Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Za jeho firmu mu nabídli miliony. Neprodal, i když by měl vystaráno

Lukáš Kořínek patří k mladé generaci, která se umí postavit na vlastní nohy. On to dokázal už ve 13 letech. Sám si tehdy vytvořil unikátní webové stránky o mobilech Siemens. Založil diskusní fórum, psal recenze, představoval novinky, získal si obrovské množství příznivců a začal vydělávat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J12a95n 94Z51e29m43a72n 1636375184266

Mohl by mi někdo vysvětlit, co ta jeho firma vlastně dělá?

+2/−10
27.10.2014 23:23

J60a80n64a 65N65o49v45á57k98o74v96á 6297519183274

A že byste si třeba přečetl ten článek? 8-o

+9/−2
28.10.2014 10:39

K96a52r63e47l 46U71r49b55a20n 2664754761699

Takové ty stupidní marketingové hry na nějaký produkt.. třeba lovení plechovek fanta žabičkou apod..

+3/0
29.10.2014 15:57

Z20u23z67a43n95a 59Č60e88k14a51l81o21v25á 1647204571145

Hele.....já to taky nevím, a to jsem ten článek četla:)) Prý se stará o to, aby se nám do povědomí zapisovaly značky výrobků. Asi to dělají dobře, já to třeba vůbec nevnímám:)) Nikdy jsem nepočítala nějaký Jackpot po tisícovkách a lovení plechovek žabičkou, jak píše tady kolega dole, vůbec netuším, co je. Takže za mě - nemám představu, co dělají:) Možná vymýšlejí nějaké reklamy jako hry, které lidi hrajou a pak o tom někam píšou na forum. O tom vůbec netuším, to jde mimo mě. Hry ani hrát neumím a moje maximum je psát kraviny na idnes:)))

+2/0
3.11.2014 12:11

M76i52l43o12s46l30a10v 88K70a53n20t35o53r97e88k 1719747471849

(dobře)Žije z blbosti druhých

0/0
3.11.2014 12:56

K16a62t33e91ř57i38n91a 11K80a36š30p16a39r96o16v89á 5330439675732

šikovnejR^

+7/−2
27.10.2014 12:39

T92o67m53á34š 15M49o62r59a52v92č48í49k 3277346503505

Zase diskuze o hodnotách. Chudák chlapec, že raději nepěstuje brambory:D

+2/−3
25.10.2014 7:39

M52o59n84i73k53a 29H28a62b49a47n79o38v47a 7188643387176

Pokud dole probíhá teoretická debata jakou dává tento pán/kluk hodnotu světu, tak když vidím tu partu mladých lidí kolem něj, tak minimálně dává zaměstnání hodně lidem. Jenom bych si lehce rýpla do toho názvu. Následuj Bublinu ve mně také evokuje spíše honbu za krátkodobými bublinami než dlouhodobou vizi ... ale pravděpodobně dostává zakázky na základě toho, co udělal jinde a ne názvu firmy.Každopádně mám moc rád mladé pracovité neremcající lidi. R^

+14/0
24.10.2014 20:07

J91a48n 18S97o86u17k74u41p 1574874866805

Začít dodávat různé virtuální marketingy velkým zákazníkům je absolutní výhra. O investicích tam rozhodují většinou sociopati od stolu na základě hezky barevných papírů.

+6/−4
24.10.2014 21:58

V88á14c55l64a46v 72Š57u92b30r73t 9487903838677

Škoda, že se to nejmenuje Nakrm bublinu; to by bylo možná přiléhavější.

+2/−1
25.10.2014 15:57

J68a34r22o43s37l19a42v 54D42r12o41z53d 6723769980217

Borec. R^

+12/−1
24.10.2014 15:36
Foto

L70e40n74k68a 58M75a82r81e70c91k80o23v51a 28K98r27e24p29e48l49k29a 7234597778478

Klobouk dolu....

:-)

+16/−1
24.10.2014 14:17

E43m71i52l 32P92r10c79h93a19l 5120180268244

pan Slezak to rozsekl. Aneb jak pravi klasik : Jedna barva latky staci (Pol Pot)

+1/−1
24.10.2014 14:11

V19á92c51l39a72v 45Š38u28b12r24t 9127243398537

To je možná málo. Ale více odstínů, než rozpozná lidské oko, také není potřeba;-)

+1/−1
24.10.2014 14:25

J38a58n91a 56N79o95v30á24k13o39v59á 6777909103284

A kdo bude určovat, kolik odstínů je potřeba? Uliční výbor?

+3/−2
24.10.2014 16:51

K42l25á90r10a 98T20r54n96k88o50v24á 3484299414569

Padesát?

+1/0
24.10.2014 17:21

M50i17c62h56a50l 45P27o55n37o29c93n93ý 2884225791

Biologie? Optika? Jana Nováková?

0/0
2.11.2014 12:59

T53o37m98á68š 98F20i24r40b42a83c60h12e16r 9650560114810

Respect R^

+9/−1
24.10.2014 13:09

J56a87k52u24b 44V59r82b25a 4699624808151

snad ma ten uces jen z duvodu foceni k tomuto clanku ;-)

+2/−2
24.10.2014 13:06

L25u64k84á19š 55A69d21a29m71e57c 7395924321235

Ne, můžu potvrdit, že toto nosí. Potkávám ho denně v baráku v práci. :)

+2/0
27.10.2014 15:44

S65t83a24n49i71s71l91a21v 42S34l37e79z18á77k 7264523381572

Nedočetl jsem se v diskusi, kdo to vlastně zaplatí. Zase to zaplatí ten, kdo rukama něco hodnotného vytvoří (dům, most, vozovku, potraviny apod.). Mám za to, že i toto ovlivňuje to, že jsou nízké mzdy u profesí, které lidstvo potřebuje k tomu, aby přežilo (potravinářský průmysl, zemědělství, stavebnictví, různé služby - údržba bytového fondu apod.).

Bez uvedené "taky služby" lidstvo bez problémů přežije. Ale zkuste přežít bez potravin, vody, bydlení (v jekékoliv formě).

+7/−18
24.10.2014 12:04

M43i35l27a29n 75K92l59o94u45č80e20k 3970575588917

Nízké mzdy u těchto profesí jsou pro to, že je může dělat kmálo kvalifikovaný a nebo netalentovaný člověk a těchto lidí je dostatek, to je celé kouzlo.

Proč bychom měli zkoušet přežít bez potravin, těch evropa produkuje nadbytek.

+14/−3
24.10.2014 12:07

V31á92c97l11a30v 90Š18u22b13r31t 9607813758617

Nemyslím si, že máte pravdu. I ten zemědělec musí být kvalifikovaný, musí vědět, co dělá - možná víc, než zaměstnanec v reklamní agentuře.

Pan Slezák naráží na zbytné a nezbytné potřeby a je pravdou, že u poskytování nezbytných potřeb je dosahováno nižších marží a tudíž i nižších výdělků, než u potřeb zbytných. Kapitál (finance) se z tohoto důvodu přesouvá k produkci zbytných věcí a služeb. Větší nákladovost průmyslu a zemědělství oproti službám vede k tomu, že nejen kapitál, ale i lidské zdroje, vyhledávají ziskovější produkci zbytných služeb. Srovnejte například v této souvislosti trvalé žehrání českých průmyslníků na nedostatek technicky vzdělané pracovní síly. To s tím totiž bezprostředně souvisí.

+7/−1
24.10.2014 12:32

M43i13l29a28n 81K59l95o94u46č18e31k 3880755368217

No ale proč je tam dosáhováno nižších marží, Je to proto, že je to někdo za tyto nízké ceny ochoten prodávat, to je přeci jeho problém a podobně je to u zbytných věcí, pokud je někdo za zbytné věci utrácet dost peněz, tak prostě dodavatel těchto věcí bude mít taky hodně peněz.

+1/0
24.10.2014 12:45

V11á43c75l77a86v 85Š83u27b51r18t 9657343228237

Jak píši níže, zbytnými komoditami se lidé jen tak nenabaží, proto u nich tolik nedochází k nadprodukci, která potom tlačí cenu a marže dolů.

0/0
24.10.2014 13:00

M96i25l21a82n 43K12l76o89u79č74e98k 3940365558897

Pokud něčeho dokážeme vyprodukovat nadbytek, pak je tedy i nadbytek pracovní síly, která to zvládne a tedy mají nižší mzdu.

0/−1
24.10.2014 13:08
Foto

I78v40a24n 81K11o12p87t83a 5147882741587

Jenze u zemedelcu stačí kdyz jeden vi co kdy jak a pak ma k ruce x lidi s nizsim vzdelanim a platem.

+4/0
24.10.2014 13:50

J85a76r20o26s34l83a81v 48D92r20o15z42d 6333439200637

Schopný podnikatel zemědělec si taky vydělá slušné peníze. Nízké mzdy jsou hlavně problém u nekvalifikované pracovní síly. U pásu ve fabrice apod. může opravdu stát v podstatě kdokoli, kdo dovede vstát ráno do práce.

Lidé, kteří umí něco navíc, něco, co nedovede každý, se uživí slušně vždy.

+8/−2
24.10.2014 15:39
Foto

I11v77o 90P59e37t36e71r77k51a 4526215217199

To víte, lidi si zvykli brát dostupné jídlo jako samozřejmost a jsou ochotni mnohem víc zaplatit za zábavu. Není chybou mladého podnikatele, že se v situaci správně zorientoval a vydělává na tom, co ho baví. To je prostě ta konzumní společnost, no.

+6/0
27.10.2014 13:17

V41á16c93l67a52v 90Š23u69b58r74t 9217543168967

Problém (z hlediska trhu) oněch nezbytných potřeb je totiž v tom, že se jimi poměrně snadno nasytíte - platí tu zákon klesajícího mezního užitku, tedy s každým dalším krajícem chleba budete sytější a bude pro vás mít menší užitek (hodnotu), než ten předchozí. Revoluce v produktivitě zemědělství ovšem způsobila, že je chleba ve vyspělém světě dostatek, či spíše přebytek, takže je levný. Trh preferuje to, čeho se lidé nenabaží tak snadno, kde zdánlivě neplatí zákon klesajícího mezního užitku. Taková komodita existuje: jsou jí samy peníze. Peníze, ačkoli stále více platí, že nemají žádnou vnitřní hodnotu, jsou paradoxně stále cennější. Cenné papíry, reklama, zbytné služby jsou především manifestacemi peněz ve vnějším světě. Ne nadarmo se až 90% veškerých směnných transakcí odehrává ve "virtuálním" světě finančních a kapitálových trhů bez přítomnosti jakékoli hmatatelné hodnoty. Zákonitosti trhu zapříčinily, že se peníze samy staly zdrojem své vlastní hodnoty.

0/0
24.10.2014 12:56

J68o34s80e57f 67H90o33r81n35í96k 9244300585142

Kde pořád lidi berou ten nesmysl o nějaké vnitřní hodnotě čehosi? Co to jako má bejt ta vnitřní hodnota? Nic na světě nemá hodnotu, pokud ji tomu nepřisoudí člověk. A každý člověk přisuzuje hodnotu na základě toho, jak dokáže ta která věc posloužit jeho subjektivně preferovaným cílům. Žádná objektivní hodnota neexistuje. Důvod, proč jsou dnes tak masivně rozšířené kapitálové obchody je jednoduše ten, že do nich přitékají nové peníze, protože jako projekty s dlouhou kapitálovou strukturou se před korekcí cen jeví jako nejziskovější. To je problém státu a jeho monopolu na tiskařský stroj a ne trhu.

+4/0
24.10.2014 13:19

V42á74c80l72a69v 39Š60u13b21r74t 9807513958937

Ve druhé části příspěvku mi v podstatě dáváte za pravdu. Kapitálové obchody jsou rozšířené, protože do nich přitékají nové a nové peníze, ale ty peníze tam mohou přitékat jen proto, že je po nich stále poptávka, že se poptávka po nich "neomrzí" a také proto, že si tato poptávka nachází svou nabídku (to je ovšem zákon trhu). Nabídku peněz nicméně nevytváří stát - to se dost fatálně mýlíte -, nýbrž centrální banka, potažmo bankovní systém jako celek. Stát a vláda jsou také jen poptávajícími na peněžním trhu.

Co se týká termínu "vnitřní hodnota", který vás popudil. Klidně tedy jenom hodnota. Ale tato hodnota není dána vrtkavými preferencemi jednotlivců - těmi je dána cena (tržní hodnota) a mezi hodnotou a cenou (tržní hodnotou) je rozdíl! Důkazem jsou mimo jiné právě i ty prudké korekce cen, které jsou čas od času k vidění na akciových trzích. To, že hodnotu zaměňujeme za tržní hodnotu je výrazem naší touhy všechno změřit a (mylného!) přesvědčení, že to, co měřit nelze, nebo lze jen s obtížemi, neexistuje.

0/−1
24.10.2014 14:03

J52o12s79e15f 30H39o13r52n69í93k 9524290855582

Samozřejmě, že nabídku peněz vytváří stát. Mně je docela jedno, jak se ta instituce jmenuje. Kdo ji založil? Kdo volí její představitele? Kdo stanovuje její politiku? Stát. Poptávka po penězích je tak vysoká jen proto, že státní instituce snížila úrokové sazby pod jejich reálnou hodnotu. Investoři poptávají peníze jen proto, že jim uměle nízké úrokové sazby vysílají falešné signály o cenách výrobních faktorů. Nabídka peněz není žádný "zákon trhu". Peníze jsou monopolizované státem. Že je po nich vysoká poptávka? Když začne stát prodávat Mercedesy CLS za pět tisíc korun, taky po nich bude vysoká poptávka. Problém je ten, že ty nejdou tak snadno vytisknout. 

Já jsem ale vůbec nepsal o tržní ceně. Psal jsem právě o hodnotě, kterou má ten který statek pro konkrétního jedince. Samotná existence dobrovolné směny demonstruje, že jak prodávající tak kupující přisuzují statkům rozdílnou hodnotu, jinak by ke směně vůbec nedošlo. Já nechci hodnotu měřit už jen proto, že si nemyslím, že může podléhat kardinálnímu počtu. A stále tvrdím, že nic takového jako vnitřní hodnota neexistuje. Statek nemá hodnotu sám o sobě, má hodnotu jen pokud slouží nějakému cíli. A lidé nemají stejné cíle, proto může být pro někoho statek nedocenitelný a pro jiného bezcenný.

0/0
24.10.2014 14:26

V80á95c52l31a41v 19Š37u83b92r48t 9837763458657

To je v různých zemích různé. Skoro všude mají centrální banky nezávislý status a nejmocnější z nich (FED) je na státu téměř úplně nezávislá. A proč jsou úrokové sazby tak nízké? Možná proto, že jsme dospěli do stádia, v němž je byť sebemenší náznak jejich růstu spojen s hrozbou naprostého ekonomického kolapsu. Podle mě je to tedy spíše tak, že máme trvale nízké úrokové sazby, protože potřebujeme v systému stále více peněz (abychom mohli udržovat růst, či jeho iluzi), nikoli tak, že máme nízké sazby (pro které se pro nic za nic stát rozhodl), a proto máme v ekonomice příliš mnoho peněz.

0/0
24.10.2014 14:55

J23o16s76e25f 93H39o39r32n27í19k 9104290115882

O nezávislosti Fedu si myslím svoje. 3 biliony vytištěných peněz na QE, z nichž valná část šla na odkup federálních dluhopisů, to je nepokrytá státní emise. Ty peníze federální vláda Fedu nikdy nesplatí. Znovu, kdo zvolil Bernankeho? Kdo zvolil Yellen?

My nepotřebujeme nízké úrokové sazby. Potřebujeme tržní sazby. Problém je v tom, že ty s centrální bankou mít nikdy nebudeme. Zvýšení sazeb by rozhodně nevedlo ke kolapsu ekonomiky, jen by položilo pár bank, které na tisku peněz profitují. To není žádná tragédie, naopak je to velmi potřeba. Jinak nic takového jako moc peněz v ekonomice neexistuje. Tady není problém v tom, že je jich moc, ale že jejich tisk zkresluje cenové signály a narušuje tržní koordinaci. Nízké sazby tu nejsou proto, abychom udržovali iluzi růstu, ale protože se hodí jak státu tak bankám.

+1/0
24.10.2014 15:54

V14á85c29l49a53v 12Š32u24b32r58t 9207863668687

Jenže zvýšení úrokových sazeb by právě ukázalo, že finanční aktiva jsou extrémně nadhodnocená. Pád jejich ceny by pocítili všichni a velmi bolestivě. Vsadím se, že k zvyšování sazeb jen tak nedojde. Možná k němu nedojde vůbec. Všichni chtějí zisk (peníze), chtějí růst HDP a - dejme tomu - i větší vládní výdaje..Peníze jsou k tomu prostředkem, ale stále víc jsou také samy svým vlastním účelem. Růst, o který se pomocí levných peněz snažíme, je samoúčelný, nesmyslný...na tom se asi shodneme...ale to nezměníme tím, že peníze zdražíme, nýbrž že zcela změníme způsob myšlení. Na tisku peněz neprofitují jen bankéři (i když ti daleko nejvíc), ale všichni, nebo si to alespoň myslí. Je to sice jen iluze, ale je to nesmírně svůdná iluze. Cenové signály jsou zkreslovány proto, že si všichni přejí být klamáni...my nechceme (nedokážeme) opustit tu iluzi a zbavit se toho klamu. Jsem na něm závislí.

0/0
24.10.2014 17:27

V19á40c31l53a93v 47Š39u63b27r37t 9357563298577

Vezměte si třeba vzácnost jako možné (neříkám jediné) objektivní měřítko hodnoty. Budete mít hejno 10 ryb a ty budou postupně loveny a spotřebovávány. Každá další vylovená ryba bude z hlediska kritéria vzácnosti hodnotnější než předchozí: první bude mít třeba hodnotu 1/10, druhá 1/9 a poslední 1. Jestliže se technologie rybolovu zdokonalí natolik, že 1. ryba bude moci být vylovena se stejnou náročností (se stejnými náklady) jako poslední 10. ryba, neexistuje žádný mechanismus, který by automaticky promítl rostoucí vzácnost ryb do jejich tržní ceny. Důsledkem bude likvidace ryb v oblasti. Důsledkem je právě neschopnost trhu rozpoznat objektivní hodnotu, jeho ignorance vůči této hodnotě. Máte ale pravdu, že trh za to nemůže (je ignorantský ze své podstaty - což může být dle situace jak pozitivní, tak i negativní vlastnost), inteligentní člověk by však ignorantem být neměl.

0/0
24.10.2014 14:40

J78o43s31e22f 18V47o78m16á29č43k33a 5433434973834

Jenže zrovna u těch ryb se náročnost rybolovu s jejich ubývajícím množstvím zvyšuje - prostě na vylovení stejného počtu musíte udělat více výlovů. A při stejných fixních nákladech to na cenu ryb prostě mít vliv bude - to je třeba vidět u tuňáků, před deseti lety byl na 40 % ceny co dnes.

0/0
24.10.2014 15:20

J27o15s16e71f 70H23o85r86n55í35k 9634590495672

Co myslíte tím, že neexistuje žádný tržní mechanismus? Vždyť tohle je naprostý fundament trhu. Že bude desátá ryba vylovena se stejnou náročností neznamená, že bude prodána za stejnou cenu. Už z důvodu, že cena není určována náklady, ale poptávkou. Nehledě na to, že takto to prostě nefunguje. Samozřejmě že se snižující se populací ryb bude složitější výlov. Vzrostou náklady a rybáři odejdou lovit něco jiného.

Vzácnost rozhodně nemá nic společného s hodnotou. V roce 1500 byla ropa bezcenná. Dnes má hodnotu proto, že slouží člověku k nějakému cíli. Za dalších sto let muže být bezcenná opět, přestože v zemi ještě zůstanou její zásoby. Vaše teorie by platila ve statickém světě, ve kterém se potřeby člověka nemění. Jenže takový svět je imaginární konstrukt.

0/0
24.10.2014 15:36

V90á24c96l81a73v 45Š87u37b96r78t 9287883128217

Myslím si, že trh přeceňujete. Dříve než vůbec zaregistruje úbytek ryb, hejno přestane existovat. Předpokladem samozřejmě je, že nabídka dokáže plynule nabízet ryby v přibližně konstantním množství (musí tedy dojít k zeefektivnění lovu). Poptávku logicky předpokládám v čase neměnnou (může být dána třeba nutriční - užitkovou - hodnotou, či chutností ryby - ale to je právě irelevantní z hlediska pokusu o stanovení objektivní hodnoty!)...Co se týká toho zeefektivnění (rybolovu, zemědělství, těžby) - obecně technologií výroby - můžeme se přít v jednotlivých případech, ale nelze ho popřít všeobecně. Ti rybáři se budou snažit lovit ryby stále účinněji, aby jejich zisk neklesal. Jen když se jim to nepodaří, odvětví opustí.

Vzácnost je rozhodně jeden z atributů hodnoty a dokonce v některých případech i ceny (umělecká díla, drahé kameny).

Zkusme se ale úplně oprostit od nabídky, poptávky a ceny, a tím i od směny, a ponechme jen subjektivní a objektivní hodnotu. Není třeba člověk, který přecení svoje síly a například zkolabuje z přepracování, dobrým příkladem rozdílu mezi nimi? Jeho kolaps bude důsledkem dlouhodobého subjektivního podceňování hodnoty odpočinku a regenerace sil a přeceňování svých fyzických i duševních možností. Není to, že zkolabuje, samo o sobě důkazem, že jeho subjektivní stanovení hodnoty nebylo správné? A nemůže se totéž stát třeba celým společnostem? Chci tím říci, že subjektivní hodnota nejen že není jediná možná, ale není ani zdaleka rozhodující.

0/0
24.10.2014 16:16

J86o30s59e13f 40H79o10r32n28í83k 9584440915552

Proč by to trh neměl zaregistrovat? Ono to zefektivnění bude probíhat zadarmo? Proč by se neměl vyplatit soukromý velkochov, místo neustále dražšího zefektivňování výlovu? Ono to je úplně stejné, jako když před sto lety pesimité hlásili, že za dvacet let dojde ropa. 

Ale to umělecké dílo přece nemá hodnotu kvůli tomu, že je vzácné, ale protože ho chce někdo vlastnit. Existují stovky umělců, jejichž díla jsou vzácná a nikdo je nechce. Taková se rozhodně neobchodují za stovky milionů.

Ten příklad vůbec není o tom, že má odpočinek objektivní hodnotu. Je o nesprávném zvolení prostředků. Samozřejmě, že volba prostředků, kterými dosahujeme cílů, je riziková. Nikdo není vševědoucí. Někdo prostě nedokázal správně odhadnout množství odpočinku, které potřebuje na dosažení určitého cíle. Můžeme říci, že existují prostředky, které jsou při dosahování cíle vhodné a pak takové, které jsou nevhodné. Jenže to neříká nic o jejich objektivní hodnotě. Hodnotu získávají pouze z toho, že slouží cíli. Vemte si příklad člověka, který se rozhodne jet do Madridu, protože si myslí, že tam dojede na jednu nádrž. Benzín má pro něho nějakou hodnotu - nižší než návštěva Madridu. Jenže v půlce cesty se ukáže, že tam na jednu nádrž nedojete. Ohodnotil špatně benzín? Nikoliv, jen si špatně spočítal, kolik ho bude potřebovat. Kdyby to spočítal správně, zjistil by, že potřebuje nádrže dvě. Jenže dvě nádrže benzínu už pro něho mají vyšší hodnotu, než návštěva Madridu. Znovu, jediné, co se stalo, je, že špatně zvolil prostředky, nikoliv že je špatně ohodnotil.

0/0
24.10.2014 17:31

V74á86c54l87a38v 47Š37u28b35r60t 9687623948897

Jestli to dobře chápu, tak hodnota prostředku je podle vás odvozena od hodnoty cíle. Ale, když vezmu váš příklad, tak přece to, kolik na cestu potřebuji benzínu, nijak nesouvisí s tím, jak moc chci vidět Madrid. Přepracovaný člověk si tedy vytyčí cíl, na který nemá, jestli tomu příměru dobře rozumím. Ale to "nemít na něco" (čas, talent, vytrvalost a energii..), "nemít benzín", je přece objektivní fakt - stejně jako množství benzínu potřebné k dosažení Madridu. Cíl má pro mě tedy určitou subjektivní hodnotu, ale narazil jsem na limity a podcenil jsem prostředky, které budu k jeho dosažení potřebovat. A to asi opravdu znamená, že jsem před cestou do Madridu podcenil hodnotu benzínu.

0/0
24.10.2014 18:52

V17á37c52l80a20v 74Š10u35b74r59t 9287693678687

Oprava: spíš přecenil hodnotu benzínu. Myslel jsem si zkrátka, že se v něm ukrývá víc energie, než v něm bylo ve skutečnosti.

0/0
24.10.2014 19:04

J95o23s33e39f 52H42o61r20n34í40k 9594630825682

Ano, jak jsem řekl, jsou prostředky vhodné a nevhodné. Můžeme plánovat buď dobře nebo špatně. Trh pro to vynalezl geniální nástroj - peníze. Na cestu do madridu jsou opravdu objektivně třeba dvě nádrže (nebo tři, já nevím). Člověk si té návštěvy Madridu cení na 2000. A právě 2000 je ochotný zaplatit za prostředky, keré ho tam dopraví. Dejme tomu, že nádrž stojí 1800. Teď přichází na řadu jen to, jestli dokáže správně vyhodnotit, jaké prostředky vlastně potřebuje. Dvě nádrže jsou objektivní fakt. Jenže on je ochotný zaplatit stále jen 2000. Dvě nádrže tak pro něj mají hodnotu 2000, víc za ně nezaplatí. Pokud správně vyhodnotí, že podtřebuje dvě, tak nikam napojede. Pokud ne, tak utrpí ztrátu.

Pak je tu jiný člověk, který si té návštěvy cení na 4000. A ten by tam jel, i kdyby nádrž benzínu zdražila na 2000. 

Můžeme říkat, že podcenil množství benzínu, které potřeboval nebo přecenil hodnotu benzínu, ale stále to bude hodnota vyjádřená k vlastnímu ex-post subjektivnímu hodnocení. Nebude objektivní. Takové ex-post hodnocení je nikdy nekončící dynamický proces. Samozřejmě, že člověk nehodnotí určitou věc jen jednou a tím to hasne. Zpětnému hodnocení podléhají i jeho kroky v minulosti, přehodnocuje je stále a stále, aby se poučil ze svých zkušeností. Faktem zůstává, že nebýt Madridu, nikdy by benzínu hodnotu nepřisoudil (zanedbáme to, že může sloužit i jiným jeho cílům), a také, že jeden člověk může benzínu přisuzovat hodnotu 2000 a jiný 4000 a oba budou mít ve vztahu ke svým potřebám pravdu.

0/0
24.10.2014 20:08

V93á98c44l77a84v 20Š24u89b40r76t 9337263558497

Myslím, že si stále nerozumíme. Souhlasím, že peníze jsou nástroj geniální tím, že dokáží "měřit hodnotu" a převádět ji na společného jmenovatele. Jenže toto geniální zjednodušení je ošidné právě tím, že ho lidé mají tendenci považovat za něco víc, než právě jen praktické zjednodušení - totiž za nezkreslené měřítko hodnoty (právě tím ale peníze být nemohou!). Z dobrých důvodů jsem se proto přimlouval za to, abychom je z úvah o hodnotě zcela vynechali. Ano, všichni můžeme přisoudit čemukoli nějakou cifru a všichni víme, že 2000x2 jsou 4000 apod. Vypadá to velice jednoduše, což je výhoda, ale neobjasňuje to vůbec nic. Ty cifry opět jen reprezentují nějakou hodnotu a cifra 2000 může klidně reprezentovat vyšší hodnotu, než cifra 4000. Nejprve jsme museli něco směnit, obětovat, abychom získali 2000, ale není to tak, že ta cifra 2000 nějak magicky dodává hodnoty tomu, co jsme směnili - obětovali. To má svou autonomní hodnotu, ze které spíše naopak čerpá hodnotu sám o sobě bezcenný papírek s číslicí 2000. Tedy čerpal, až do doby, kdy jsme začali věřit, že ten papírek má hodnotu sám o sobě.

Závěr je, že návštěva Madridu těžko může mít jinou než subjektivní hodnotu, protože každý člověk pociťuje jinou touhu se tam podívat. Proto také vůbec netuším, jak ji vyjádřit (v penězích či jakkoli jinak). Naopak hodnota cesty bude víceméně objektivní a pro všechny stejná (tedy za předpokladu, že do toho nebudete tahat peníze. Představte si třeba, že tam půjdete pěšky). Můžete sice propadnout dojmu, že obě hodnoty lze snadno porovnat nezkresleným měřítkem peněz, ale není tomu tak. Ve skutečnosti to člověka jen mate a přivádí k falešnému pocitu, že hodnota návštěvy nějak souvisí s hodnotou cesty.

0/0
25.10.2014 1:33

V21á93c68l68a79v 68Š32u22b36r39t 9197613378967

Ještě jedna myšlenka k té ropě: Sama o sobě je ropa dost možná "bezcenná" i teď. To, co je cenné je energie a technologický postup, který umožňuje, aby se právě ropa v energii změnila. Možná je lepší uvažovat v obecnějších kategoriích statků: energie, čas, intelekt, nebo třeba spravedlnost, než o jejich jednotlivých formách. Ropa sice možná jednou ztratí na ceně, ale jedině tehdy, až ji nahradí jiný energetický zdroj. Energie tím ale hodnotu neztratí.

0/0
24.10.2014 18:05

J12o22s31e55f 91H40o40r74n25í50k 9844570535152

Tak jistě, výrobní struktura, resp dosažení určitého cíle může mít i mezistupně. V těchto rovinách člověk uvažuje už dnes. Ale znovu, pokud se člověk rozhodne žít v pustině v souladu s přírodou, nepotřebuje ani tu energii. Ergo ani jiné zdroje energie, co se kdy objeví, pro něho hodnotu mít nebudou.

0/0
24.10.2014 20:18

J81a56n15a 36N86o22v97á39k71o90v83á 6247459813714

To byste mohl zrušit vysílání televize, rádia, veškerou kulturu, divadla, hudbu, atd. Bez toho taky lidstvo přežije.

+3/0
24.10.2014 12:31

O14n67d32ř81e27j 87M27a55r76e34k 9242180457789

Ale no tak, s divadlem a kulturou se lidem žije líp, něco jim to přináší. Má to reálnou hodnotu - někdy. Co mě ale přináší reklama na nezdravou a předraženou zkvašeninu, která ještě míří navíc na děti? Hoch si vydělává, fajn, ale že by jeho práce pozvedávala lidstvo, o tom asi těžko bude řeč.

+2/−2
24.10.2014 12:42

M27i82l32a25n 26K39l79o33u82č74e25k 3970715508397

Vám reklama nic nepřináší, ale například některým lidem přináší zaměstnání(pracují v reklamní agentuře, dodávají jí materiál apod.) a jiným zisky(platí si reklamu). Přeci nemusí každá věc přinášet zrovna něco vám.

+4/0
24.10.2014 12:47





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že stát stále přispívá až 2000 Kč/rok na stavební spoření?

Další rady k nezaplacení

Dopřejte si vše a přesto utrácejte chytře!

V sekci osobni.finance.idnes.cz naleznete výhodné nabídky finančních produktů, energií a telefonování.

Vstupte do obchodu

Poraďte se s odborníkem

Nevíte si rady s finančními otázkami? Naši odborníci vám vždy poradí v každé životní situaci.

Vstoupit do poradny

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.