- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tak nejprve nás článek poučí, že dlužníka přejmenoval nový občanský zákoník na vydlužitele. A poté přesto profesionální právník celou dobu rozhovoru používá starý (= špatný) pojem "dlužník".
A co ten vydlužitel vydlužil, určitě dluhy, tak je to přece dlužník Nevím proč měnit zaběhnuté názvy.
Myslím, že na Radiožurnálu jsem slyšel před nějakou dobou rozhovor s jedním z autorů zákoníku a ten to použití nových pojmů vysvětloval v tomto případě poměrně rozumně.
Starý zákoník znal jen dlužníka a věřitele a nebylo vždycky tak úplně jasné v průběhu plnění úvěrové smlouvy, kdo je v jakém okamžiku dlužník a kdo věřitel.
Například v případě hypotéky na nákup bytu podepíšete smlouvu s bankou. Banka přislíbí zaslání peněz na účet prodejce nemovitosti. V tom okamžiku je dlužníkem - vůči prodejci a vám a vy jste jejím věřitelem až do zaplacení částky. Po uhrazení částky se banka stává věřitelem a vy zase dlužníkem. Stávající zákoník tento mezistav vůbec neřešil.