ten Špok se nějak rozjel 

Mám značný problém s uvedeným bodem 6 "Bez tolerance nepracujte ve službách" - zejména přeprava či léčení osob (ale např. i provozování pouťových atrakcích) jsou také služby, jenže velmi specifické tím, že dotyční poskytovatelé za ty své "zákazníky" berou značnou právní zodpovědnost = příslušní "zákazníci" (přepravovaní či léčení atd.) mají mít k dotyčným poskytovatelům služeb respekt a dodržovat jejich nařízení, protože v opačném případě se zvyšuje riziko různých typů nehod či i jen zdržení v poskytnutí/provedení oné služby (při nedodržení nařízené léčby se tato protáhne či dokonce zkomplikuje; při neprovedení správného informování řidiče o svém úmyslu nastoupit/vystoupit na zastávce na znamení či kdekoliv s kočárkem/invalidním vozíkem/jinou pohybovou či orientační indispozicí nemusí být umožněn dotyčným nástup/výstup či i jen poskytnut dostatečný čas na jeho provedení = nenastoupí do nejbližšího spoje či s ním naopak dojedou dál než chtěli, ale nikoliv kvůli libovůli příslušného řidiče, ale jen své nepozornosti či blbosti).

A v takových případech prostě je dost kontraproduktivní, aby poskytovatel ze sebe dělal šaška/otloukánka apod., protože to se mu jedině vrátí jako bumerang a dříve či později si to k němu dovolí větší a větší množství "zákazníků" (přece řidič v rozporu s bezpečnostními nařízení nezastaví nebezpečně rychle či bezpečně, ale mimo zastávku, protože pak to dřív či později budou chtít další a další cestující)!

Jako zákazníka mne dokáže nas.rat to zpívané "Dobrý den, jak vám mohu pomocí?" Zdvořilé až k nás.raní.

Mne to též nadzdvihuje. Obvykle se necítím tak na dně, že bych od někoho potřebovala pomoci. Asi se hodně típků cítí být povoláni stále někomu pomáhat. Zřejmě to přišlo z USA. Ale to je už lepší to jejich: What can I do for you?

Obětujte se pro zákazníka, pro zaměstnavatele, pro společnost. Autor však zapomíná na jednu dost podstatnou věci - ze vztahu k sobě se vztahuji k ostatním, z respektu k sobě respektuji ostatní. A musíte-li spoustu věcí spolknout? Jistě, spolkněte, však ono nezpracované se nějak projeví. A hovoří-li autor o egu, pak by měl rovněž vědět, že přehlídkou ega je i naplňování své profesní role - a jde paradoxně o ego mocnější, protože pokud se projevíte, pak z Vás alespoň něco elementárního zůstalo - pokud zůstanete v profesní roli a zbytek potlačíte, zůstane jen vyprázdněnost. Přirozenost přitahuje, nikoli umělost. Anebo naopak - klidně využívejte jako zákazník servilní poskytovatele služeb - možná si pak časem uvědomí :-)

Umění není ego odvrhnout na stálo, ale odvrhnout ho v ten správný okamžik. Někdy je třeba prohrát, aby se dalo zvítězit.

Dalo by se říct, že tohle všechno funguje na všech úrovních. Takže třeba i ve vztahu :)

Ve vztahu rozhodne ne. Pokud ve vztahu potrebujete neco prodat, tak je to spatne.