- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Před šaškárnou drahých obřadů dávám přednost kafilerii.Vzpomínku na své blízké si nosím v srdci,jejich popel vracím přírodě.Tak si představuji i svůj konec.Kšefty pohřebních služeb odmítám.
Ja bych se radsi nechal zmrazit a uchoval si nadeji, ze me nekdy nekdo v budoucnu ozivi a budu zit dalsich tisic nebo milion let.
Aha, ja myslel že naopak musite požádat oto že vaše tělo nesmí bejt využito. Myslel jsem že si lékaři dělaj co chtěj.
To jde o transplantace, tam je skutečně třeba předem určit, že nechci být použit k transplantacím. Tady jde o pitvy pro mediky a tak, to je něco jiného.
Měl jsem nabídku na výzkum ve Švýcarsku na zkoušení léku na břišní tyfus. Byl v tom jeden háček, musel bych se nechat naočkovat břišním tyfem. Nabídku jsem nepřijal. Cena po přepočtu: 250 tis. Kč. Obdobné, méně drastické výzkumy jsou dost časté, vydělat tělem tedy lze, ale jen za živa.
no a o tom ten článek není, tím pádem, je titulek v pořádku
Co když po smrti ještě něco ucítím až mě budou hned pitvat nebo žezat a podobně. Co když člověk ještě i po smrti nějakou dobu vnímá? Já vím moderní věda kolikrát ale pavěda tvrdí, že to není možné ale proč dříve leželo tělo na márech tří dny? Nevěděli naši předkové něco víc než je dnešní moderní věda?