stavebnici) a vydelavaji na nem pratelsti klienti. Snizovani statni podpory muze vest pouze k rozkladu tohoto systemu a k prechodu na hypoteky (IMHO bylo by to logictejsi a prehlednejsi). Podpora drobneho stavebnictvi by byla mozna napriklad vracenim DPH ci snizenim sazby DPH.

Jak se případná změna promítne do existujících smluv?

V diskuzi zazněl názor, že existující smlouvy musí doběhnout za podmínek, za kterých byly založeny. Nesouhlasím. Mohl by tento názor okomentovat někdo, kdo tomu rozumí? Všiml jsem si, že v některých VOP stavebních spořitelen je pouze uvedena povinnost SS žádat o státní podporu od státu, o výši se zde nic neříká. U jiných (např. Českomoravská)jsou ve zvláštním odstavci uvedeny i hodnoty (25%, max 4500 Kč, ...). U penzijního připojištění po změně zákona zůstaly v platnosti penzijní plány odpovídající staršímu znění zákona (např. 50 let výstupní věk). U stavebního spoření je podle mne logičtější platnost nových podmínek i pro existující smlouvy. Vždyť by (za opačné situace) nebylo nic snazšího, než si před avizovanou změnou založit další smlouvu (třeba i více smluv), na ně neinkasovat státní podporu (a platit minimum nebo nic - viz SS ČS) a teprve když doběhne jedna, začít platit na další a na ni uplatňovat státní podporu, atd.

Re: Jak se případná změna promítne do existujících smluv?

Změna zákona skutečně nemůže změnit smluvní vztahy uzavřené před účinností novely zákona a stavební spoření je založeno na smluvním vztahu klienta a stavební spořitelny. Podmínky smlouvy určují VOP platné v době uzavírání smlouvy. VOP schvaluje Ministertsvo financí. A jak správně píšete, např. ČMSS má státní podpory vyčísleny ve VOP, tudíž tam máte 100% jistotu. Ale i když to ve VOP není vyčísleno, postup bude jistě jednotný pro všechny stavební spořitelny. Máte pravdu i v tom, že podle současných podmínek si můžete uzavřít neomezený počet smluv bez státní podpory a ty můžete nechat běžet neomezeně dlouhou dobu a ve vhodný okamžik na ně zavést nárok na státní podporu (není pravda, že smlouva se uzavírá na 5 let, jak se mnozí mylně domnívají). Změnit výši státní podpory tedy není legislativně vůbec jednoduchá věc, neboť zasahovat do podepsaných smluv zákonem není prakticky možné. Změnu lze tak prakticky aplikovat až na smlouvy uzavřené po účinosti novely. Jediné, co lze změnit skokem, jsou daňové výhody spojené se stavebním spořením. Lze tedy očekávat, čím více se bude o připravovaných změnách mluvit, tím více bude růst zájem o stavební spoření. A je to dle mého názoru dobře, neboť v bankách leží neuvěřitelné množství peněz na běžných účtech, termínovaných účtech a vkladních knížkách. Na takovýchto "úsporách" vydělává jenom banka a stát (formou daně z úroků), klient je s výnosem pod inflací (přesto to ještě mnoho lidí nechce slyšet). Petr Šafránek, rodinný finanční poradce

uver

kdepak jste sebrali tech 6% z uveru.poradte mi kde to davaji a ja tam hned pobezim pro hypoteku!!!mate asi zkreslene predstavy a to si rikate fincentrum!!!

Re: uver

Autor článku "sebral" 6 % ve všeobecných obchodních podmínkách většiny domácích stavebních spořitelen. Pro úvěr ze stavebního spoření tuto sazbu skutečně můžete získat. Hypotéku byste ovšem po stavebních spořitelnách požadoval marně, takže nikam neběhejte.

Úvěr v Rakousku

Úrok z úvěru v Rakousku je v současné době 5%, nikolivěk 5,5 - viz http://www.austriaclaims.com/bedus/Bausparen.html

Nač stahovat kalhoty, když brod (konsolidovaný parlament) je ještě daleko ...

Do voleb se nic nezmění a první rok po volbách také ne. Tím by se v roce 2002 a eventuelně 2003 nemusel nikdo obávat o štědrou státní dotaci. V dalších letech bych viděl, jako reálné, zrušení státní podpory. Nebo je tu ještě jedna opomenutá varianta. Státní podporu jen těm, kteří budou čerpat úvěr. Článek je dobrý, díky za něj. Možná by to ještě chtělo pokračování. Příklad (srovnání), jak se promítne stavební spoření a případně čerpání úvěrů v daňovém zatížení v jednotlivých zemích. Případně to rozšířit na další státy.

Re: Nač stahovat kalhoty, když brod (konsolidovaný parlament) je ještě daleko ...

bohuzel vsechny ty sporeni musi dobehnout v ty podobe jak byly uzavreny.to zn. i s tou podporou a to je pet let od pripadne zmeny.