Diskuze
Víte, jak nejlépe zhodnotit své volné finance? Orientujete se správně mezi investičními možnostmi, které současný trh nabízí? Pojďme se podívat, co je dobré vědět pro budoucí investiční úspěch a naopak čeho byste se měli vyvarovat, aby jste nemuseli litovat špatné volby.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Autor clanku nevi, o cem mluvi
Autor clanku nevi, o cem mluvi
byvaly spoluzak
8. 7. 2002 11:36
Od kdy je Pavel Kohout ekonom?
Je zajimave kdo vsechno se dneska vydava za ekonoma. Podle mne je to clovek , ktery ma ukoncene vysokoskolske vzdelani na VSE.
Mezi ne ovsem P. Kohout nepatri, jelikoz zadnou vysokou skolu nedokoncil.
miramax
13. 7. 2002 11:51
Re: Od kdy je Pavel Kohout ekonom?
To že někdo dokončil VSE nezaručuje ,že je zdatný ekonom pro příklady nemusíme chodit daleko pro nás je důležité co má kdo v hlavě a ne na papíře a toho je Pavel Kohout jasným příkladem.A u tebe asi zapracovala závist nebo vlastní neschopnost se prosadit .
Brouk Prskavec
6. 7. 2002 13:06
Tentokrát nic moc, pane Kohoute
Od odborníka kalibru pana Kohouta bych asi očekával lepší článek. Mnohokrát již dokázal, že takové napsat umí. Ale především bych od něj neočekával tvrzení, že zhodnocení peněz ve stavebním spoření je obdobné, jaké lze očekávat ve fondech peněžního trhu nebo na termínovaném vkladu. Problém stavebního spoření je nanejvýš v tom, že v něm lze efektivně zhodnocovat omezené množství peněz. To je ovšem také relativní, protože při měsíčním omezení 1.500,- Kč na osobu je to pro většinu účastníků limit, který ani zdaleka nevyčerpají. Znám sice několik rodin, kde to využívají na doraz, od dětí po babičky, a kdyby mohl mít stavební spoření pes, měl by ho také, ale to jsou naprosté výjimky. Jistěže váha státního příspěvku v čase klesá, ale je dobré říci jak. Po pěti letech je i po započtení často opomíjených poplatků efektivní úrok více než 11% (čistých a nedaněných). To je, myslím, dost slušné zhodnocení a přinejmenším solidní základ pro investování takto získaných peněz dále. Pokud je na to volná kapacita, tak třeba do další pětiletky stavebního spoření (nespořil-li klient tak, aby čerpal maximum státní podpory nebo na jiné rodné číslo v rodině). Teprve poté, co vyčerpá možnosti v této oblasti, bude možná „to navíc“ investovat jiným způsobem. Třeba do důvěryhodných smíšených či akciových fondů. Ubezpečuji autora ovšem o tom, že většina lidí u nás ani nevyčerpá své možnosti ve stavebním spoření. A rovněž ho mohu ubezpečit, že statistická data o bezvýhradné výnosnosti dobře sestavených akciových portfolií v dlouhodobějším horizontu jsou pro většinu našinců sice zajímavou informací, ale zdaleka ne každý už pak ustojí první výkyv hodnoty své investice směrem dolů. Finanční gramotnost obyvatel je na to u nás příliš nízká a zkušenosti s různými tunely z let minulých příliš negativní. Jinak pana Kohouta zdravím a těším se na jeho další články, které svou úrovní obvykle velmi výrazně převyšují články „profesionálních novinářů“.
Pan Kohout se nudil?
Pan Kohout zrejme dostal z MFD ukol napsat cokoliv na tema "jak zbohatnout", tak si sednul, uvaril si kafe a napsal tenhle blabol (pocitam, ze to mohlo trvat tak 15 minut, vic ne). Kdyby to psal novinar, ktery tomu nerozumi, nebylo by se cemu divit, takovymi clanky se to v nasich periodicich jen hemzi. Ale od "ekonoma" jsem takovou vypatlanost dlouho necetl.
Bouček Antonín
2. 7. 2002 14:17
Pravdepodobnost podprumerneho vynosu
Pisete, ze je vice nez padesatiprocentni sance, ze zvolite podprumerne performujici akcii. Rozumime-li pod pojmem "podprumerne vynasejici" oba totez, myslim si, ze pravdepodobnost, ze zvolite podprumerne performujici podilovy fond, neni o moc nizsi.
Re: Pravdepodobnost podprumerneho vynosu
Tak Tak