A tyto informace maji byt jako prekvapujici?

Stara znama pravda. Predpokladem jak se stat uspesnym je splneni 2 podminek:

1. mit geneticke predispozice

2. byt agresivni (kavarenskou hantyrkou cti: asertivni)

Nekdo k teto dvojici pridava treti podminku - byti pracovity. Tato treti podminka je ale spise pochybna, ponevac je to podminena podminka.

 Pokavad splnujete prvni dve, pracovitymi se stavate v zasade automaticky. Kdyz se dari, tak se dari...Kdyz prace jde vice od ruky, cloveku sa ji vyslovene zada...

Ono je to také o profesi

podle mne v profesích, kde se dá jasně změřit výsledek se arogantně můžete chovat jen tehdy, pokud jste dobří, tj. pokud máte výsledky. Arogantního programátora, kterýmu jeho výtvory nefungujou, nebo jejich naprogramování trvá moc dlouho se firma při první vhodné příležitosti zbaví. Pokud se ten člověk naopak začne chovat slušně, nehází své chyby na druhé a snaží se na sobě pracovat, tak má větší šance. Alespoň tak to mám odpozorováno.

Agresivní svině se vždycky dodrápou nejdál...

...to je známý fakt. Nicméně se nehodlám snižovat na jejich úroveň.

Hezké ...

ovšem 20 % navíc je málo, abych měnil svůj životní styl.

To platí jenom v případě,

že jej jejich šéf neschopný lempl a má z nich strach.

Aneb...

jak kulantně říct, že hajzli se mají lépe :)

Re: Aneb...

Ale hodný holky to mají zase obráceně, ty berou víc...

Taky jsem měl

jednoho takového týpka mezi mistry  .. ten šel jako první. Měl totiž  jen velkou hubu , skutečné výsledky jaksi chyběly. SVé kamarády protěžoval k ostatním se choval jako dobytek. Když předával funkci tak už takový frajer nebyl.

Bohužel to je pravda,

v naší firmě je pár lidí, kteří jsou prvotřídní grázlové, ostatním dělají jen naschvály, nikdy nikomu neudělali nic dobrýho a o své pracovní vytíženosti umí jen dobře kecat. Firmě podráží nohy, ale u vedení mají neotřesitelnou pozici. Možná proto stojí firma nad propastí a oni z toho ještě mají radost. A vedení přidá práci vždycky všem ostatním, těmhle nikdy...

Re: Bohužel to je pravda,

Měla jsem šéfovou, o níž jsem říkala, že umí dělat vítr. Nedělala celý den nic, jen seděla a od stolu pomlouvala přímo nás, své zaměstnance. Do telefonu vedení a tak různě, kdo se naskytl. Když přišel někdo z vedení, najednou začala pobíhat po dílně, najednou skládala přepravky nebo nahlížela do přepravek, co má kdo hotové, případně si to nechala celé rozložit na stůl, jakože nad tím dumá, ale nevěděla o tom nic. Prostě uměla vypadat, že pracuje. firma její výkony baštila asi 10 let, než nový majitel objevil, že krom zlý tlamy nemá nic. Dokázala vyštvat dobrý kolektiv lidí úplně celý ven.

Myslím, že třeba u nás je takový tvořič větru pan Přemysl Sobotka, předseda vlády. Když se ho zeptají přímo na názor, nikdy žádný jasný názor na opravdu důležitý problém nemá. Odpoví vyhýbavě. Člověk ho vidí všude a nikde, zpravidla na naprosto nedůležitých akcích.

Nakonec ale nominují na šéfa toho kliďase.

Doporučila bych přečíst si J.A.Bernsteina Dinosauří mozky. Jsou v ní logické závěry. Není logický závěr, že se obecně preferují řváči. V každé firmě je to jiné, a jediné, co to chce k postupu, je umět to vypozorovat a chovat se stejně. Ale je fakt, že člověk, který svoji dinosaurovitost nechá proznít nemá pak žádné psychické problémy ze zadržených emocí. Jak vzkypěl, tak vyšumí. A tak bych ho taky brala. Dívala bych se na něj jako na malé dítě. Spratka. Jen s mocí. Bude to z dinosaurů asi ten největší. Ale když to vezmu kolem a kolem, lepší šéf, co si trochu dupne, než šéf, který ve své funkci nefunguje, vyhýbá se konfrontaci nebo je všelijak rozmamlaný, nevyrovnaný, náladový, ukňouraný, vyčítá nebo se chová jako podrazák. Ostatně, vždyť se přitom i celkem znemožní a ví to. Není to ten nejhorší šéf. Drsnější kolega? Pokud je ve stejné pozici jako já, riskuje, že skončí bez práce za šikanu a nepřiměřené chování anebo firmě hrozí fluktuace. Agrese je výplodem bezmozečna.

souhlas