- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A proto jsou tu třeba LaTeX šablony, aby člověk nemusel řešit formu (typografii), ale jenom obsah sdělení
a co má ten test společného se schopností pracovat v textovém editoru??
Celý test je zavádějící, protože ani tak nehodnotí, jak kdo umí pracovat s textovým editorem, ale jak zná pravidla pravopisu a zásady typografie. Protože například kde se píše pevná mezera je jedna věc. Druhá je, jak ji napsat.
Naprostý souhlas.
Hned první otázka je navíc z typografického hlediska velmi diskutabilní, protože zarovnávání do bloku lze doporučit jedině při zapnutém dělení slov, jinak vznikají příliš velké mezislovní mezery, zejména v tabulkách apod. Běžné editory typu Word zvládají jen automatické mezislovní mezery, ne automatickou kompenzaci vyrovnáváním mezer mezi písmeny, takže jejich zarovnávání do bloku není žádná velká výhra.
Autor se zřejmě v anketě zabývá oblíbeností a ne správností
Už první otázka je neuvěřitelně stupidní. Samozřejmě, že správně se píše se zarovnáním doleva. Do bloku je možná oblíbené, ale rozhodně to není správně.
Omyl! Stačí se podívat do ČSN 01 6910:2014.
Většina "tiskovin", typu dopisy, žádosti, atp. se zarovnávají doleva a ne do bloku.
To bych si netroufl tvrdit. Záleží na pravidlech firemní kultury. Ta, jak je mi známo, dost často předepisují úpravu textového sloupce u dokumentů do bloku.
PS: tiskoviny jsou časopisy, noviny, brožury, letáky apod., tam se většinou upravuje do sloupců, případně do bloků
O nesmyslnosti otázky na mezeru u desetinného čísla se zde už píše. Ještě bych doplnil, že podle typografických zásad se dává přednost zvýraznění kurzívou před tučným řezem – tedy další špatně vyhodnocená otázka.
To není úplně tak přesné. Zvýrarnění kursivou se hodí v případě častějšího zvýrazňování, neboť není tolik výrazné jako tučné písmo. Tučné zvýraznění se má použít pro nejdůležitejší výrazy, například nové pojmy - viz čl. 10.2 ČSN 01 6910:2014.
Marně hledám ve svém textovém editoru nabídku „Formát“. Dokonce ani grafická nadstavba žádnou takovou nabídkou nedisponuje :)
Ale jo, Word 2003 měl menu Formát – odstavec. To má asi autor na mysli.
Upřednostňované zarovnání odstavce v textových procesorech je vždy DOLEVA, nikoliv do bloku. Přečtěte si normy a něco o typografii.
Tak to je humorné! Že jste rovnou nenapsal, které normy si máme přečíst. ČSN 01 6910:2014, která tuto problematiku upravuje, nic takového neuvádí. Uvádí pouze, kdy se zarovnání do bloků nedoporučuje, a to u velmi krátkých odstavců, například nadpisů nebo seznamu definic či literatury. S typografickými pravidly je to obdobné.
Nesmíte zaměňovat pravidla pro tištěný text a pro text zobrazovaný na obrazovce. Ano, zde platí, že text webových stránek má být zarovnán vlevo. Jedná-li se o však o zprávu, jež bude vytištěna a v této podobě rozeslána, platí bloková úprava. Stejné je to s použitím písma. Pro zobrazení se použije bezpatkové, pro tisk patkové, které je pro čtení z papíru lepší. Atd., atd.
Autor článku by si měl zopakovat gramatiku. Šéfredaktor by mu měl počet chyb spočítat a zpytovat svědomí, zda nevyměnit nebo nepříjmout (ach, to šetření) korektora. Iritují mě ty věčné gramatické chyby v každém článku - čárky před "nebo", atd. Za co chce idnes tu Krišťálovou lupu?
Nikdo není dokonalý.
Mimochodem Vy tam taky máte chybu...