Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Za jeho firmu mu nabídli miliony. Neprodal, i když by měl vystaráno

Lukáš Kořínek patří k mladé generaci, která se umí postavit na vlastní nohy. On to dokázal už ve 13 letech. Sám si tehdy vytvořil unikátní webové stránky o mobilech Siemens. Založil diskusní fórum, psal recenze, představoval novinky, získal si obrovské množství příznivců a začal vydělávat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J87a17n 88Z30e25m28a29n 1226755944556

Mohl by mi někdo vysvětlit, co ta jeho firma vlastně dělá?

+2/−10
27.10.2014 23:23

J15a11n41a 81N15o48v30á92k23o24v36á 6407389103104

A že byste si třeba přečetl ten článek? 8-o

+9/−2
28.10.2014 10:39

K51a80r91e35l 14U38r45b65a32n 2904534221569

Takové ty stupidní marketingové hry na nějaký produkt.. třeba lovení plechovek fanta žabičkou apod..

+3/0
29.10.2014 15:57

Z17u90z50a95n73a 66Č90e35k43a42l83o30v38á 1927314571735

Hele.....já to taky nevím, a to jsem ten článek četla:)) Prý se stará o to, aby se nám do povědomí zapisovaly značky výrobků. Asi to dělají dobře, já to třeba vůbec nevnímám:)) Nikdy jsem nepočítala nějaký Jackpot po tisícovkách a lovení plechovek žabičkou, jak píše tady kolega dole, vůbec netuším, co je. Takže za mě - nemám představu, co dělají:) Možná vymýšlejí nějaké reklamy jako hry, které lidi hrajou a pak o tom někam píšou na forum. O tom vůbec netuším, to jde mimo mě. Hry ani hrát neumím a moje maximum je psát kraviny na idnes:)))

+2/0
3.11.2014 12:11

M92i61l89o85s28l28a70v 93K13a30n10t71o94r25e82k 1569757791659

(dobře)Žije z blbosti druhých

0/0
3.11.2014 12:56

K17a45t88e41ř35i43n60a 55K57a91š30p17a16r72o11v43á 5780299935272

šikovnejR^

+7/−2
27.10.2014 12:39

T14o31m77á13š 71M87o15r43a69v87č14í55k 3467546763185

Zase diskuze o hodnotách. Chudák chlapec, že raději nepěstuje brambory:D

+2/−3
25.10.2014 7:39

M84o26n10i54k91a 83H20a48b55a37n79o63v88a 7528803227956

Pokud dole probíhá teoretická debata jakou dává tento pán/kluk hodnotu světu, tak když vidím tu partu mladých lidí kolem něj, tak minimálně dává zaměstnání hodně lidem. Jenom bych si lehce rýpla do toho názvu. Následuj Bublinu ve mně také evokuje spíše honbu za krátkodobými bublinami než dlouhodobou vizi ... ale pravděpodobně dostává zakázky na základě toho, co udělal jinde a ne názvu firmy.Každopádně mám moc rád mladé pracovité neremcající lidi. R^

+14/0
24.10.2014 20:07

J60a70n 88S40o67u63k31u70p 1714494236325

Začít dodávat různé virtuální marketingy velkým zákazníkům je absolutní výhra. O investicích tam rozhodují většinou sociopati od stolu na základě hezky barevných papírů.

+6/−4
24.10.2014 21:58

V42á13c60l35a56v 65Š70u43b77r27t 9597383928927

Škoda, že se to nejmenuje Nakrm bublinu; to by bylo možná přiléhavější.

+2/−1
25.10.2014 15:57

J32a41r76o63s15l98a61v 73D33r58o25z46d 6943849420907

Borec. R^

+12/−1
24.10.2014 15:36
Foto

L70e23n47k97a 41M14a46r60e37c26k34o56v34a 26K91r71e80p38e69l38k47a 7404727598278

Klobouk dolu....

:-)

+16/−1
24.10.2014 14:17

E42m50i86l 12P96r49c33h47a92l 5830680678794

pan Slezak to rozsekl. Aneb jak pravi klasik : Jedna barva latky staci (Pol Pot)

+1/−1
24.10.2014 14:11

V55á34c98l72a26v 53Š71u44b49r76t 9337983538337

To je možná málo. Ale více odstínů, než rozpozná lidské oko, také není potřeba;-)

+1/−1
24.10.2014 14:25

J14a14n30a 42N74o17v35á81k85o14v20á 6507249363164

A kdo bude určovat, kolik odstínů je potřeba? Uliční výbor?

+3/−2
24.10.2014 16:51

K10l78á98r86a 22T69r89n81k23o40v98á 3424739704169

Padesát?

+1/0
24.10.2014 17:21

M46i35c73h50a79l 24P87o79n48o35c15n48ý 2974275851

Biologie? Optika? Jana Nováková?

0/0
2.11.2014 12:59

T22o43m30á29š 22F70i32r29b53a45c90h43e39r 9590600754360

Respect R^

+9/−1
24.10.2014 13:09

J48a22k42u13b 13V88r61b64a 4309634208171

snad ma ten uces jen z duvodu foceni k tomuto clanku ;-)

+2/−2
24.10.2014 13:06

L73u43k84á43š 25A23d23a30m40e50c 7855344631515

Ne, můžu potvrdit, že toto nosí. Potkávám ho denně v baráku v práci. :)

+2/0
27.10.2014 15:44

S31t35a78n95i45s18l75a53v 71S71l77e72z79á39k 7274403591152

Nedočetl jsem se v diskusi, kdo to vlastně zaplatí. Zase to zaplatí ten, kdo rukama něco hodnotného vytvoří (dům, most, vozovku, potraviny apod.). Mám za to, že i toto ovlivňuje to, že jsou nízké mzdy u profesí, které lidstvo potřebuje k tomu, aby přežilo (potravinářský průmysl, zemědělství, stavebnictví, různé služby - údržba bytového fondu apod.).

Bez uvedené "taky služby" lidstvo bez problémů přežije. Ale zkuste přežít bez potravin, vody, bydlení (v jekékoliv formě).

+7/−18
24.10.2014 12:04

M11i65l43a37n 27K10l53o25u45č62e22k 3280815918277

Nízké mzdy u těchto profesí jsou pro to, že je může dělat kmálo kvalifikovaný a nebo netalentovaný člověk a těchto lidí je dostatek, to je celé kouzlo.

Proč bychom měli zkoušet přežít bez potravin, těch evropa produkuje nadbytek.

+14/−3
24.10.2014 12:07

V78á34c20l43a94v 84Š24u70b64r67t 9417713528447

Nemyslím si, že máte pravdu. I ten zemědělec musí být kvalifikovaný, musí vědět, co dělá - možná víc, než zaměstnanec v reklamní agentuře.

Pan Slezák naráží na zbytné a nezbytné potřeby a je pravdou, že u poskytování nezbytných potřeb je dosahováno nižších marží a tudíž i nižších výdělků, než u potřeb zbytných. Kapitál (finance) se z tohoto důvodu přesouvá k produkci zbytných věcí a služeb. Větší nákladovost průmyslu a zemědělství oproti službám vede k tomu, že nejen kapitál, ale i lidské zdroje, vyhledávají ziskovější produkci zbytných služeb. Srovnejte například v této souvislosti trvalé žehrání českých průmyslníků na nedostatek technicky vzdělané pracovní síly. To s tím totiž bezprostředně souvisí.

+7/−1
24.10.2014 12:32

M49i50l11a32n 54K73l57o49u64č91e50k 3780455638597

No ale proč je tam dosáhováno nižších marží, Je to proto, že je to někdo za tyto nízké ceny ochoten prodávat, to je přeci jeho problém a podobně je to u zbytných věcí, pokud je někdo za zbytné věci utrácet dost peněz, tak prostě dodavatel těchto věcí bude mít taky hodně peněz.

+1/0
24.10.2014 12:45

V18á18c58l59a90v 86Š21u48b15r49t 9717163798297

Jak píši níže, zbytnými komoditami se lidé jen tak nenabaží, proto u nich tolik nedochází k nadprodukci, která potom tlačí cenu a marže dolů.

0/0
24.10.2014 13:00

M66i62l42a22n 53K91l28o72u76č79e68k 3710145758697

Pokud něčeho dokážeme vyprodukovat nadbytek, pak je tedy i nadbytek pracovní síly, která to zvládne a tedy mají nižší mzdu.

0/−1
24.10.2014 13:08
Foto

I77v13a44n 44K34o10p17t33a 5627922841577

Jenze u zemedelcu stačí kdyz jeden vi co kdy jak a pak ma k ruce x lidi s nizsim vzdelanim a platem.

+4/0
24.10.2014 13:50

J62a88r83o48s33l85a43v 84D72r82o25z13d 6513159250897

Schopný podnikatel zemědělec si taky vydělá slušné peníze. Nízké mzdy jsou hlavně problém u nekvalifikované pracovní síly. U pásu ve fabrice apod. může opravdu stát v podstatě kdokoli, kdo dovede vstát ráno do práce.

Lidé, kteří umí něco navíc, něco, co nedovede každý, se uživí slušně vždy.

+8/−2
24.10.2014 15:39
Foto

I85v81o 20P28e48t43e38r78k93a 4126455837419

To víte, lidi si zvykli brát dostupné jídlo jako samozřejmost a jsou ochotni mnohem víc zaplatit za zábavu. Není chybou mladého podnikatele, že se v situaci správně zorientoval a vydělává na tom, co ho baví. To je prostě ta konzumní společnost, no.

+6/0
27.10.2014 13:17

V61á34c88l90a97v 43Š25u23b89r84t 9327793898367

Problém (z hlediska trhu) oněch nezbytných potřeb je totiž v tom, že se jimi poměrně snadno nasytíte - platí tu zákon klesajícího mezního užitku, tedy s každým dalším krajícem chleba budete sytější a bude pro vás mít menší užitek (hodnotu), než ten předchozí. Revoluce v produktivitě zemědělství ovšem způsobila, že je chleba ve vyspělém světě dostatek, či spíše přebytek, takže je levný. Trh preferuje to, čeho se lidé nenabaží tak snadno, kde zdánlivě neplatí zákon klesajícího mezního užitku. Taková komodita existuje: jsou jí samy peníze. Peníze, ačkoli stále více platí, že nemají žádnou vnitřní hodnotu, jsou paradoxně stále cennější. Cenné papíry, reklama, zbytné služby jsou především manifestacemi peněz ve vnějším světě. Ne nadarmo se až 90% veškerých směnných transakcí odehrává ve "virtuálním" světě finančních a kapitálových trhů bez přítomnosti jakékoli hmatatelné hodnoty. Zákonitosti trhu zapříčinily, že se peníze samy staly zdrojem své vlastní hodnoty.

0/0
24.10.2014 12:56

J92o40s60e29f 31H58o11r17n71í17k 9124460445502

Kde pořád lidi berou ten nesmysl o nějaké vnitřní hodnotě čehosi? Co to jako má bejt ta vnitřní hodnota? Nic na světě nemá hodnotu, pokud ji tomu nepřisoudí člověk. A každý člověk přisuzuje hodnotu na základě toho, jak dokáže ta která věc posloužit jeho subjektivně preferovaným cílům. Žádná objektivní hodnota neexistuje. Důvod, proč jsou dnes tak masivně rozšířené kapitálové obchody je jednoduše ten, že do nich přitékají nové peníze, protože jako projekty s dlouhou kapitálovou strukturou se před korekcí cen jeví jako nejziskovější. To je problém státu a jeho monopolu na tiskařský stroj a ne trhu.

+4/0
24.10.2014 13:19

V49á19c54l90a40v 48Š87u51b63r78t 9617243268567

Ve druhé části příspěvku mi v podstatě dáváte za pravdu. Kapitálové obchody jsou rozšířené, protože do nich přitékají nové a nové peníze, ale ty peníze tam mohou přitékat jen proto, že je po nich stále poptávka, že se poptávka po nich "neomrzí" a také proto, že si tato poptávka nachází svou nabídku (to je ovšem zákon trhu). Nabídku peněz nicméně nevytváří stát - to se dost fatálně mýlíte -, nýbrž centrální banka, potažmo bankovní systém jako celek. Stát a vláda jsou také jen poptávajícími na peněžním trhu.

Co se týká termínu "vnitřní hodnota", který vás popudil. Klidně tedy jenom hodnota. Ale tato hodnota není dána vrtkavými preferencemi jednotlivců - těmi je dána cena (tržní hodnota) a mezi hodnotou a cenou (tržní hodnotou) je rozdíl! Důkazem jsou mimo jiné právě i ty prudké korekce cen, které jsou čas od času k vidění na akciových trzích. To, že hodnotu zaměňujeme za tržní hodnotu je výrazem naší touhy všechno změřit a (mylného!) přesvědčení, že to, co měřit nelze, nebo lze jen s obtížemi, neexistuje.

0/−1
24.10.2014 14:03

J70o68s29e42f 25H62o48r52n10í71k 9844640205132

Samozřejmě, že nabídku peněz vytváří stát. Mně je docela jedno, jak se ta instituce jmenuje. Kdo ji založil? Kdo volí její představitele? Kdo stanovuje její politiku? Stát. Poptávka po penězích je tak vysoká jen proto, že státní instituce snížila úrokové sazby pod jejich reálnou hodnotu. Investoři poptávají peníze jen proto, že jim uměle nízké úrokové sazby vysílají falešné signály o cenách výrobních faktorů. Nabídka peněz není žádný "zákon trhu". Peníze jsou monopolizované státem. Že je po nich vysoká poptávka? Když začne stát prodávat Mercedesy CLS za pět tisíc korun, taky po nich bude vysoká poptávka. Problém je ten, že ty nejdou tak snadno vytisknout. 

Já jsem ale vůbec nepsal o tržní ceně. Psal jsem právě o hodnotě, kterou má ten který statek pro konkrétního jedince. Samotná existence dobrovolné směny demonstruje, že jak prodávající tak kupující přisuzují statkům rozdílnou hodnotu, jinak by ke směně vůbec nedošlo. Já nechci hodnotu měřit už jen proto, že si nemyslím, že může podléhat kardinálnímu počtu. A stále tvrdím, že nic takového jako vnitřní hodnota neexistuje. Statek nemá hodnotu sám o sobě, má hodnotu jen pokud slouží nějakému cíli. A lidé nemají stejné cíle, proto může být pro někoho statek nedocenitelný a pro jiného bezcenný.

0/0
24.10.2014 14:26

V32á80c28l89a40v 77Š78u49b44r22t 9357973948547

To je v různých zemích různé. Skoro všude mají centrální banky nezávislý status a nejmocnější z nich (FED) je na státu téměř úplně nezávislá. A proč jsou úrokové sazby tak nízké? Možná proto, že jsme dospěli do stádia, v němž je byť sebemenší náznak jejich růstu spojen s hrozbou naprostého ekonomického kolapsu. Podle mě je to tedy spíše tak, že máme trvale nízké úrokové sazby, protože potřebujeme v systému stále více peněz (abychom mohli udržovat růst, či jeho iluzi), nikoli tak, že máme nízké sazby (pro které se pro nic za nic stát rozhodl), a proto máme v ekonomice příliš mnoho peněz.

0/0
24.10.2014 14:55

J51o18s65e52f 95H86o90r25n46í43k 9264110355862

O nezávislosti Fedu si myslím svoje. 3 biliony vytištěných peněz na QE, z nichž valná část šla na odkup federálních dluhopisů, to je nepokrytá státní emise. Ty peníze federální vláda Fedu nikdy nesplatí. Znovu, kdo zvolil Bernankeho? Kdo zvolil Yellen?

My nepotřebujeme nízké úrokové sazby. Potřebujeme tržní sazby. Problém je v tom, že ty s centrální bankou mít nikdy nebudeme. Zvýšení sazeb by rozhodně nevedlo ke kolapsu ekonomiky, jen by položilo pár bank, které na tisku peněz profitují. To není žádná tragédie, naopak je to velmi potřeba. Jinak nic takového jako moc peněz v ekonomice neexistuje. Tady není problém v tom, že je jich moc, ale že jejich tisk zkresluje cenové signály a narušuje tržní koordinaci. Nízké sazby tu nejsou proto, abychom udržovali iluzi růstu, ale protože se hodí jak státu tak bankám.

+1/0
24.10.2014 15:54

V70á11c89l68a62v 33Š41u59b55r80t 9947353258917

Jenže zvýšení úrokových sazeb by právě ukázalo, že finanční aktiva jsou extrémně nadhodnocená. Pád jejich ceny by pocítili všichni a velmi bolestivě. Vsadím se, že k zvyšování sazeb jen tak nedojde. Možná k němu nedojde vůbec. Všichni chtějí zisk (peníze), chtějí růst HDP a - dejme tomu - i větší vládní výdaje..Peníze jsou k tomu prostředkem, ale stále víc jsou také samy svým vlastním účelem. Růst, o který se pomocí levných peněz snažíme, je samoúčelný, nesmyslný...na tom se asi shodneme...ale to nezměníme tím, že peníze zdražíme, nýbrž že zcela změníme způsob myšlení. Na tisku peněz neprofitují jen bankéři (i když ti daleko nejvíc), ale všichni, nebo si to alespoň myslí. Je to sice jen iluze, ale je to nesmírně svůdná iluze. Cenové signály jsou zkreslovány proto, že si všichni přejí být klamáni...my nechceme (nedokážeme) opustit tu iluzi a zbavit se toho klamu. Jsem na něm závislí.

0/0
24.10.2014 17:27

V88á79c97l12a36v 49Š57u55b30r75t 9987663178457

Vezměte si třeba vzácnost jako možné (neříkám jediné) objektivní měřítko hodnoty. Budete mít hejno 10 ryb a ty budou postupně loveny a spotřebovávány. Každá další vylovená ryba bude z hlediska kritéria vzácnosti hodnotnější než předchozí: první bude mít třeba hodnotu 1/10, druhá 1/9 a poslední 1. Jestliže se technologie rybolovu zdokonalí natolik, že 1. ryba bude moci být vylovena se stejnou náročností (se stejnými náklady) jako poslední 10. ryba, neexistuje žádný mechanismus, který by automaticky promítl rostoucí vzácnost ryb do jejich tržní ceny. Důsledkem bude likvidace ryb v oblasti. Důsledkem je právě neschopnost trhu rozpoznat objektivní hodnotu, jeho ignorance vůči této hodnotě. Máte ale pravdu, že trh za to nemůže (je ignorantský ze své podstaty - což může být dle situace jak pozitivní, tak i negativní vlastnost), inteligentní člověk by však ignorantem být neměl.

0/0
24.10.2014 14:40

J88o13s53e96f 60V76o24m57á51č34k17a 5353904273764

Jenže zrovna u těch ryb se náročnost rybolovu s jejich ubývajícím množstvím zvyšuje - prostě na vylovení stejného počtu musíte udělat více výlovů. A při stejných fixních nákladech to na cenu ryb prostě mít vliv bude - to je třeba vidět u tuňáků, před deseti lety byl na 40 % ceny co dnes.

0/0
24.10.2014 15:20

J15o96s24e90f 65H98o54r53n46í13k 9324590315532

Co myslíte tím, že neexistuje žádný tržní mechanismus? Vždyť tohle je naprostý fundament trhu. Že bude desátá ryba vylovena se stejnou náročností neznamená, že bude prodána za stejnou cenu. Už z důvodu, že cena není určována náklady, ale poptávkou. Nehledě na to, že takto to prostě nefunguje. Samozřejmě že se snižující se populací ryb bude složitější výlov. Vzrostou náklady a rybáři odejdou lovit něco jiného.

Vzácnost rozhodně nemá nic společného s hodnotou. V roce 1500 byla ropa bezcenná. Dnes má hodnotu proto, že slouží člověku k nějakému cíli. Za dalších sto let muže být bezcenná opět, přestože v zemi ještě zůstanou její zásoby. Vaše teorie by platila ve statickém světě, ve kterém se potřeby člověka nemění. Jenže takový svět je imaginární konstrukt.

0/0
24.10.2014 15:36

V44á48c85l34a73v 52Š19u90b91r81t 9277413228657

Myslím si, že trh přeceňujete. Dříve než vůbec zaregistruje úbytek ryb, hejno přestane existovat. Předpokladem samozřejmě je, že nabídka dokáže plynule nabízet ryby v přibližně konstantním množství (musí tedy dojít k zeefektivnění lovu). Poptávku logicky předpokládám v čase neměnnou (může být dána třeba nutriční - užitkovou - hodnotou, či chutností ryby - ale to je právě irelevantní z hlediska pokusu o stanovení objektivní hodnoty!)...Co se týká toho zeefektivnění (rybolovu, zemědělství, těžby) - obecně technologií výroby - můžeme se přít v jednotlivých případech, ale nelze ho popřít všeobecně. Ti rybáři se budou snažit lovit ryby stále účinněji, aby jejich zisk neklesal. Jen když se jim to nepodaří, odvětví opustí.

Vzácnost je rozhodně jeden z atributů hodnoty a dokonce v některých případech i ceny (umělecká díla, drahé kameny).

Zkusme se ale úplně oprostit od nabídky, poptávky a ceny, a tím i od směny, a ponechme jen subjektivní a objektivní hodnotu. Není třeba člověk, který přecení svoje síly a například zkolabuje z přepracování, dobrým příkladem rozdílu mezi nimi? Jeho kolaps bude důsledkem dlouhodobého subjektivního podceňování hodnoty odpočinku a regenerace sil a přeceňování svých fyzických i duševních možností. Není to, že zkolabuje, samo o sobě důkazem, že jeho subjektivní stanovení hodnoty nebylo správné? A nemůže se totéž stát třeba celým společnostem? Chci tím říci, že subjektivní hodnota nejen že není jediná možná, ale není ani zdaleka rozhodující.

0/0
24.10.2014 16:16

J49o60s12e41f 31H64o12r98n92í69k 9914530335142

Proč by to trh neměl zaregistrovat? Ono to zefektivnění bude probíhat zadarmo? Proč by se neměl vyplatit soukromý velkochov, místo neustále dražšího zefektivňování výlovu? Ono to je úplně stejné, jako když před sto lety pesimité hlásili, že za dvacet let dojde ropa. 

Ale to umělecké dílo přece nemá hodnotu kvůli tomu, že je vzácné, ale protože ho chce někdo vlastnit. Existují stovky umělců, jejichž díla jsou vzácná a nikdo je nechce. Taková se rozhodně neobchodují za stovky milionů.

Ten příklad vůbec není o tom, že má odpočinek objektivní hodnotu. Je o nesprávném zvolení prostředků. Samozřejmě, že volba prostředků, kterými dosahujeme cílů, je riziková. Nikdo není vševědoucí. Někdo prostě nedokázal správně odhadnout množství odpočinku, které potřebuje na dosažení určitého cíle. Můžeme říci, že existují prostředky, které jsou při dosahování cíle vhodné a pak takové, které jsou nevhodné. Jenže to neříká nic o jejich objektivní hodnotě. Hodnotu získávají pouze z toho, že slouží cíli. Vemte si příklad člověka, který se rozhodne jet do Madridu, protože si myslí, že tam dojede na jednu nádrž. Benzín má pro něho nějakou hodnotu - nižší než návštěva Madridu. Jenže v půlce cesty se ukáže, že tam na jednu nádrž nedojete. Ohodnotil špatně benzín? Nikoliv, jen si špatně spočítal, kolik ho bude potřebovat. Kdyby to spočítal správně, zjistil by, že potřebuje nádrže dvě. Jenže dvě nádrže benzínu už pro něho mají vyšší hodnotu, než návštěva Madridu. Znovu, jediné, co se stalo, je, že špatně zvolil prostředky, nikoliv že je špatně ohodnotil.

0/0
24.10.2014 17:31

V97á53c24l72a90v 96Š30u79b72r86t 9147913138627

Jestli to dobře chápu, tak hodnota prostředku je podle vás odvozena od hodnoty cíle. Ale, když vezmu váš příklad, tak přece to, kolik na cestu potřebuji benzínu, nijak nesouvisí s tím, jak moc chci vidět Madrid. Přepracovaný člověk si tedy vytyčí cíl, na který nemá, jestli tomu příměru dobře rozumím. Ale to "nemít na něco" (čas, talent, vytrvalost a energii..), "nemít benzín", je přece objektivní fakt - stejně jako množství benzínu potřebné k dosažení Madridu. Cíl má pro mě tedy určitou subjektivní hodnotu, ale narazil jsem na limity a podcenil jsem prostředky, které budu k jeho dosažení potřebovat. A to asi opravdu znamená, že jsem před cestou do Madridu podcenil hodnotu benzínu.

0/0
24.10.2014 18:52

V86á33c98l82a80v 23Š40u79b62r71t 9577883328787

Oprava: spíš přecenil hodnotu benzínu. Myslel jsem si zkrátka, že se v něm ukrývá víc energie, než v něm bylo ve skutečnosti.

0/0
24.10.2014 19:04

J45o86s41e13f 60H64o66r87n82í73k 9264480735522

Ano, jak jsem řekl, jsou prostředky vhodné a nevhodné. Můžeme plánovat buď dobře nebo špatně. Trh pro to vynalezl geniální nástroj - peníze. Na cestu do madridu jsou opravdu objektivně třeba dvě nádrže (nebo tři, já nevím). Člověk si té návštěvy Madridu cení na 2000. A právě 2000 je ochotný zaplatit za prostředky, keré ho tam dopraví. Dejme tomu, že nádrž stojí 1800. Teď přichází na řadu jen to, jestli dokáže správně vyhodnotit, jaké prostředky vlastně potřebuje. Dvě nádrže jsou objektivní fakt. Jenže on je ochotný zaplatit stále jen 2000. Dvě nádrže tak pro něj mají hodnotu 2000, víc za ně nezaplatí. Pokud správně vyhodnotí, že podtřebuje dvě, tak nikam napojede. Pokud ne, tak utrpí ztrátu.

Pak je tu jiný člověk, který si té návštěvy cení na 4000. A ten by tam jel, i kdyby nádrž benzínu zdražila na 2000. 

Můžeme říkat, že podcenil množství benzínu, které potřeboval nebo přecenil hodnotu benzínu, ale stále to bude hodnota vyjádřená k vlastnímu ex-post subjektivnímu hodnocení. Nebude objektivní. Takové ex-post hodnocení je nikdy nekončící dynamický proces. Samozřejmě, že člověk nehodnotí určitou věc jen jednou a tím to hasne. Zpětnému hodnocení podléhají i jeho kroky v minulosti, přehodnocuje je stále a stále, aby se poučil ze svých zkušeností. Faktem zůstává, že nebýt Madridu, nikdy by benzínu hodnotu nepřisoudil (zanedbáme to, že může sloužit i jiným jeho cílům), a také, že jeden člověk může benzínu přisuzovat hodnotu 2000 a jiný 4000 a oba budou mít ve vztahu ke svým potřebám pravdu.

0/0
24.10.2014 20:08

V40á31c67l43a59v 20Š95u40b82r67t 9547503328847

Myslím, že si stále nerozumíme. Souhlasím, že peníze jsou nástroj geniální tím, že dokáží "měřit hodnotu" a převádět ji na společného jmenovatele. Jenže toto geniální zjednodušení je ošidné právě tím, že ho lidé mají tendenci považovat za něco víc, než právě jen praktické zjednodušení - totiž za nezkreslené měřítko hodnoty (právě tím ale peníze být nemohou!). Z dobrých důvodů jsem se proto přimlouval za to, abychom je z úvah o hodnotě zcela vynechali. Ano, všichni můžeme přisoudit čemukoli nějakou cifru a všichni víme, že 2000x2 jsou 4000 apod. Vypadá to velice jednoduše, což je výhoda, ale neobjasňuje to vůbec nic. Ty cifry opět jen reprezentují nějakou hodnotu a cifra 2000 může klidně reprezentovat vyšší hodnotu, než cifra 4000. Nejprve jsme museli něco směnit, obětovat, abychom získali 2000, ale není to tak, že ta cifra 2000 nějak magicky dodává hodnoty tomu, co jsme směnili - obětovali. To má svou autonomní hodnotu, ze které spíše naopak čerpá hodnotu sám o sobě bezcenný papírek s číslicí 2000. Tedy čerpal, až do doby, kdy jsme začali věřit, že ten papírek má hodnotu sám o sobě.

Závěr je, že návštěva Madridu těžko může mít jinou než subjektivní hodnotu, protože každý člověk pociťuje jinou touhu se tam podívat. Proto také vůbec netuším, jak ji vyjádřit (v penězích či jakkoli jinak). Naopak hodnota cesty bude víceméně objektivní a pro všechny stejná (tedy za předpokladu, že do toho nebudete tahat peníze. Představte si třeba, že tam půjdete pěšky). Můžete sice propadnout dojmu, že obě hodnoty lze snadno porovnat nezkresleným měřítkem peněz, ale není tomu tak. Ve skutečnosti to člověka jen mate a přivádí k falešnému pocitu, že hodnota návštěvy nějak souvisí s hodnotou cesty.

0/0
25.10.2014 1:33

V22á43c20l29a49v 40Š57u93b51r27t 9607983128317

Ještě jedna myšlenka k té ropě: Sama o sobě je ropa dost možná "bezcenná" i teď. To, co je cenné je energie a technologický postup, který umožňuje, aby se právě ropa v energii změnila. Možná je lepší uvažovat v obecnějších kategoriích statků: energie, čas, intelekt, nebo třeba spravedlnost, než o jejich jednotlivých formách. Ropa sice možná jednou ztratí na ceně, ale jedině tehdy, až ji nahradí jiný energetický zdroj. Energie tím ale hodnotu neztratí.

0/0
24.10.2014 18:05

J65o21s10e17f 95H91o16r20n41í35k 9314870285352

Tak jistě, výrobní struktura, resp dosažení určitého cíle může mít i mezistupně. V těchto rovinách člověk uvažuje už dnes. Ale znovu, pokud se člověk rozhodne žít v pustině v souladu s přírodou, nepotřebuje ani tu energii. Ergo ani jiné zdroje energie, co se kdy objeví, pro něho hodnotu mít nebudou.

0/0
24.10.2014 20:18

J90a11n29a 91N20o26v64á96k60o81v38á 6537139983724

To byste mohl zrušit vysílání televize, rádia, veškerou kulturu, divadla, hudbu, atd. Bez toho taky lidstvo přežije.

+3/0
24.10.2014 12:31

O73n91d42ř59e95j 38M60a12r42e50k 9242880307379

Ale no tak, s divadlem a kulturou se lidem žije líp, něco jim to přináší. Má to reálnou hodnotu - někdy. Co mě ale přináší reklama na nezdravou a předraženou zkvašeninu, která ještě míří navíc na děti? Hoch si vydělává, fajn, ale že by jeho práce pozvedávala lidstvo, o tom asi těžko bude řeč.

+2/−2
24.10.2014 12:42

M98i87l23a19n 69K74l26o36u58č78e19k 3210495558127

Vám reklama nic nepřináší, ale například některým lidem přináší zaměstnání(pracují v reklamní agentuře, dodávají jí materiál apod.) a jiným zisky(platí si reklamu). Přeci nemusí každá věc přinášet zrovna něco vám.

+4/0
24.10.2014 12:47





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že metodiky bank při schvalování úvěrů se značně liší a jeho schválení ze značně individuální?

Další rady k nezaplacení

Dopřejte si vše a přesto utrácejte chytře!

V sekci osobni.finance.idnes.cz naleznete výhodné nabídky finančních produktů, energií a telefonování.

Vstupte do obchodu

Poraďte se s odborníkem

Nevíte si rady s finančními otázkami? Naši odborníci vám vždy poradí v každé životní situaci.

Vstoupit do poradny

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.