- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mno, možná mám jen štěstí, ale dostal jsem se na praxi do vedení jednoho většího fr. obchodního řetězce.
A musím nesouhlasit. Nejvýše postavení manažeři jsou ti nejpřívětivější. Jako by to snad měli v popisu práce.
Jestli vám někdo před přípitkem nebo při grilování přijde dolít víno, je to generální ředitel.
Nikdy nezapomenou pozdravit a rádi si v klidu popovídají i se stážisty.
Co se týče národnostního složení, v přijímacím hovoru jsem předběhl francouze. Moji kolegové jsou odevšad. Z Číny, ze Zimbabwe, z Mexika, z Itálie, atd.
v hledání způsobů jak pracovat co nejméně za co nejvíce peněz . Stráví tím víc času než samotnou prací.
Oni ví, že nejsme Němci, Francouzi, Japonci, Brazilci, tak naše chování budou respektovat, protože jsme Češi se svou někdy více jindy méně úspěšnou kulturou.
Ano, ovšem i tak je dobré se vyhnout některým pro nás běžným věcem které u jiných mohou působit zcela odporně, nechutně či urážlivě. Proto je dobré se s cizí kulturou seznámit, protože někdy jsou to věci zdánlivě zcela nevinné, ale v souvislostech jsou opravdu velmi nevhodné.
to je jednoduché. V Americe nepoužívejte označení černoch, Portorikánec, Indián, nahraďte je sofistikovanějším Afroameričan, Jihoameričan, původní Američan, Francouzovi nenaznačujte, že plně nerozumí jadrové fyzice, genetickému inženýrství, architektuře, ženám, vínu, neboť u Francouze je samozřejmé, že rozumí všemu.V Německu se neptejte co dělal nebo čím byl dědeček, u osob důchodového věku není dobré ptát se na členství v Hitlerjugend a podobných organizacích. No a u Japonců nedejte najevo, že cokoli na světe(včetně japonského hokejového týmů) může být lepší než japonské. U Maďarů není dobré tvrdit, že Balaton není Magyar tengyér maďarské moře a že při trošce zapření lze vypít i jiná vína než maďarská
a při návštěvě fransouzských sklípků se bezelstně zeptejte zdali je to víno čerstvé.
ze vam vice chutna finska vodka, nez ruska stolicnaja. Stolicnaja je totis nejlepsi na svete a hned po ni je Starka. Cecha si nejsnaze ziskate pochvalnym mrucenim jak vam chutna ceske pivo a ze Busovo pivo stoji za lejno. Kdyz pred Japoncem vypijete ctyri piva, neprestane vas obdivovat do konce zivota. Madarovi zase staci ke stesti, kdyz mu reknete, ze madarky maji nejpevnejsi prsa. Eskymakovy ovsem nesmite odmitnout, kdyz vam nabidne syrove vnitrnosti z tulene. Mongolovi kdyz vam nabidne oci z berana. Slovaci to maji dosti podobne jako Madari. Staci jim rict jaky jsou Slovenky baby.
nejen na pracovišti. Když kamarád s Ugandy (velmi otevřený člověk zvyklý každého brát kolem ramen) seděl v restauraci vedle kamarádky z Japonska a vesele sní konverzoval, to by asi většina Japonců utekla. Jediná její výhoda, že už je v Německu nějaký týden, takže si už trochu zvykla :)
Zaměstnanci jsou velmi kreativní tak nějak od přírody a neradi
dodržují standardy. ...Podle něj Češi nejsou v práci aktivní,
nepřicházejí s vlastními nápady a raději se drží zadaných úkolů.
jojo, není nad kreativní zaměstnance bez vlastních nápadů :-D
to bylo mysleno tak, ze jsou kreativni v obchazeni pravidel a zlechcovani situace, neuznavani autorit..., chut delat vsechno schvalne jinak na cizim pisecku.
no hlavně bych tady doma rusovi NIKDY nenabízel českou vodku! A že takový lidi znám. To je pak ostuda, jakou pamatuju, když mě jedni francouzi hostli jejich kyselým nepoživatelným pivem na důkaz, že ví, že jsme pivařskej národ.
U nás se zase sojová omáčka nedělá ze sóji, ale ze švestek a spousty chemie
Nedomnívám se , žejde v Japonsku o efektivní nástroj jak zvýšit loajalitu k firmě i produktivitu práce. Zahraniční manažeři často mylně zaměňují vnější projevy za příčinu. Bez hlupší znalosti věci nejsou schopni rozlišit příčinu a následek. Najivně si myslí, že když dají svým zaměstnancům po japonském vzoru pracovní uniformy, udělají rozcvičky a zavedou zpěv hymny, tak že dosáhnou stejných výsledků. Pak zjistí, že se to nastelo a dojdou k závěru, že je to proto, že jejich zaměstnanci nejsou Japonci. Jenže pes je zakopán někde jinde. Kdyby dělalli japonské firmy jenom toto, také by to nikdy nefungovalo. Vztah mezi japonskou firmou a zaměstnancem je těsnější než u nás. Jde o mnohdy celoživotní vztah s jistotou a péčí. Mnohdy dokonce zaměstnanci firma dohodí i manžela/manželku z řad spolupracovníků. A rozhodně se nepropouští. Když je krize a šetří se, tak zatímco západní firmy propouštěním začínají, japonské se k němu uchylují až k jako poslední možnosti. Toto pěstuje loajalitu.
Zpěv, rozcvičky či uniformy jsou jen vnějším projevem této loajality, nikoliv její příčinou.
Ještě bych podotkl, že dnes se časy mění a lidé mají i více zaměstnání a s loajalitou totak nepřehání - nicméně stále je to dost jinde než poměry na západě.