Dlouhý spánek - moje řeč. To bych ale nesměl mít nad sebou k*ávu se psem....

Ještě že já v práci nosím montérky a jako takový jsem pro všechna média světa naprosté zero, nula, nic...

Stačí omezit používání PC, internetu a chytrých telefonů...

Důležité je si hlavně nic nepsat. Udržue se tak mozek v permanentní pohotovosti.

A pak to chce trénovat mozek. Po dlouhé době jsem si luštil křižovku a zjistil jsem, že je to pěkná hrůza. Přestože dřív to šlo jako po másle

Chtěl bych stát za ní. 

Kéž by to A bylo Anni, ale ona se Frida, což je odvozeno od...?

Konkrétně Anni-Frid Lyngstad :)

Mně docela pomáháji myšlenkové mapy, všechno si hezky zakreslit a zapsat, pak nejen, že člověk nezapomene, ale ještě ho napadnou i další souvislosti, které by bez zakreslení neviděl..

Přesně tak, co si nenapíši, nevím. Jenže o to právě jde. Když si napíšete, netrénujete paměť. Před třiceti lety jsem si pamatoval snad desítky, možná i stovky telefonních čísel. S příchodem telefonů s adresářem jsem tuto schopnost ztratil. Co nepoužíváte, zakrní. Nejvíc mě dokáže naštvat, když si něco zapíši do diáře a pak na to zapomenu, protože jsem se v tu chvíli do diáře nepodíval. To už je snad úplná degenerace mozku. 

Já si třeba čísla pamatuju. Jak telefonní, tak třeba data narození atd.

Mně moje práce, kdy musím vyřizovat často více věcí najednou, naučila jedno - všechno si psát. Aneb co si nenapíšu, nevím  je to jediný způsob, jak na nic nezapomenout.

Také to tak mám..ještě na škole jsem si vystačila s pamětí. Většinou jsem neudržela jen mizivé procento věcí...zhruba jednu zkoušku za semestr a pár drobotin typu zubař...dneska už si musím psát všechno, jinak bych asi nebyla schopná fungovat.