Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Za jeho firmu mu nabídli miliony. Neprodal, i když by měl vystaráno

Lukáš Kořínek patří k mladé generaci, která se umí postavit na vlastní nohy. On to dokázal už ve 13 letech. Sám si tehdy vytvořil unikátní webové stránky o mobilech Siemens. Založil diskusní fórum, psal recenze, představoval novinky, získal si obrovské množství příznivců a začal vydělávat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J44a20n 48Z57e49m16a38n 1836365424986

Mohl by mi někdo vysvětlit, co ta jeho firma vlastně dělá?

+2/−10
27.10.2014 23:23

J48a95n75a 69N64o54v38á54k87o37v26á 6507899693494

A že byste si třeba přečetl ten článek? 8-o

+9/−2
28.10.2014 10:39

K46a89r58e11l 96U86r61b65a36n 2774324151599

Takové ty stupidní marketingové hry na nějaký produkt.. třeba lovení plechovek fanta žabičkou apod..

+3/0
29.10.2014 15:57

Z41u42z44a55n17a 15Č24e84k55a77l89o34v32á 1947414771275

Hele.....já to taky nevím, a to jsem ten článek četla:)) Prý se stará o to, aby se nám do povědomí zapisovaly značky výrobků. Asi to dělají dobře, já to třeba vůbec nevnímám:)) Nikdy jsem nepočítala nějaký Jackpot po tisícovkách a lovení plechovek žabičkou, jak píše tady kolega dole, vůbec netuším, co je. Takže za mě - nemám představu, co dělají:) Možná vymýšlejí nějaké reklamy jako hry, které lidi hrajou a pak o tom někam píšou na forum. O tom vůbec netuším, to jde mimo mě. Hry ani hrát neumím a moje maximum je psát kraviny na idnes:)))

+2/0
3.11.2014 12:11

M69i57l86o98s69l47a34v 35K44a22n85t40o48r90e41k 1489787231559

(dobře)Žije z blbosti druhých

0/0
3.11.2014 12:56

K92a70t43e83ř55i64n90a 21K68a76š74p90a30r87o18v18á 5730289595712

šikovnejR^

+7/−2
27.10.2014 12:39

T71o92m38á53š 16M85o57r84a52v80č85í83k 3567356733415

Zase diskuze o hodnotách. Chudák chlapec, že raději nepěstuje brambory:D

+2/−3
25.10.2014 7:39

M44o77n36i65k58a 68H30a65b51a40n82o67v30a 7298513607836

Pokud dole probíhá teoretická debata jakou dává tento pán/kluk hodnotu světu, tak když vidím tu partu mladých lidí kolem něj, tak minimálně dává zaměstnání hodně lidem. Jenom bych si lehce rýpla do toho názvu. Následuj Bublinu ve mně také evokuje spíše honbu za krátkodobými bublinami než dlouhodobou vizi ... ale pravděpodobně dostává zakázky na základě toho, co udělal jinde a ne názvu firmy.Každopádně mám moc rád mladé pracovité neremcající lidi. R^

+14/0
24.10.2014 20:07

J50a70n 89S27o20u83k35u21p 1904324206435

Začít dodávat různé virtuální marketingy velkým zákazníkům je absolutní výhra. O investicích tam rozhodují většinou sociopati od stolu na základě hezky barevných papírů.

+6/−4
24.10.2014 21:58

V14á61c82l10a85v 25Š92u67b53r70t 9137723718127

Škoda, že se to nejmenuje Nakrm bublinu; to by bylo možná přiléhavější.

+2/−1
25.10.2014 15:57

J75a13r88o63s32l39a34v 10D15r63o82z23d 6332933112545

Borec. R^

+12/−1
24.10.2014 15:36
Foto

L66e45n20k31a 47M77a98r67e43c14k57o92v40a 78K67r27e54p18e18l31k31a 7374987798188

Klobouk dolu....

:-)

+16/−1
24.10.2014 14:17

E14m55i29l 27P72r91c98h66a97l 5140660628504

pan Slezak to rozsekl. Aneb jak pravi klasik : Jedna barva latky staci (Pol Pot)

+1/−1
24.10.2014 14:11

V63á96c13l31a29v 28Š80u41b68r36t 9947643688247

To je možná málo. Ale více odstínů, než rozpozná lidské oko, také není potřeba;-)

+1/−1
24.10.2014 14:25

J84a78n32a 39N45o39v23á43k32o79v49á 6707229583364

A kdo bude určovat, kolik odstínů je potřeba? Uliční výbor?

+3/−2
24.10.2014 16:51

K41l73á10r64a 14T53r21n27k98o17v80á 3984769444299

Padesát?

+1/0
24.10.2014 17:21

M33i61c13h76a24l 86P74o74n31o32c37n30ý 2734335801

Biologie? Optika? Jana Nováková?

0/0
2.11.2014 12:59

T58o16m32á15š 37F61i94r98b64a69c73h60e33r 9320640404460

Respect R^

+9/−1
24.10.2014 13:09

J97a13k56u87b 66V44r44b48a 4659984788421

snad ma ten uces jen z duvodu foceni k tomuto clanku ;-)

+2/−2
24.10.2014 13:06

L76u32k46á93š 28A57d74a75m70e17c 7665384611485

Ne, můžu potvrdit, že toto nosí. Potkávám ho denně v baráku v práci. :)

+2/0
27.10.2014 15:44

S16t49a35n51i52s65l91a89v 32S70l75e92z90á70k 7864653701622

Nedočetl jsem se v diskusi, kdo to vlastně zaplatí. Zase to zaplatí ten, kdo rukama něco hodnotného vytvoří (dům, most, vozovku, potraviny apod.). Mám za to, že i toto ovlivňuje to, že jsou nízké mzdy u profesí, které lidstvo potřebuje k tomu, aby přežilo (potravinářský průmysl, zemědělství, stavebnictví, různé služby - údržba bytového fondu apod.).

Bez uvedené "taky služby" lidstvo bez problémů přežije. Ale zkuste přežít bez potravin, vody, bydlení (v jekékoliv formě).

+7/−18
24.10.2014 12:04

M25i66l87a47n 36K66l15o73u88č63e74k 3900455288357

Nízké mzdy u těchto profesí jsou pro to, že je může dělat kmálo kvalifikovaný a nebo netalentovaný člověk a těchto lidí je dostatek, to je celé kouzlo.

Proč bychom měli zkoušet přežít bez potravin, těch evropa produkuje nadbytek.

+14/−3
24.10.2014 12:07

V27á38c93l22a23v 55Š22u50b85r10t 9747273348657

Nemyslím si, že máte pravdu. I ten zemědělec musí být kvalifikovaný, musí vědět, co dělá - možná víc, než zaměstnanec v reklamní agentuře.

Pan Slezák naráží na zbytné a nezbytné potřeby a je pravdou, že u poskytování nezbytných potřeb je dosahováno nižších marží a tudíž i nižších výdělků, než u potřeb zbytných. Kapitál (finance) se z tohoto důvodu přesouvá k produkci zbytných věcí a služeb. Větší nákladovost průmyslu a zemědělství oproti službám vede k tomu, že nejen kapitál, ale i lidské zdroje, vyhledávají ziskovější produkci zbytných služeb. Srovnejte například v této souvislosti trvalé žehrání českých průmyslníků na nedostatek technicky vzdělané pracovní síly. To s tím totiž bezprostředně souvisí.

+7/−1
24.10.2014 12:32

M14i88l15a45n 14K23l94o60u68č23e68k 3460785768377

No ale proč je tam dosáhováno nižších marží, Je to proto, že je to někdo za tyto nízké ceny ochoten prodávat, to je přeci jeho problém a podobně je to u zbytných věcí, pokud je někdo za zbytné věci utrácet dost peněz, tak prostě dodavatel těchto věcí bude mít taky hodně peněz.

+1/0
24.10.2014 12:45

V25á41c35l57a66v 72Š41u92b52r57t 9167123268117

Jak píši níže, zbytnými komoditami se lidé jen tak nenabaží, proto u nich tolik nedochází k nadprodukci, která potom tlačí cenu a marže dolů.

0/0
24.10.2014 13:00

M47i60l48a79n 17K84l74o68u54č40e15k 3400665698797

Pokud něčeho dokážeme vyprodukovat nadbytek, pak je tedy i nadbytek pracovní síly, která to zvládne a tedy mají nižší mzdu.

0/−1
24.10.2014 13:08
Foto

I53v75a76n 45K22o69p68t49a 5697672921717

Jenze u zemedelcu stačí kdyz jeden vi co kdy jak a pak ma k ruce x lidi s nizsim vzdelanim a platem.

+4/0
24.10.2014 13:50

J94a61r87o97s20l77a58v 31D61r30o66z70d 6912623552855

Schopný podnikatel zemědělec si taky vydělá slušné peníze. Nízké mzdy jsou hlavně problém u nekvalifikované pracovní síly. U pásu ve fabrice apod. může opravdu stát v podstatě kdokoli, kdo dovede vstát ráno do práce.

Lidé, kteří umí něco navíc, něco, co nedovede každý, se uživí slušně vždy.

+8/−2
24.10.2014 15:39
Foto

I93v52o 36P16e71t22e98r80k38a 4656145417779

To víte, lidi si zvykli brát dostupné jídlo jako samozřejmost a jsou ochotni mnohem víc zaplatit za zábavu. Není chybou mladého podnikatele, že se v situaci správně zorientoval a vydělává na tom, co ho baví. To je prostě ta konzumní společnost, no.

+6/0
27.10.2014 13:17

V21á77c22l24a22v 78Š17u66b42r93t 9617173478287

Problém (z hlediska trhu) oněch nezbytných potřeb je totiž v tom, že se jimi poměrně snadno nasytíte - platí tu zákon klesajícího mezního užitku, tedy s každým dalším krajícem chleba budete sytější a bude pro vás mít menší užitek (hodnotu), než ten předchozí. Revoluce v produktivitě zemědělství ovšem způsobila, že je chleba ve vyspělém světě dostatek, či spíše přebytek, takže je levný. Trh preferuje to, čeho se lidé nenabaží tak snadno, kde zdánlivě neplatí zákon klesajícího mezního užitku. Taková komodita existuje: jsou jí samy peníze. Peníze, ačkoli stále více platí, že nemají žádnou vnitřní hodnotu, jsou paradoxně stále cennější. Cenné papíry, reklama, zbytné služby jsou především manifestacemi peněz ve vnějším světě. Ne nadarmo se až 90% veškerých směnných transakcí odehrává ve "virtuálním" světě finančních a kapitálových trhů bez přítomnosti jakékoli hmatatelné hodnoty. Zákonitosti trhu zapříčinily, že se peníze samy staly zdrojem své vlastní hodnoty.

0/0
24.10.2014 12:56

J32o19s15e53f 58H23o81r54n27í41k 9854100825622

Kde pořád lidi berou ten nesmysl o nějaké vnitřní hodnotě čehosi? Co to jako má bejt ta vnitřní hodnota? Nic na světě nemá hodnotu, pokud ji tomu nepřisoudí člověk. A každý člověk přisuzuje hodnotu na základě toho, jak dokáže ta která věc posloužit jeho subjektivně preferovaným cílům. Žádná objektivní hodnota neexistuje. Důvod, proč jsou dnes tak masivně rozšířené kapitálové obchody je jednoduše ten, že do nich přitékají nové peníze, protože jako projekty s dlouhou kapitálovou strukturou se před korekcí cen jeví jako nejziskovější. To je problém státu a jeho monopolu na tiskařský stroj a ne trhu.

+4/0
24.10.2014 13:19

V17á68c53l73a27v 52Š50u51b54r56t 9797833488297

Ve druhé části příspěvku mi v podstatě dáváte za pravdu. Kapitálové obchody jsou rozšířené, protože do nich přitékají nové a nové peníze, ale ty peníze tam mohou přitékat jen proto, že je po nich stále poptávka, že se poptávka po nich "neomrzí" a také proto, že si tato poptávka nachází svou nabídku (to je ovšem zákon trhu). Nabídku peněz nicméně nevytváří stát - to se dost fatálně mýlíte -, nýbrž centrální banka, potažmo bankovní systém jako celek. Stát a vláda jsou také jen poptávajícími na peněžním trhu.

Co se týká termínu "vnitřní hodnota", který vás popudil. Klidně tedy jenom hodnota. Ale tato hodnota není dána vrtkavými preferencemi jednotlivců - těmi je dána cena (tržní hodnota) a mezi hodnotou a cenou (tržní hodnotou) je rozdíl! Důkazem jsou mimo jiné právě i ty prudké korekce cen, které jsou čas od času k vidění na akciových trzích. To, že hodnotu zaměňujeme za tržní hodnotu je výrazem naší touhy všechno změřit a (mylného!) přesvědčení, že to, co měřit nelze, nebo lze jen s obtížemi, neexistuje.

0/−1
24.10.2014 14:03

J60o57s73e98f 33H93o76r70n33í22k 9544280955662

Samozřejmě, že nabídku peněz vytváří stát. Mně je docela jedno, jak se ta instituce jmenuje. Kdo ji založil? Kdo volí její představitele? Kdo stanovuje její politiku? Stát. Poptávka po penězích je tak vysoká jen proto, že státní instituce snížila úrokové sazby pod jejich reálnou hodnotu. Investoři poptávají peníze jen proto, že jim uměle nízké úrokové sazby vysílají falešné signály o cenách výrobních faktorů. Nabídka peněz není žádný "zákon trhu". Peníze jsou monopolizované státem. Že je po nich vysoká poptávka? Když začne stát prodávat Mercedesy CLS za pět tisíc korun, taky po nich bude vysoká poptávka. Problém je ten, že ty nejdou tak snadno vytisknout. 

Já jsem ale vůbec nepsal o tržní ceně. Psal jsem právě o hodnotě, kterou má ten který statek pro konkrétního jedince. Samotná existence dobrovolné směny demonstruje, že jak prodávající tak kupující přisuzují statkům rozdílnou hodnotu, jinak by ke směně vůbec nedošlo. Já nechci hodnotu měřit už jen proto, že si nemyslím, že může podléhat kardinálnímu počtu. A stále tvrdím, že nic takového jako vnitřní hodnota neexistuje. Statek nemá hodnotu sám o sobě, má hodnotu jen pokud slouží nějakému cíli. A lidé nemají stejné cíle, proto může být pro někoho statek nedocenitelný a pro jiného bezcenný.

0/0
24.10.2014 14:26

V60á80c37l21a95v 54Š58u73b49r87t 9897943778797

To je v různých zemích různé. Skoro všude mají centrální banky nezávislý status a nejmocnější z nich (FED) je na státu téměř úplně nezávislá. A proč jsou úrokové sazby tak nízké? Možná proto, že jsme dospěli do stádia, v němž je byť sebemenší náznak jejich růstu spojen s hrozbou naprostého ekonomického kolapsu. Podle mě je to tedy spíše tak, že máme trvale nízké úrokové sazby, protože potřebujeme v systému stále více peněz (abychom mohli udržovat růst, či jeho iluzi), nikoli tak, že máme nízké sazby (pro které se pro nic za nic stát rozhodl), a proto máme v ekonomice příliš mnoho peněz.

0/0
24.10.2014 14:55

J63o57s72e74f 73H62o92r68n66í86k 9754880845452

O nezávislosti Fedu si myslím svoje. 3 biliony vytištěných peněz na QE, z nichž valná část šla na odkup federálních dluhopisů, to je nepokrytá státní emise. Ty peníze federální vláda Fedu nikdy nesplatí. Znovu, kdo zvolil Bernankeho? Kdo zvolil Yellen?

My nepotřebujeme nízké úrokové sazby. Potřebujeme tržní sazby. Problém je v tom, že ty s centrální bankou mít nikdy nebudeme. Zvýšení sazeb by rozhodně nevedlo ke kolapsu ekonomiky, jen by položilo pár bank, které na tisku peněz profitují. To není žádná tragédie, naopak je to velmi potřeba. Jinak nic takového jako moc peněz v ekonomice neexistuje. Tady není problém v tom, že je jich moc, ale že jejich tisk zkresluje cenové signály a narušuje tržní koordinaci. Nízké sazby tu nejsou proto, abychom udržovali iluzi růstu, ale protože se hodí jak státu tak bankám.

+1/0
24.10.2014 15:54

V44á41c28l98a56v 82Š90u73b29r67t 9877933698867

Jenže zvýšení úrokových sazeb by právě ukázalo, že finanční aktiva jsou extrémně nadhodnocená. Pád jejich ceny by pocítili všichni a velmi bolestivě. Vsadím se, že k zvyšování sazeb jen tak nedojde. Možná k němu nedojde vůbec. Všichni chtějí zisk (peníze), chtějí růst HDP a - dejme tomu - i větší vládní výdaje..Peníze jsou k tomu prostředkem, ale stále víc jsou také samy svým vlastním účelem. Růst, o který se pomocí levných peněz snažíme, je samoúčelný, nesmyslný...na tom se asi shodneme...ale to nezměníme tím, že peníze zdražíme, nýbrž že zcela změníme způsob myšlení. Na tisku peněz neprofitují jen bankéři (i když ti daleko nejvíc), ale všichni, nebo si to alespoň myslí. Je to sice jen iluze, ale je to nesmírně svůdná iluze. Cenové signály jsou zkreslovány proto, že si všichni přejí být klamáni...my nechceme (nedokážeme) opustit tu iluzi a zbavit se toho klamu. Jsem na něm závislí.

0/0
24.10.2014 17:27

V17á84c18l37a25v 95Š16u74b48r79t 9537433728907

Vezměte si třeba vzácnost jako možné (neříkám jediné) objektivní měřítko hodnoty. Budete mít hejno 10 ryb a ty budou postupně loveny a spotřebovávány. Každá další vylovená ryba bude z hlediska kritéria vzácnosti hodnotnější než předchozí: první bude mít třeba hodnotu 1/10, druhá 1/9 a poslední 1. Jestliže se technologie rybolovu zdokonalí natolik, že 1. ryba bude moci být vylovena se stejnou náročností (se stejnými náklady) jako poslední 10. ryba, neexistuje žádný mechanismus, který by automaticky promítl rostoucí vzácnost ryb do jejich tržní ceny. Důsledkem bude likvidace ryb v oblasti. Důsledkem je právě neschopnost trhu rozpoznat objektivní hodnotu, jeho ignorance vůči této hodnotě. Máte ale pravdu, že trh za to nemůže (je ignorantský ze své podstaty - což může být dle situace jak pozitivní, tak i negativní vlastnost), inteligentní člověk by však ignorantem být neměl.

0/0
24.10.2014 14:40

J23o50s44e16f 68V22o38m18á69č90k48a 5933884893384

Jenže zrovna u těch ryb se náročnost rybolovu s jejich ubývajícím množstvím zvyšuje - prostě na vylovení stejného počtu musíte udělat více výlovů. A při stejných fixních nákladech to na cenu ryb prostě mít vliv bude - to je třeba vidět u tuňáků, před deseti lety byl na 40 % ceny co dnes.

0/0
24.10.2014 15:20

J15o85s78e91f 16H60o81r77n48í72k 9884380695912

Co myslíte tím, že neexistuje žádný tržní mechanismus? Vždyť tohle je naprostý fundament trhu. Že bude desátá ryba vylovena se stejnou náročností neznamená, že bude prodána za stejnou cenu. Už z důvodu, že cena není určována náklady, ale poptávkou. Nehledě na to, že takto to prostě nefunguje. Samozřejmě že se snižující se populací ryb bude složitější výlov. Vzrostou náklady a rybáři odejdou lovit něco jiného.

Vzácnost rozhodně nemá nic společného s hodnotou. V roce 1500 byla ropa bezcenná. Dnes má hodnotu proto, že slouží člověku k nějakému cíli. Za dalších sto let muže být bezcenná opět, přestože v zemi ještě zůstanou její zásoby. Vaše teorie by platila ve statickém světě, ve kterém se potřeby člověka nemění. Jenže takový svět je imaginární konstrukt.

0/0
24.10.2014 15:36

V47á54c22l20a98v 60Š77u32b80r35t 9567573988257

Myslím si, že trh přeceňujete. Dříve než vůbec zaregistruje úbytek ryb, hejno přestane existovat. Předpokladem samozřejmě je, že nabídka dokáže plynule nabízet ryby v přibližně konstantním množství (musí tedy dojít k zeefektivnění lovu). Poptávku logicky předpokládám v čase neměnnou (může být dána třeba nutriční - užitkovou - hodnotou, či chutností ryby - ale to je právě irelevantní z hlediska pokusu o stanovení objektivní hodnoty!)...Co se týká toho zeefektivnění (rybolovu, zemědělství, těžby) - obecně technologií výroby - můžeme se přít v jednotlivých případech, ale nelze ho popřít všeobecně. Ti rybáři se budou snažit lovit ryby stále účinněji, aby jejich zisk neklesal. Jen když se jim to nepodaří, odvětví opustí.

Vzácnost je rozhodně jeden z atributů hodnoty a dokonce v některých případech i ceny (umělecká díla, drahé kameny).

Zkusme se ale úplně oprostit od nabídky, poptávky a ceny, a tím i od směny, a ponechme jen subjektivní a objektivní hodnotu. Není třeba člověk, který přecení svoje síly a například zkolabuje z přepracování, dobrým příkladem rozdílu mezi nimi? Jeho kolaps bude důsledkem dlouhodobého subjektivního podceňování hodnoty odpočinku a regenerace sil a přeceňování svých fyzických i duševních možností. Není to, že zkolabuje, samo o sobě důkazem, že jeho subjektivní stanovení hodnoty nebylo správné? A nemůže se totéž stát třeba celým společnostem? Chci tím říci, že subjektivní hodnota nejen že není jediná možná, ale není ani zdaleka rozhodující.

0/0
24.10.2014 16:16

J27o88s31e16f 26H45o43r92n73í50k 9664400405712

Proč by to trh neměl zaregistrovat? Ono to zefektivnění bude probíhat zadarmo? Proč by se neměl vyplatit soukromý velkochov, místo neustále dražšího zefektivňování výlovu? Ono to je úplně stejné, jako když před sto lety pesimité hlásili, že za dvacet let dojde ropa. 

Ale to umělecké dílo přece nemá hodnotu kvůli tomu, že je vzácné, ale protože ho chce někdo vlastnit. Existují stovky umělců, jejichž díla jsou vzácná a nikdo je nechce. Taková se rozhodně neobchodují za stovky milionů.

Ten příklad vůbec není o tom, že má odpočinek objektivní hodnotu. Je o nesprávném zvolení prostředků. Samozřejmě, že volba prostředků, kterými dosahujeme cílů, je riziková. Nikdo není vševědoucí. Někdo prostě nedokázal správně odhadnout množství odpočinku, které potřebuje na dosažení určitého cíle. Můžeme říci, že existují prostředky, které jsou při dosahování cíle vhodné a pak takové, které jsou nevhodné. Jenže to neříká nic o jejich objektivní hodnotě. Hodnotu získávají pouze z toho, že slouží cíli. Vemte si příklad člověka, který se rozhodne jet do Madridu, protože si myslí, že tam dojede na jednu nádrž. Benzín má pro něho nějakou hodnotu - nižší než návštěva Madridu. Jenže v půlce cesty se ukáže, že tam na jednu nádrž nedojete. Ohodnotil špatně benzín? Nikoliv, jen si špatně spočítal, kolik ho bude potřebovat. Kdyby to spočítal správně, zjistil by, že potřebuje nádrže dvě. Jenže dvě nádrže benzínu už pro něho mají vyšší hodnotu, než návštěva Madridu. Znovu, jediné, co se stalo, je, že špatně zvolil prostředky, nikoliv že je špatně ohodnotil.

0/0
24.10.2014 17:31

V95á43c78l83a67v 26Š31u45b35r82t 9887393598827

Jestli to dobře chápu, tak hodnota prostředku je podle vás odvozena od hodnoty cíle. Ale, když vezmu váš příklad, tak přece to, kolik na cestu potřebuji benzínu, nijak nesouvisí s tím, jak moc chci vidět Madrid. Přepracovaný člověk si tedy vytyčí cíl, na který nemá, jestli tomu příměru dobře rozumím. Ale to "nemít na něco" (čas, talent, vytrvalost a energii..), "nemít benzín", je přece objektivní fakt - stejně jako množství benzínu potřebné k dosažení Madridu. Cíl má pro mě tedy určitou subjektivní hodnotu, ale narazil jsem na limity a podcenil jsem prostředky, které budu k jeho dosažení potřebovat. A to asi opravdu znamená, že jsem před cestou do Madridu podcenil hodnotu benzínu.

0/0
24.10.2014 18:52

V15á52c44l57a61v 66Š59u58b50r81t 9227343588537

Oprava: spíš přecenil hodnotu benzínu. Myslel jsem si zkrátka, že se v něm ukrývá víc energie, než v něm bylo ve skutečnosti.

0/0
24.10.2014 19:04

J79o71s53e68f 29H16o35r46n56í72k 9894810925812

Ano, jak jsem řekl, jsou prostředky vhodné a nevhodné. Můžeme plánovat buď dobře nebo špatně. Trh pro to vynalezl geniální nástroj - peníze. Na cestu do madridu jsou opravdu objektivně třeba dvě nádrže (nebo tři, já nevím). Člověk si té návštěvy Madridu cení na 2000. A právě 2000 je ochotný zaplatit za prostředky, keré ho tam dopraví. Dejme tomu, že nádrž stojí 1800. Teď přichází na řadu jen to, jestli dokáže správně vyhodnotit, jaké prostředky vlastně potřebuje. Dvě nádrže jsou objektivní fakt. Jenže on je ochotný zaplatit stále jen 2000. Dvě nádrže tak pro něj mají hodnotu 2000, víc za ně nezaplatí. Pokud správně vyhodnotí, že podtřebuje dvě, tak nikam napojede. Pokud ne, tak utrpí ztrátu.

Pak je tu jiný člověk, který si té návštěvy cení na 4000. A ten by tam jel, i kdyby nádrž benzínu zdražila na 2000. 

Můžeme říkat, že podcenil množství benzínu, které potřeboval nebo přecenil hodnotu benzínu, ale stále to bude hodnota vyjádřená k vlastnímu ex-post subjektivnímu hodnocení. Nebude objektivní. Takové ex-post hodnocení je nikdy nekončící dynamický proces. Samozřejmě, že člověk nehodnotí určitou věc jen jednou a tím to hasne. Zpětnému hodnocení podléhají i jeho kroky v minulosti, přehodnocuje je stále a stále, aby se poučil ze svých zkušeností. Faktem zůstává, že nebýt Madridu, nikdy by benzínu hodnotu nepřisoudil (zanedbáme to, že může sloužit i jiným jeho cílům), a také, že jeden člověk může benzínu přisuzovat hodnotu 2000 a jiný 4000 a oba budou mít ve vztahu ke svým potřebám pravdu.

0/0
24.10.2014 20:08

V62á47c27l85a84v 60Š87u30b16r18t 9787733228477

Myslím, že si stále nerozumíme. Souhlasím, že peníze jsou nástroj geniální tím, že dokáží "měřit hodnotu" a převádět ji na společného jmenovatele. Jenže toto geniální zjednodušení je ošidné právě tím, že ho lidé mají tendenci považovat za něco víc, než právě jen praktické zjednodušení - totiž za nezkreslené měřítko hodnoty (právě tím ale peníze být nemohou!). Z dobrých důvodů jsem se proto přimlouval za to, abychom je z úvah o hodnotě zcela vynechali. Ano, všichni můžeme přisoudit čemukoli nějakou cifru a všichni víme, že 2000x2 jsou 4000 apod. Vypadá to velice jednoduše, což je výhoda, ale neobjasňuje to vůbec nic. Ty cifry opět jen reprezentují nějakou hodnotu a cifra 2000 může klidně reprezentovat vyšší hodnotu, než cifra 4000. Nejprve jsme museli něco směnit, obětovat, abychom získali 2000, ale není to tak, že ta cifra 2000 nějak magicky dodává hodnoty tomu, co jsme směnili - obětovali. To má svou autonomní hodnotu, ze které spíše naopak čerpá hodnotu sám o sobě bezcenný papírek s číslicí 2000. Tedy čerpal, až do doby, kdy jsme začali věřit, že ten papírek má hodnotu sám o sobě.

Závěr je, že návštěva Madridu těžko může mít jinou než subjektivní hodnotu, protože každý člověk pociťuje jinou touhu se tam podívat. Proto také vůbec netuším, jak ji vyjádřit (v penězích či jakkoli jinak). Naopak hodnota cesty bude víceméně objektivní a pro všechny stejná (tedy za předpokladu, že do toho nebudete tahat peníze. Představte si třeba, že tam půjdete pěšky). Můžete sice propadnout dojmu, že obě hodnoty lze snadno porovnat nezkresleným měřítkem peněz, ale není tomu tak. Ve skutečnosti to člověka jen mate a přivádí k falešnému pocitu, že hodnota návštěvy nějak souvisí s hodnotou cesty.

0/0
25.10.2014 1:33

V91á96c70l43a67v 76Š65u63b39r30t 9197533568677

Ještě jedna myšlenka k té ropě: Sama o sobě je ropa dost možná "bezcenná" i teď. To, co je cenné je energie a technologický postup, který umožňuje, aby se právě ropa v energii změnila. Možná je lepší uvažovat v obecnějších kategoriích statků: energie, čas, intelekt, nebo třeba spravedlnost, než o jejich jednotlivých formách. Ropa sice možná jednou ztratí na ceně, ale jedině tehdy, až ji nahradí jiný energetický zdroj. Energie tím ale hodnotu neztratí.

0/0
24.10.2014 18:05

J95o70s67e78f 72H77o95r12n64í35k 9484970655582

Tak jistě, výrobní struktura, resp dosažení určitého cíle může mít i mezistupně. V těchto rovinách člověk uvažuje už dnes. Ale znovu, pokud se člověk rozhodne žít v pustině v souladu s přírodou, nepotřebuje ani tu energii. Ergo ani jiné zdroje energie, co se kdy objeví, pro něho hodnotu mít nebudou.

0/0
24.10.2014 20:18

J64a44n88a 55N93o87v53á58k12o55v24á 6257269973184

To byste mohl zrušit vysílání televize, rádia, veškerou kulturu, divadla, hudbu, atd. Bez toho taky lidstvo přežije.

+3/0
24.10.2014 12:31

O95n76d40ř13e30j 34M44a50r98e10k 9432500897419

Ale no tak, s divadlem a kulturou se lidem žije líp, něco jim to přináší. Má to reálnou hodnotu - někdy. Co mě ale přináší reklama na nezdravou a předraženou zkvašeninu, která ještě míří navíc na děti? Hoch si vydělává, fajn, ale že by jeho práce pozvedávala lidstvo, o tom asi těžko bude řeč.

+2/−2
24.10.2014 12:42

M44i93l69a21n 16K97l93o41u62č59e68k 3230475688227

Vám reklama nic nepřináší, ale například některým lidem přináší zaměstnání(pracují v reklamní agentuře, dodávají jí materiál apod.) a jiným zisky(platí si reklamu). Přeci nemusí každá věc přinášet zrovna něco vám.

+4/0
24.10.2014 12:47



Finance.iDNES.cz radí

Víte, že správným používáním kreditky můžete značně ušetřit?

Další rady k nezaplacení

Dopřejte si vše a přesto utrácejte chytře!

V sekci osobni.finance.idnes.cz naleznete výhodné nabídky finančních produktů, energií a telefonování.

Vstupte do obchodu

Poraďte se s odborníkem

Nevíte si rady s finančními otázkami? Naši odborníci vám vždy poradí v každé životní situaci.

Vstoupit do poradny

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.