Chudák paní Nataša, ani na protekci už se člověk nemůže spolehnout a skončí s hráběma.

Můj první den v práci "tady máš mladej pajsku a skoč pro škopky "

Mě poslali pro půllitr vodky. Další den se pohádali zda mám koupit malou(půllitr), nebo velkou(0.7). Víc než dvacet roků jsou někteří z nich na stejném místě...v dnes renomované zahraniční společnosti. Jeden je již abstinent, druhý má zdecimovaná játra, další se ve firmě dočkali důchodu. Kupodivu  nikdo z alkoholiků nebyl odejit.

Tak Kazimírovi jste vymysleli pěkný jméno.

Vidíte, a přitom jeho příběh a jméno je jediný pravdivý

Si představte, že bychom nic nemohli jíst, ani kdyby byli všichni prodavači potravin. To je, co ....

Sládek a ošetřovatelka mi příjdou jako dobré povolání, dealer jako zajímavé a zbytek jako úplně zbytečné

opravdu reprezentativní vzorek napříč společností

toho pána z Litovle bych klidně i vynechal, kromě ucházející 11° jsou ty jejich výtvory naprosto nepoživatelný

Ano, taky netuším, co vedlo lidi v Litovli vzít člověka s praxí ve Vsetíně a Starobrně, hlavně Vsacan v té době bylo snad nejhorší pivo na polokouli (mimochodem, vaří se znovu). Rozhodně kvalitě této močky to příliš nepomohlo.

Ale vtipná je ta paní, co školí užití vlasové kosmetiky. Nějak sem přeskákal pár vět a na konci se dozvěděl, že každý den je uplně jiný a proto jí ta práce baví. 2x jsem si přečetl celý text znovu, zda sem něco nevynechal - NE, ona opravdu jen opakuje naučený text. A ohromně jí to baví.

Vůbec, nějak jsem jakože nepochopil celý článek, příběh několika lidí, co šli do uplně obyčejné práce. Kdy přijdu na řadu já? První den sem rozbil erární hrnek, možná bych byl za hvězdu

To je fakt, nicméně Vsacan nebýval tak špatný, to se zvrhlo až ke konci.

*blicí smajlík*