Svatá pravda.

k diskuzi dole - Jan Pavel a Petr Vonka: "A to se ještě musí brát v potaz, v porovnání se západními zeměmi, že většina lidí 60 + umí maximálně tak mizerně Rusky. Lidé nad 50 let neměli angličtinu ani němčinu ve škole."

Jak jsem uz oznamenal, to neni pravda. Ti pres 50, kdo neodesli do emigrace, nezustali jazykove negramotni.

Esvevesky mely jeden povinny zapadni jazyk, obvykle nabizely na vyber nemcinu a anglictinu, Nektere francouzstinu nebo spanelstinu.

Na vysokych skolach byla povinna rustina specificka studovanemu oboru v 1. rocniku a obvykle v 1. a 2. rocniku jeden zapadni jazyk. V prvnim rocniku zaklady jazyka, v 2. probirani vyrazu specifickych oboru a uvod do technicke literatury. Nejcasteji nemcina a anglictina na vyber v inzenyrskych smerech.

VSE samozrejme mela vetsi duraz na cizi jazyky, podobne novinarina. Samozrejme se nezminuji o filologii.

Jako, moji rodiče se učili angličtině čtyři roky na střední a nějakou dobu na vysoké, ale stylem překládáme velké kusy textu sem a tam. Kontakt s realitou nula. Máma umí psát gramaticky správné dlouhé věty, ale dalo jí docela dost práce naučit se normálně konverzovat a neřešit furt, že přesně nerozuměla nebo že možná použila špatný člen, ale nakonec se na to naučila kašlat a použitelně se domluví, zvláště v Itálii, kde všichni umí anglicky spíš mizerně, takže si pěkně padnou do noty.

Ale ono je hrozně snadné učit se jazyky dnes - existuje spousta dobrých učebnic, můžete si denně číst katalánské nebo řecké noviny a žvanit na tamějších diskusních fórech o ničem a i v době, kdy internet nebyl v každé stodole, nebyl zas až takový problém prostě někam jet a nasbírat si všeliký tištěný materiál k přemýšlení.

Proč si místo tohoto článku raději nezaplatí reklamu.

Hahaha prej psychický blok, někdo má hlavu na jazyky někdo bohužel ne, já patřím do druhé skupiny. Zkoušel jsem němčinu několikrát, ale je to kre**nskej jazyk, na konci věty se dozvíte,jak je to vlastně od začátku myšleno (tedy pokud si začátek zapamatujete), nejdříve něco děláte, aby jste na konci zjistili že vlastně neděláte a to skládání slov a termínů je šílenost nad šílenost.

Přeložit jakoukoliv složitější větu, bez tužky a papíru (kde si budete zapisovat jednotlivá slova, aby jste je později mohli pozpřehazovat a znova poskládat aby dávala vůbec nějaký význam) je prostě nadlidský výkon. To prostě se sluchátkem na uchu a očekáváním okamžité odpovědi na položenou větu prostě nedávám, nehledě na to že je jim ještě špatně rozumět, takže záměna slyšených slov je jen dalším hřebem do rakve s nápisem učil jsem se cizí jazyk.

no ja delam v rakousku a pomuze hodne poslouchat. Domluvim se v praci v bance na urade u doktora a s policajtem a vic ne. Kazdy region ma sve nareci a kdyz jsem sel do jineho regionu kde strasne huhlaj chvilku jsem si zvykal. Veta se da poskladat zhruba stejne jak v cestine.

26 let po revoluci a děti končící základní školu nezvládají jediný jazyk. Před 3 týdny jsme navštívili Prahu a byla jsem překvapena, že všichni mladí Korejci umějí anglicky jako svoji řeč. Jak je to možné?

Možná to bude tím, že Praha není v Korei

Zase jenom skrytá reklama. Umíte řeči, zde máte agentury, které o vás stojí. Neumíte, zde máte jazykové školy, které vás to naučí. Těch firem, kde je opravdu nutná znalost cizího jazyka, je minimum. Většina si vystačí s dobrou znalostí ředitele či jeho sekretářky a jakous takous znalostí na nižších postech. Jazykové požadavky jsou často jen překážkou, kterou se má omluvit vyřazení některého kandidáta. Šéfové si pod sebe málokdy vezmou člověka, který umí jazyk lépe, co kdyby je ohrozil? Personalista si stejně vybere podle "doporučení kamarádů", nebo dá na to, jaký "Brouk Pytlík" před ním stojí. Z vlastní praxe mohu potvrdit, že znalost dvou světových jazyků vůbec nic neznamená.

Já zase z vlastní praxe mohu potvrdit, že znamená hodně. Dost záleží na profesi a oboru, takže nejde paušalizovat.

u nas se klade neprimerene vysoky duraz na vyuku gramatiky a biflovani slovicek, a velmi maly na praxi a konverzaci, melo by to byt naopak, alespon na zacatku vyuky jazyka, aby se deti nebaly mluvit. dalsi vec je dabing, kdyby bylo vetsina filmu v originale, alespon by si to lide naposlouchali. dnes je taky spousta jinyh moznosti: staci si do telefonu nainstalovat treba Duolingo (anglictina - jine jazyky zatim ceskou verzi nemaji) nebo nejakou podobnou aplikaci, ta vas prinuti venovat vyuce kazdy ten treba 10 minut, ale i to pomaha.

duolingo je hrozne otravne..ten algoritmus neni schopen zachytit, ve kterych slovech/frazich clovek nedela chyby, a dava mu tak stale dokola veci, ktere uz umi. Po tom, co jsem patnackrat francouzsky napsala "muz ji jablko", jsem to odinstalovala :P

A na základě jakých statistik umí Češi blbě cízí jazyky? To je zase tvrzení. Bohužel, už je standardem těchto článků plácnout něco neověřeného, aby to podpořilo vyznění článku.

Nejlépe anglicky umí skandinávci a Holanďané. Ve srovnání s touto skupinou jsme sto let za opicemi. Nicméně, patříme do středu. Mohli bychom uměl lépe, ale jde to. Rozhodně se můžeme s despektem koukat na suterén typu Itálie, Španělsko či Řecko, kde to je se znalostí cizích jazyků skutečně bída.

Ale ten článek není o srovnání, jestli umíme líp nebo hůř než Holanďané nebo Řekové. Je o tom, že nám unikají příležitosti kvůli nedostatečným znalostem.

pan Richter tady je výběrový vzorek dnešní doby. Tvrdí, že angličina stačí k tomu, aby člověk mohl dělat jakoukoliv práci a "tu práci" se za pochodu dělat naučí. Pane Richter, musím vás upozornit, že pokud je tonto blud většinovým názorem naší mladé generace, nedivím se, že po ukončení škol jsou nezaměstnatelní. Především je dobře se naučit právě to, kvůli čemu jste školu navštěvoval. Nejdřív musí vyjít ze školy dobrý řemeslník, technický odborník, doktor (mimochodem pro něj je důležitá latina), ekonom atd atd. Tu angličtinu, pokud jste nezvládl během povinného předmětu ve škole si pak můžete dobrousit při práci, když ji budete potřebovat. Nedivím se, že nás svět jde do kopru, když se po něm procházejí Richterové a hlásají své bludy

Samozřejmě ne *jakoukoliv* práci, u medicíny to tak nejde, to byla hyperbola. Pan Richter jen nabízí názor, nikomu ho nenutí. Pan Procházka místo protinázoru ale nabízí jen osobní útok. Pan Richter se kromě té angličtiny domluví německy, francouzsky i španělsky, a svůj názor opírá o pracovní zkušenosti z Paříže, Londýna, Berlína, Vídně, Barcelony, San Francisca a New Yorku. Možná by svět nešel do kopru, kdyby se po něm procházelo méně Procházků a více Richterů.

Primarni problem je v CR nizka uroven vyuky jazyky na skolach. AJ je uz roky povinny a presto vysoky pocet zaku se sotva domluvi. A nizka kvalita vyuky souvisi s financnim ohodnocenim kantoru - takze dnes berou reditele skol skoro kazdeho.

Nelze paušalizovat, ale v podstatě to tak je - k tématu "berou každého".

Další faktor je rodina a celkové povědomí o tom, co vzdělání a znalost cizích jazyků může (i mladému) člověkovi nabídnout.

Standartně záleží téměř na konkrétním kantorovi, asi jako všude.

Pokud má žák kliku na kantora (a trochu snahy), tak odchází v podstatě základně jazykově vybaven, a nemá problém se domluvit AJ popř. NJ.