- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jsou šéfové kritici, kteří se chovají stylem pes který štěká nekouše a zároveň mají splachovací povahu, takže jejich kritika jde jedním uchem tam a druhým ven. Sice své podřízené kritizují za prd, zároveň ale na vše rázem zapomenou a pokud je zkritizujete, tak se nemstí. Nejhorší je šéf přesně dle školení o jednání s lidmi, který vaši práci nekritizuje, dokonce i chválí, ovšem jakmile je výplata, tak vaši práci neocení a odměny jsou něco jako scifi. Takový vás přinutí k odchodu spíše, než splachovací kritik, který akorát nadává na stát, ale odměny klidně dá.
Píšu-li o pravopisných chybách, je hodně hloupé právě v tomto souvětí nechat čárku navíc.
To je jen detail! Chybí Vam pokora k realitě. Určité procento chyb je prostě normální.
Už hned první otázka vypovídá o finanční negramotnosti toho kdo jej sestavoval.
Zjevně správnou odpovědí považuje odpověď b) Debetní Je karta spojená s účtem a neumožňuje čerpat jiné prostředky než prostředky vložené klientem na jeho účet.
To je samozřejmě hloupost, hrubá neznalost možná i ignorace. Debetní karta je definována jako karta vedená k bankovnímu účtu. Tím ale definice končí. Pakliže je třeba na účtu kontokorent lze samozřejmě čerpat úvěr i prostřednictvím této karty a těch mechanismů je více.
Pokud tedy chcete pracovat na finanční gramotnosti nepište stále stejné hlouposti.
Píšu to zde protože u článku diskuse není.
jak zachází s personálem takový šéf, který se na šéfa učil v rozvojovém světě jako potomek kolonistů koloniální velmoci. Zvraceli by jste po nocích i fusekle.
vydržela jsem to 5 měsíců a divím se sama sobě. Potom jsem se několik měsíců zase dávala dohromady, protože jsem skoro uvěřila, že jsem opravdu nula, co si má radši hodit mašli. Největší pochvala bylo právě to "no vidíš, že to jde, když se snažíš" nebo prostě když neříkal nic, tak jsem si mohla myslet, že teda žádnou maličkost hodné výtky nenašel. Mohla myslet, protože občas se připomněl třeba po týdnu, nebo, v případě, že se jednalo o nějakou bezvýznamnost, která ani jemu nestála za zmínku, připomněl jich třeba víc najednou. Takže se člověk z ničeho nic dozvěděl, že před 14 dny bylo v kuchyňce kolečko od hrnku.
... ale o faktu, ze lide u nas jsou bohuzel zvykli odvadet neuplnou a nedokonalou praci. precist si neco po sobe, udelat zpetnou kontrolu, overit si fakta - to se u nas proste nenosi - era zvykla makat za komancu to brala jako druh odporu proti rezimu husakovy deti zase nikdo dukladnosti a duslednosti vetsinou nenaucil, protoze zacala byt demokracie a mohlo se vse... Pokud porovnate kvalitu prace lidi "vycepovanych" v nadnarodnich firmach, advokatnich kancelarich apod. kde byvali sefove "vecni kritici" ze zahranici s lidmi, kteri touto praxi neprosli, je to nebe a dudy... Takze jde o to, jestli chceme byt konkurenceschopni v kvalite odvadene prace, nebo vyrelaxovany s tim, ze "ono to nejak dopadne"....
P.S.: ja mel sefy prisne - hnidopichy - a dodnes jsem jim za to vdecny a rad na ne vzpominam protoze me naucili makat a byt prisny na sebe ale i na ostatni. pravda ale je a to souhlasim s nekterymi komentari, ze tohle byli machri a ne nejaky blbci, co si hnidopisstvim a buzeraci lecili mindraky...
Měla jsem šéfovou, kterou asi školilo KGB. Sledovala každý náš krok, všecko si o nás psala a často nás zkoušela nachytat na švestkách. A slovíčkařila. Jeden se zeptala, zapsala si odpověď, druhý den se zeptala a když jsem to neřekla naprosto úplně přesně, tak vždycky říkala "nepodáváte konzistentní informace, je nutno dané údaje prošetřit, jak se věci mají ve skutečnosti". Neustále nás obviňovala ze lži, kolegu z krádeže, zapírala nos mezi očima. Jednou jsem se ve vyúčtování sekla a naťukala jsem 646 místo 464. No to byl masakr. Prej chci "po zanedbatelných částkách okrádat firmu" a psala o tom maily do celýho světa... Když si na to vzpomenu, je mi zle. Přitom sama bohužel nic neuměla. Když jsme náhodou prokázali, že něco umíme líp než ona, tak to prostě zakázala dělat, třeba některé funkce ve wordu a excelu, které prostě nebyla schopná pobrat, jsme prostě používat nesměli
Normálka. To můj šéf věci, které jsem uměla já a které neuměl on, odsoudil rovnou jako k práci vlastně nepodstatné. Jenom taková nadstavba, která vlastně ani nemusí být.
Věčný kritik je buď extrémně schopný a výkonný nebo naprostá nula. Obojí
nejde předělat žádným školením. U prvního je to de facto životní krédo a styl života,
u druhého strach, že by ho nějaký lepší podřízený lehce sestřelil. U obou nedostatek sociálních schopností.
Být věčným kritikem a zároveň sociálně schopný se nevylučuje. Spousta kritiků má přátele až se člověk diví, jak je to možné.
Člověk s nedostatkem sociálních schopností si obtížně hledá kamarády, obtížně navazuje kontakty, ale já pár takových lidí znám a rozhodně to nejsou věční kritici. Naopak jsou chladní jak seveřané a zároveň extrémně flegmatičtí. Drží se heslem drž ústa a krok, akorát, že v jejich případě je extrémní přizpůsobivost a poslušnost znouzectnost.
takové školená,když ho stejně nedodržuje