Přečtěte si

starší diskusi na adrese http://cenybytu.idnes.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A041212_214525_cbclanky_pol&razeni=&strana=9

a klidně v ní pokračujte. Tyhle stránky jsou plodné. Dám odkazy ještě do dalších chatů mino idnes.cz.

http://cenybytu.idnes.cz/diskuse.asp?iddiskuse=A041212_214525_cbclanky_pol&razeni=&strana=9

a klidně v ní pokračujte. Tyhle stránky jsou plodné. Dám odkazy ještě do dalších chatů mino idnes.cz.

Jednoho si prodáme III.

Nedovedete si představit cirkus na OÚ. Jen můj právník tam zamezil daleko horším sprostotám. Hájek  řval jako smyslů zbavený po mě i dalších družstevnících: "Vy jste pěkná rodinka", apod. Nic se mu nestalo, jiní estébáci exces svých "bratrů v kristě" tolerují, a tak se vše omezilo jen na kamuflování  skandálu a výzvy k toleranci. Po pár týdnech předseda a s ním i my zažil  lehčí šok, když jsme zjistili, že tito takésousedé v počtu pěti (!) založili  už fixl-družstvo, a nedali některým sousedům vůbec vědět, že privatizace začala. Kdybych na to nepřišla náhodou, tak nás protizákonně prodali a nic bychom nevěděli; přičemž by se s tím už nedalo nic udělat. Takové jsme tehdy měli zákony. "Demokratické", ale jen pro komunisty a havlisty. Trvalo rok, než "pětka" přistoupila do družstva, a dělali si na nás po celou tu dobu své komunistické experimenty špíny a podrazáctví. Patrně pro ty co si zkoušejí zejména na chytrých, jak efektivně lidi oblbovat a o byty prachsprostě okrádat. P.

Jednoho si prodáme II.

Stará škola je kdysi vychovala lépe než dnešní učitelky, pohrobci to komunismu, co "vychovávají" jen  lidi křivé, bezcharakterní, tedy jak si komunisté přejí. Prostě flexibilní. Družstvo se tak založilo a pan Hájek mi zcela nepokrytě spílal pomstu až za hrob a vyhrožoval, že s tím do konce života nikdy nepřestane. Naštěstí byl v domě jeden člověk, který se ho nebál a vždy mu dokázal srovnat morálku. Ten se pak stal předsedou. V takovém zvěřinci to ovšem byl úplný chudák, kterému tohle znemožňovalo jakékoli soukromé aktivity, o relaxaci nebo zábavě nemluvě. K estébákovi Hájkovi se přidala jistá paní Koutníková, která také chtěla narabovat cizí byteček navíc pro svou velmi náročnou dcerušku. "Kamarádila" navíc se soudruhem starostou, bolševikem, který převlékl nejprv kabát na ČSSD a letos po volbách podruhé-pro změnu na ODS, jen aby byl ve funkci navěky. Obcházet tenhle komplot bylo nad lidské síly, přesto jsme to dokázali a smlouva byla podepsána. P.  

Jednoho si prodáme I.

Ahoj všem! Psala jsem minule o hajzlech z jednoho takyprivatizovaného domu sousedy zvaného "U 12ti sviní". Jelikož se dnes ráno jakoby opodál domu kde bydlím opět rozjelo fízlácké auto podobně jako kdysi, když jsem požádala estébáka Hájka o lustrační osvědčení, rozhodla jsem se v psaní pokračovat. Pokud ještě proti mě nebo mé rodině někdo jen třeba náznakem takto-vystoupí, bude někdo z jejich partičky rudých  dacanů zesměšněn nebo "odstřelen" společensky. To je odnaučí  manýry z 50. let strkat nos do cizích věcí. Jaké byly počátky "privatizace" domu? Pan Hájek  přišel s "vynikajícím" nápadem na socialistickou soutěž: jednoho si prodáme, z jeho bytu budeme mít pronájem. Nebudete tak za nájem nic platit. Tahle prasárna nadchla skoro polovinu domu. Dík několika lidem, s nimiž jsem pak zakládala družstvo jsme dali dohromady těsnou většinu. Časem jsem zjistila, že úřad už byl podplacen a já jsem byla vděčná právě těm důchodcům za zásadové jednání, které v sobě stále měli. P.

Žít v tomhle státě je tragedie II.

O to rudým vrahům i dnes jde. Jedna soudružka z OÚ, kde jsem žádal restituci, mi řekla ať si klidně hodím mašli. První Havlův blábol byl, želidé si lebedili zadarmo ve státních bytech. Ne o tom, že většina je dostala kdysi jen jako noclehárku za komunisty jim ukradené majetky znárodněním v 50. letech. Dnes by čeští neokomunisté chtěli okrádat tytéž lidi, u nichž si naplánovali kdysi pomalou destrukci jejich rodin. Věčně s komunisty podnapilý Vašek Havlů by tedy měl pravdu, ale jen kdyby ze státních a za komunistů "zvlastněných" peněz, bytů a vil, včetně majetků neprávem zabavených emigrantům, chtěl  oprávněně stěhovat ty soudruhy. Privatizace státních bytů tedy neměla být nic jiného než spravedlivé vracení majetků, a měla v takovýchto případech proběhnout úplně zdarma. Stejně jako u bytů družstevních, které si jejich nájemníci postavili i v dobách socialismu za své, anebo je zdědili. Za toto, Jardo, čeká ty naše soudruhy brzy odplata. A jejich cynické úšklebečky jim brzy dojdou.

Žít v tomhle státě je tragedie I.

V 50.letech komunisti sice vše "znárodnili", ale jak pro koho. Za 1. republiky bylo vlastnictví domů soukromé, některé podniky měly byty pro zaměstnance. Po roce 1948 soudruzi znárodnili byty majitelů, ale i byty zaměstnanecké a družstevní. Tam "kolektivní" vlastnění neplatilo. Jedině výrobní a zemědělská družstva byla zachována jako soukromovlastnická po celou dobu socialismu. Místo členských podílů a práva nájmu bytu, jste dostali dekret na takto-státní byt co jste právě obývali, a hned vás z něj vystěhovali pro jeho nadměrnost. Byl příděl 12m^2 na osobu, ovšem bylo možné i tehdy mít byt v osobním vlastnictví. To ale  ty metry na osobu neplatily. To si pro sebe zařídili jenom soudruzi. Ti se také nastěhovali do vil ukradených takto "zlým kapitalistům" , a z bytů, které se jim pasovaly, vyhnali jejich obyvatele, a nastěhovali tam svoje stranické soukmenovce. "Koupí" za pár šupů  změnili  vlastnictví na své, aby JE nikdo nestěhoval. Bylo tehdy kvůli tomu hodně sebevražd.

Bytoví vexláci v Praze

Jardo a ostatní, bacha! Každý, kdo po revoluci rozkradl prachy, chce než zbohatnout. Prvním hitem sametových komunistů byly pekárny, to jim ale nevonělo, musí se tam dělat. Tak na řadu přišly banky-superkrachec, pak cestovky-superkrachec, teď realitky a nemovitosti. A opět bolševické gumové a dialektické smlouvy. Chtějí nás vyštvat z normálních bytů, postavit nám v kdejakých Kotěhůlkách za drahé prachy stany na betonové desce a z nich udělat chudinské slummy. Realitky jsou v moci zločinců, vrahů, vexláků a komoušů. Jsou propojeny počítačovou sítí a nikde proto nedostanete dobrou cenu, jak o vás vědí. Chce to sehnat  někde známost v realitce, to je jistá šance, že místo života v papundeklových stanech na betoně s okny jako výkladní skříň pro bolševiky k vám posílané zloděje budete žít i dál jako lidi. Lépe stavět než byt a opět být svázán s podobnou sousedskou sebrankou státem vnucenou společnou firmou, co nechcete. Jinak nemáte šanci v ČR žít, pracovat, a bydlet v klidu. 

Peklo v družstvu V.

Pokračování 4. Na mou námitku, že jsem byt zaplatil a prodlužil se kvůli tomu, jelikož jsou rodiče nemocní, se jen sprostě vyšklebovala a doporučila mi abych absolvovbal meditační odpoledne, která tam pořádají pro své lidi, a že se mi pak uleví. "MY prý na to máme SVÉ metodiky, a ty nesmím zveřejnit." Bylo to na pár facek. Doslova. A tak vám říkám: Se zvířaty a dobytkem žít dále už nehodlám. A taky mi těch 12 let zničeného života krvavě zaplatí, i kdyby mě to mělo stát dještě další dva roky handrkování. Rozvod totiž záhadně přišel těsně před privatizací a bývalá si vzala jednoho komunistického podnikatele od vedle z ulice.

Peklo v družstvu IV.

Pokračování 3. Vašemu domu se v ulici říká +U 12-ti sviní+, promiňte. Vy jste ten třináctý. Ale vy mě jistě pochopíte, že s vámi jednat nebudu. Dítě mi tu chodí do školy a chce v klidu vystudovat". Ano, přátelé, tohle vše v roce 2006, 17 let po sametové revoluci. Pokud se ovšem má situace ale hodně rychle, a k naší spokojenosti nevyřeší, hodlám v řadě chatů uveřejnit adresu i jména těch lidí, jejich vazby a kamarádšofty se starými strukturami, a rozeslat to i po všech sousedech v blízkém okolí. A poženu to třeba až do Strassbourghu. Zjistil jsem si už, že ten právník jako agent starých struktur dělá mezinárodní právo, a tak budu mít důvod obejít české úřady, kterým poté, s čím jsem se tam setkal při žádosti o pomoc, už nevěřím. Jedna bývalá soudružka, o lteré to roky vím,  mi tam po přednesení mé stížnosti sdělila arogantně: A na co potřebujete tak velký byt? Jste sám a oni vám jistě jednu místnost někde nechají. Pokračování 4.

Peklo v družstvu III.

Pokračování 2. Jsem v domě přes 40 roků a znám tedy dobře okolí. Proto se o svinstvech téhle party  dozvídám obvykle včas. Ani jeden ze sousedů s naším domem nechce komunikovat, jelikož se bojí, že by ho ti komunisté existenčně ohrožovali, pokud by se od nich nedal prachsprostě okrást. Takže brzy dojde patrně i ke sporům o oplocení dvorů, které nemůžeme vyhrát, a bude nás to opět stát zbytečné peníze. Je nás 13 vlastníků, a když jsem se sousedem chtěl projednat jako člen výboru společenství společnou opravu plotů, sdělil mi tento:"Víte, v tom vašem super-domě to nejde. Dejte si pozor. Celá ulice už to ví. Běhali tu kolem po lidech a chtěli vás z protějšího domu sledovat triedrem, jestli si náhodou nevodíte domů nějakou ženu a znovu se neoženíte, že by pak přišli o váš byt. Čekají jako hyeny na smrt vašich rodičů. Pokračování 3.