- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Už dávno, slečno sekretářko!
Ó to je macek!
Názorná ukázka chování ke společensky postavenějším...
...spolecensky mene vyznamny nez zena? To me pobavilo...zeny v historii lidstva nedokazaly vubec nic...teda krome toho,ze obcas zplodily muze, kteri lidstvo posunuli o kus dal!
pane inžinýre, nechcete přepucnout botičky pane inžinýre?
Myslela jsem že tituly patří na akademickou půdu, jinde mi to přijde trapné a nemístné- obzvláště pokud si na tom někdo enormě zakládá.
Pište si je do životopisů - tam mají své místo, ale do práce nebo běžného života nepatří... To že jste studovaní z vás nedělá lepší lidi.
Znám exota, který se všude podepisuje i představuje jako RNDr. Kubát, MBA
tituly jako MBA, BBA, MSc apod...bych vůbec neuváděla, protože u nich jednoznačně platí zaplatíš - dostaneš...
Jinak pro případné kritiky mého názoru - vejšku mám řádně dostudovanou, takže titul nikomu závidět nemusím, osobně mě oslovení titulem vadí - je to jak z pravěku
Přesně tak - zcela souhlasím. To je typické pro ČR. V zahraničí zcela absurdní. Tady si ovšem různí provinční "vzdělanci" asi potřebují častým opakováním svého titulu dokazovat jak jsou "dobří". Na jaké úrovni tito ve skutečnosti jsou si lze domyslet právě z jejich vyžadování titulu.
upreny pohled do oci neni to pravy orechovy - znejisti to toho cloveka a vystavi vas do uhlu "jsem nad tebou" - takhle se moc pratel neziska. Pohlednout by se pri pozdravu melo, ale na kratickou chvilinku a pak jit po svych vecech(plati pro zdraveni pratel). Stejne tak usmev - je to nesmysl - ja se vzdycky kdyz potkam lidi co znam usmeju(nemuzu si pomoct desne me to stve) - a muzu vas ujistit ze vypadam jak kret*n(v lepsim pripade jen jako "male decko co ma radost", v horsim pripade zdravim-li muze pak jako homo). Ale je to jen muj nazor.
"Podle pravidel slušného chování zdraví jako první osoba společensky méně významná osobu významnější. Tedy podřízený šéfa, muž ženu"
.
.
Tak to si delate srandu?! Od kdy jsou vy ***** muzi "spolecensky mene vyznamni" nez zeny?!
Myslím, že tady nejde o společenskou významnost jako spíš o slušné chování. Muž ženě drží dveře, pouští jí jako první, vstává když přichází a také jako první zdravý. To jsou pravidla slušného chování, nejde tady o podřízenost, ale úctu. Ale feministce tohle snad vysvětlovat nemusím?
Pravidla, kdo zdraví první a kdo podává ruku, to píšou dobře. Ale ne úplně. Pokud jde např. starší muž a naproti mladší žena a mladší muž, tak první zdraví starší muž - ženu. Jinak je dobrá rada- pozdravit i mladšího, pokud nepozdraví první. To jde udělat občas. Pokud někdo mladší nezdraví zásadně, tady není na místě velkorysost. Je zajímavé, že občas mě pozdraví kolegy stejně stará či starší. Kolegyně výrazně mladší, tam pokud nepozdravím první, tak ty nepozdraví ani náhodou. Ve firmě, kde potkáváte spoustu lidí a zdravíte se na potkání, tak občas pozdravit nestihnete. Taky by měl zdravit ten, kdo vejde do místnosti, i kdyby to byl ředitel. Zaměstnanec ale bude zas tak chytrý, aby pozdravil, i když ředitel sám nepozdraví.
Oslovování tituly a funkcemi. Ve většině firem se akademické tituly neužívají. Nejčastěji se užijí v písemném styku, jsou v jmenovkách na dveřích apod. Ale neoslovuje se pane inženýre, doktore. S výjimkou lékařů.
Oslovování funcí mi přijde jako větší zhovadilost, než oslovovat titulem. Pane řediteli, to chápu. Ale titulovat : pane mistr, pane vedoucí?? Ale ředitelé a generální ředitelé se často oslovují jménem - tj. ne pane generální řediteli, ale pane Vopičko. Někde se oslovuje funcí generální ředitel, další ředitelé nikoli. To chce vypozorovat, každá firma má svoje pravidla. Není chybou oslovit jménem ani funkcí, je ale lepší si všimnout místní zvyklost či preferenci dotyčné osoby.
Uznávám, že pozdravit "generálního" stylem "Tak jak ti stojí, starej pardále? Už trénuješ skoky do hrobu?" asi není zcela dle Gutha Jarky...
No pokud jsi ho viděl naposled před 4ma hodinama v baru pak je vše v pořádku :-D
Jeste bych dodal, ze jiny kraj, jiny mrav. U nas neni zvykem s lidmi v praci kazdy den podavat ruku, ale treba ve Francii to delaji - a ted si predstavte, ze prijdete do prace, kde jsou otevrene kancelare a mijite spousty lidi - a je neslusne si se vsemi nepodat ruku - cesta do vlastniho kamrliku trva i nekoli desitek minut :)
A meli byste si taky pamatovat s kym jste si jipodali, protoze behem dne budete potkavat i dlais lidi - a s kym se vidim poprve - tomu podavam :) Nekdy je to fakt uchylarna, ale pro dobre nejen pracovni vztahy je to nutnost....
Ano, souhlasím, ony totiž pravidla etikety jsou taková, že návštěvník se musí přizbůsobit hostiteli a všem jeho kulturním zvyklostem! A jak píšete, pro hostitele je téměř samozřejmé, že se host přizpůsobí, je to projev úcty a mnohdy na těchto "maličkostech" zavisí velké peníze!