Pojďme na chvíli opustit multikulti havlismus a nalijme si čistého vína. Ač si to pocitově z humánního hlediska nedokážu úplně představit, každého takového podělávače bych střílel. Myslím, že to by byla taková motivace pro každého podnikavého parazita, že by si to odpustili všichni do jednoho. Je nás na světě cca 7,5 miliardy a nevím, proč bychom se měli donekonečna rozplývat nad hodnotou lidského života... Kdy to skončí? Až nás bude 20 miliard? Až se sociologicky rozdělíme tak, že na světě budou žít jen Rockefellerové a zbytek světa bude hladovět a otročit? Chová-li se člověk jako parazitující verbež, která se snaží okrádat druhé a žít si na jejich úkor, proč to tolerovat...? Dnes jedni schraňují majetky v hodnotách miliard dolarů a jiní nemají co jíst. Jedni staví sídla pro desítky rodin, kde žijí ve dvou a druzí spí na ulici. Každý má právo být motivován a být odměněn za svou práci, která slouží k rozvoji lidstva, ale jak je možné, že společnost zašla tak daleko, že umožňuje spekulantům a podělávačům vydělávat miliardy, to nepochopím.... To samé se týká herců a sportovců... Lékaři, vědci, učitelé a jiní, kteří společnost obohacují jsou proti těmto pseudocelebritám chudými hovniválky a společnost dál jede ve své slepé uforii v "americký sen"... Vše špatné má ale svou konečnou a čím později ta konečná přijde, tím větší konflikt to ve společnosti způsobí..... 

Je mi líto těch prodejců, že si nenašli poctivou práci, zatím to není trestné, ale od provozovatelů hracích automatů a výrobců drog se níčím neliší, žijí z lidské slabosti a hlouposti

Z lidské hlouposti žijí skoro všichni, kromě těch hloupých. Bylo by totiž hloupé toho nevyužít, když je jich kolem tolik. V téhle společnosti to začíná být neetické až u těch klinických idiotů. A upřímně, nic tak špatného na tom nevidím.

Chodí pořád, grázlíci, až je mi jich líto, čím že si to musí vydělávat. Jsme důchodci, naštěstí ve svém domku. Takže když přijde bodrý chlapec a zazvoní, moje žena otevře okno a komunikuje s ním - dvě věty: my nic nechceme, dům patří synovi, následuje od pašáka: můžete mi dát na něj kontakt? Nemůžu, má služební telefon. Pašák chce půjčit fakturu. Pak nastupuju já. Od jaké firmy jste? Odpověď: ČEZ - já na to: jestli jste od ČEZU, tak musíte mít naše údaje, pašák se začíná kroutit aněco vysvětluje. Říkám, vážený pane, my od vás nic nechceme, nashledanou a zavírám okno. Když nemám náladu, otevřu okno já a zařvu, mazej od našeho domu a maže, sice držkuje, ale je pokoj. Jen jednou se mi stalo, že než jsem zavřel okno, tak chlapík zařval: já vám nesu peníze a vy je nechcete. Tak jsem okno znovu otevřel a povídám mu: tak je nechte ve schránce, já si pak pro ně dojdu. Ujížděl od baráku jak pátá.

Extrémní případ, co jsem zažil, bylo když to na jedné vesnici hlásili rozhlasem, jedni starší lidi vše podepsali - když to hlásil rozhlas, tak mysleli, že je to něco důležitého, nějaká kontrola, měření, proto obchodníkům podepsali vše, na nic se neptali a pak jim chtěli odpojit elektriku, protože obchodníci nějak zapomněli dořešit ten převod....

U nás tak před těmi 5 (a více lety) taky, a to přes moje varování obecním činovníkům, že tito dealeři nenosí zrovna ty nejvýhodnější smlouvy (spíš pěkně vyčurané) a podepsali to nejedni, a nejen starší lidé.

Vzhledem k naší městké vyhlášce (zákaz podomního prodeje a nabízení služeb) tyhle pány hned na začátku klidně varuji, ať ani nechodí k dalším partajím jinak volám Městkou policii. 

Nesnáším je od doby, kdy podvedli moje staré rodiče a dávámjim to pokaždé sežrat...stejně jsu to příživníci.

Jsem vděčna, že navzdory svému pokročilému věku jsou moji rodiče tak aktivní, zdraví, soudní a stále pracující, že podobné typy couvají už před jejich pohledem. Ale to je šťastná náhoda, já vím, a držím všem palce, aby to tak dlouho zůstalo. Jen jednou v Arkádách Pankrác si to naháněč kreditních karet od Citibank (v podstatě slušný obor) nějak nepřebral, a maminka měla svoji "zabijáckou" chvilku. Královsky se bavila a chlapec se div nerozbrečel až jsem musela zakročit, protože se člověk musí zastávat slabších.

U  mojí matky jeden otrava vyžadoval soucit, protože "jedu k vám až z pelhřimova" s nějakejma dekama z ovčí vlny a druhej zase dělal hysterickou scénu a trhal připravené smlouvy s tím, že si to s takovou bude moct hodit, ale nevím, jak dopadl.

No, ono to hůř dopadne, až bude chtít maminka něco změnit, nebo nedejbože zapomene něco zaplatit a pošlou jí upomínku za 100,- (umí poslat i 60 denně).

Babičku jsme již dávno naučili dvě věty, které nám i jí ušetřily spoustu peněz a nervů:

1) Děkuji za nabídku, nechte mi jí tady spolu s kontaktem na vás - vnuk je právník, on se na to večer podívá.

Tahle věta tak v 80% případů způsobuje rychlý ústup prodejce ze scény.

A pokud tvrdí, že to musí podepsat hned, protože akce je časově omezená, pak nastupuje

2) V tom případě mám smůlu, počkám si na jinou akci. Děkuji.

No a zmizí dalších 10%.

Má to nalepený na lístečku vedle dveří, aby nezapomněla, moje dcera jí to vyzdobila obrázky, takže si toho vždycky všimne, a je klid. Jen občas nám zavolá, že jí tam někdo tu "výhodnou nabídku" nechal (asi začátečník). Tak se stavíme na kafe, probereme to a pak prodejci zavolám, že nemáme zájem.

Zatím mi vždy stačilo hned v úvodu říct, že jsem ještě rok vázaný smlouvou ke stávajícímu dodavateli. Pak už nebylo o čem diskutovat.

Protože "prodejce" viděl že narazil na někoho kdo ví o co jde a navíc na mladšího člověka. Starému klidně nakecá že není problém smlouvu předčasně ukončit a ihned šetřit.