1) pokud máte opravdu balík peněz opravdu zažijete svobodu a demokracii, bez peněz se stáváte nevolníkem a otrokem

2) prací si balík peněz nevyděláte

3) takže chytračit (v mezích zákona?)

V bodě 2 máte chybu. Dá se to.

Lepší je být zdravý a bohatý než chudý a nemocný. A nevykládejte mi, že peníze nejsou potřeba. Peníze dávají možnosti a když je nemáte tak máte bohužel smůlu.

Hlavní je spokojenost, pohoda a zdraví. Do hrobu si nic nevemem.

Zatím -.-

Cim vic je clovek bohaty, tim vetsi ma stres z toho, ze by o to bohatstvi mohl prijit.

Bohužel jsem nenašla odpověď na otázku, proč lidé, co mají hodně peněz, se chovají povýšeně k lidem, jež penězi příliš nedisponují a zda by tento komplex příznaků stihl každého, kdo by peníze získal ? Zda by to zkazilo úplně každého?

To není o penězích, to je o charakteru a ten mají/nemají majetní i nemajetní. Znám lidi, kteří mají hodně peněz a nepovyšují a znám i nemajetné, kterým není nikdo dost dobrý

Jak zpívá Vlado, štěstí si za prachy nekoupíš. Pravda ovšem je, že pokud se člověk musí doma hádat a handrkovat o každou korunu, taky to domácímu štěstí  a pohodě nepřidá. Problém bohužel je najít rovnováhu mezi dobře finančně zajištěným a pohodovým životem. Znám hodně lidí, kteří vydělávají více než slušné peníze, ale pomalu nemají čas je utrácet a netráví dostatek času s rodinou.

Já tomu věřím, znám pár lidí, kteří sice nejsou bohatí že by byli za vodou ale berou velmi nadprůměrný plat, tedy si mohou pořídit téměř vše co si normální člověk může přát, ale většinou je to za cenu šíleného tlaku v práci. Navenek se snaží předvádět, být v pohodě, jezdí na drahé dovolené ale normálně jsou uzlíček nervů a zobou antidepresiva.

V předchozí práci jsem zažil něco podobného, peněz jsem měl o hodně víc než jsem stihl utratit ale neměl jsem čas si to užít, tak jsem odešel, mám sice méně ale jsem spokojený.

A ti co mají tolik peněz že nevědí co s nimi takové lidi osobně neznám ale známý co poskytuje internet s takovými má zkušenosti a někteří jsou notoričtí neplatiči. Asi se nudí tak chtějí alespoň něco řešit ale nikdo o to nestojí.

Bohatství nepřineslo štěstí těm, kteří museli chodit k psychologovi. Pak jsou ještě ti co nemuseli. No, bohatství není garancí štěstí ale lidi s nadprůměrnými příjmy jsou šťastnější  a ta úměra platí až do dvojnásobku, nebo trojnásobku průměrného příjmu. Pak už štěstí neroste ale drží se na dané vyšší hladině.

to už přeci řešil Goethe ve Faustovi

To ale nebyl odborník na osobní růst a mezilidské vztahy.

Díky za zajímavý rozhovor. A nevěřila bych jak může chlapovi slušet svetr do růžova, úplně ho rozsvítil. Moc mu sluší.