Nikde jinde nekoupím krásně zachovalé povlečení na chalupu, úplně nová lněná, nebo bavlněná prostěradla, bíle vyšívané polštáře atd. Co se týče oblečení, podívejte se na obchody : Vietnamci, sekáče a butiky pro bohaté a hubené mládí. Tak , co si asi vyberete ?

Vždyť to je taky největší přínos krize, zjistit, že u spousty věcí se dá fungovat jinak, než "na jedno použití". Akorát s tim trvalým růstem se to moc neslučuje.

I tento článek je z druhé ruky. Na začátku týdne se objevil na Novinkách. A taky se za to redaktor nestydí

jenže ten článek je založený na výstupu z ČTK/TZ, které existují právě proto, aby s nimi pracovala jiná média  ;)

Čím více mi stoupá životní úroveň, tím více přestávám nakupovat v sekáčích. Nikdy jsem tomu moc nedal, ale nikdy mi to nevadilo, nestyděl jsem se za to, byť jsem se tím nechlubil. Na druhou stranu jak se český trh stále silněji orientuje na cenu, mám momentálně čímdál tím větší problém sehnat své oblíbené věci. Značky jako Levis, Beneton, Mango, Lacoste, ... mají u nás bohužel punc luxusu, což je škoda. Prodejny už jsou často jen v Praze, uvnitř je prázdno a když se začal hrabošit ve zboží (konkrétně prodejna Na příkopě) schytal jsem pár nepěkných pohledů a příjemně mi zrovna nebylo, i když šlo možná o náhodu. Naštěstí mám Německo blíže, než Prahu. Moje žena ale má stále sekáče docela v oblibě a nedaří se mi jí předělat na normální obchody, baví ji hledat nějaké povedené kousky a i v sekáči se dají najít dobré věci.

Celkem jednoduchá rovnice. Platy nerostou. Rostou ceny, daně, propouští se. Normální člověk si peníze sám nevyrobí, na rozdíl od ČNB

Ale jo, peníze se dají vyrobit i doma, ale je za to pěkných pár let :D

Níže  diskutující napsal, že si koupil v sekáči podzimní bundu za 50,- Kč, to by mě zajímalo, odkud ji v tom bazaru mají, asi z popelnice, jinak nevím, za kolik peněz můžou takovou věc vykoupit, když na tom prodejce taky musí mít nějaký zisk. Kdo by šel s bundou do bazaru, kde za ní dostane třeba dvacku, to ji raději snad hodí do kontejneru pro charitu. Já bych si nikdy oblečení v sekáči nekoupila, ale je to jen moje věc, stejně jako každého, kdo si naopak kupuje oblečení z druhé ruky

sekáče dováží a tam se nakupuje na kg nebo q a jsou mezitím i nové věci.

Češi jsou prostě socky, no. Je to ostuda:-(

nebo jsou to ekologicky uvazujici lide.

Nejsem tak bohatý abych kupoval levné věci a to se týká i sekáče.

Už dávno neplatí, že věci z druhé ruky jssou "pochybného původu". Samozřejmě je stále třeba být obezřetný, ale lidé se dnes chovají ke svým věcem mnohem lépe, než před deseti lety - právě proto, aby je mohli se slušnou návratností prodat.

Nikdo není tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci. Často je proto výhodnější koupit kvalitní věc z druhé ruky, než nový šmejd.

Jedním nejtypyčtějších zástupců tohoto druhu zboží jsou notebooky IBM vyřazované z arzenálů velkých firem. S původní cenou kolem 60 tisíc je pro většinu z nás představa takové koupě zcela utopická, v bazaru se ale dají pořídit za 3, 5, 8 tisíc. A můžete se spolehnout, že vám vydrží déle, než nové notebooky za dvojnásobek - jak výkonově, tak mechanicky. 

Ono je taky sekáč a sekáč, jsou mezi nimi velké rozdíly. Mám jeden oblíbený, kde se zastavím jen tak po cestě z práce, někdy mě nic nenadchne a někdy si odnesu super úlovek.Jednou jsem si za zlomkovou cenu koupila šaty a pak jsem zjistila, že jsou úplně nové, pípala jsem při průchodu scanerem v jiném obchodě . Je fakt, že když mě někdo pochválí, že mi to sluší, rozhodně ho neodbudu odpovědí typu: ále, to mám za pár šupek ze sekáče..., naopak se jen tajuplně usměji, jako že to za ty prachy stálo Jo a k těm blechám, jak se někdo zmiňoval níž, nevím jak jiní, ale já si vyperu před prvním použitím každý textil, který si koupím, i nový

Problém je ten, že stará bazarová věc vydrží daleko déle, než nová věc, co je vyrobená tak, aby se rozpadla po 2 letech a 1 měsíci.

A bazarové věci jsou vyrobené jako nějaké extra trvanlivé věci speciálně pro bazary?