Nejhorší je když pracujete v bance kde největší šikanu zažíváte od HR oddělení. To je pak rychta.

Zdravím a radím : nikdy neodcházet. Obrnit se a vydržet, počkat až výpověď dostanu já tzn. většinou pro opakující se drobné prohřešky. Na každé neoprávněné nařčení ihned písemně reagovat. Pak to dát k soudu. Udělal jsem to tak a vysoudil jsem 1 mil. Kč. Bohužel, ten, který mě šikanoval neuhradil státu to co jsem obdržel jako ušlou mzdu (byl jsem státní zaměstnanec), ale naopak povýšil. Typické pro naší republiku.

Bohužel to občas končí sebevraždou.

kduz prijde novy vedouci a ma ridit skupinu vice nene pasivnich lidi,pak kazda zmena na tom jejich hnojisti je videna jako sikana,

Jestli neví, jak motivovat lidi k vyšším výkonům jinak, než bossingem, tak je to hodně špatný šéf, ale tomu, kdo vidí jenom hnojiště a nevidí jak hnůj proměnit ve zlato, to nevysvětlím.

Šikanuje většinou psychopatická osoba. A tam pomůže pouze útěk z jejího dosahu. Za můj život se mi toto přihodilo dvakrát a opravdu výpověď je jediná šance. Pak tedy další možnost je, této osobě dát ve tmě v průchodu pěstí. To je ale na hraně zákona, ale když se zadaří, tak to docela funguje.....

Knížecí rady, opravdové řešení problému neexistuje. Když mne tam nechtějí, odejdu jinam, jiné řešení není. Udělal jsem to parkrát a vždy se do 3 měsíců od mého odchodu také odporoučel můj šikanující nadřízený... protože už se neměl na co vymlouvat - předtím kryl svoji neschopnost výmluvou na mne... Já jsem jen zklamaný, že to nikdo neviděl a nechtěl řešit, ale bohužel, je to všude stejné. Občas prostě člověk nemá štěstí a srážce s volem se hold nevyhne ať dělá co dělá....

Občas mi přijde, že to (šikanujte mě) ti lidé mají napsaný na čele.

Ono to tak je . Vždycky se vybere ten nejslabší jedinec. Šikanovat grázla to asi nebude to pravé ořechové.

Napadá mne jedno heslo : Ryba smrdí od hlavy

Jestli není už taky není svým způsobem šikana rozšířené ignorování a bojkotování nezaměstnaných zájemců o práci vyššího věku 50+ českými firmami?

Sociální vrstva manažerů a personalistů má totiž pro tyto nezaměstnané vyššího věku, kteří ale stále musí odpracovat ještě takových 10 - 15 let do důchodového věku, často vyhražené pouze jedno odpovídající místo - trvale nezaměstnaný žijící z podpor a dávek až do důchodu a v důchodovém věku potom až do smrti, kvůli nedostatečným příjmům v aktivním věku, žijící na sociálce.

Jsem hodně zvědavá, zda se tu v diskuzi ozvou kromě sikanovanych, také ti, kteří sikanuji. Mohli by sdělit, proč a z jakého důvodu sikanuji své kolegy, podřízené.....

Hádejte, můžete třikrát...

Článek je pravdivý a líbí se mi. Sama jsem několikrát zažila na pracovišti šikanu. Jen mám pocit, že se proti ní skutečně velmi špatně dá bránit, zvlášť, když sikanujícím je nadřízený, potažmo přímo majitel firmy. Zde nezbývá nic jiného, než firmu opustit. Vždy jsem pracovala v ženských kolektivech. Ovšem šikanujícím byl, jak jsem již psala, majitel firmy - muž, mimo jiné velmi vzdělaný.

V ženských kolektivech bují šikana velmi často jako houby po dešti. Musím ovšem přiznat, že jsem nikdy nepřišla na to proč. Je to odporné, nízké, bezpáteřní chování, které by mělo být tvrdě postihováno a ne tolerováno.

U oběti šikana vyvolává mnoho negativní následků : ztrátu sebevědomí, pochybnosti sama o sobě, o svých schopnostech, poruchy spánku, úzkost, depresi, může spustit psychickou či somatickou chorobu, nebo zhoršit chorobu chronickou...

Šikana byla mezi lidmi vždy, ale v poslední době mezi nimi doslova bují. Proč to tak je, skutečně nevím, snad je to dáno dobou, lidé spěchají, od mala jsou vedeni k výkonu, lhostejnosti, lidé spolu neumí komunikovat, mají na sebe málo času...

Proč tomu tak je ? Lidé jsou nespokojení , mají pocit že demokracie znamená mohu si dovolit vše. Žádná autorita , žádný vzor, žádný cíl. Žijí ze dne na den, nic je nebaví, nic je nenaplňuje Začíná to od dětství , kdy rodiče mají málo času a tak se všichni přizpůsobili době a trendům doby.