"Dokázal se totiž pohybovat jak mezi dělníky, tak mezi vrcholnými představiteli a manažery."

Mně se nelíbí to "manažery", protože v té době manažeři nebyli, tohle slovo nebo označení k nám dorazilo až po revoluci / po 89., takže se nehodí... to je jako když místo četníků mladí novináři a novinářky napíšou "policisté", také to prostě nesedí a neodpovídá tehdejším reáliím...

No jo, ale nesmíte zapomínat, že vedle četnictva působila i policie. Takže si nesmíte plést četníka s policistou.

"Dokázal se totiž pohybovat jak mezi dělníky, tak mezi vrcholnými představiteli a manažery."

Mně se nelíbí to "manažery", protože v té době manažeři nebyli, tohle slovo nebo označení k nám dorazilo až po revoluci / po 89., takže se nehodí... to je jako když místo četníků mladí novináři a novinářky napíšou "policisté", také to prostě nesedí a neodpovídá tehdejším reáliím...

Škoda, že se autor více věnoval propagaci své vlastní osoby, namísto profesora Lista. Minimálně za zmínku stojí jeho působení v normalizační společnosti. Perfektně uměl německy, anglicky i francouzky, stal i přesedou mezinárodní normalizační federace. Proto třeba dnes se v Evropě i Americe používají stejné patice na žárovky. Dále např. řešil první návrh metra v Praze (již v roce 1926), kde prosazoval variantu podzemního vlaku namísto podzemní tramvaje. A mnoho dalšího. Škode, že nic z toho v článku není...

O tom metru se v článku píše.

"Vladimír List byl rektorem Vysokého učení technického v Brně v letech 1017 až 1918."

Devětset let být rektorem, dokonce i několik století před založením VÚT, to je vskutku úctyhodná kariéra.

Práce pana profesora si vážím, protože z ní vycházím ve svém zaměstnání. A i z jiných, kteří na jeho práci navázali, např. J. Němec, Š, Peleňský a další, kteří se zabývali elektrickou trakcí.

Zajímavé je zejména to, že hodnocení přichází zrovna z VŠE- v minulosti kádrového zdroje KSČ. Internacionalismus mutuje k vlastenectví? To je mi novinkou.

Dnes má tato škola pověst vzbuzující úsměšek: Tam vezmou každýho na studium čehokoliv, ulpění jakékoliv znalosti není zaručeno.

Dobrý článek o mimořádné osobnosti, jen napsat, že to byl univerzitní profesor na VUT, je pro období u nás do roku 89 (minimálně) zvláštní. Navíc rektorem byl v Brně v té době v podstatě každý profesor, bývalo to na rok, bralo se to jako čestná povinnost, nikdo se do toho nehrnul. U děkana podobně, navíc na jednotlivých odborech (dnešních fakultách) bylo jen pár profesorů, tak se to točilo pravidelně. Také mne zaujalo, kolik toho o sobě napsal autor článku.

"Chtějí-li naše vysoké školy nést pochodeň kultury, musí se opírat o dvě osvědčené a bezpečné základny. O činorodou a odpovědnou lásku k národu, k jeho osobité kultuře a jeho historickým ideálům, k jeho osudu a těžce vykoupené samostatnosti."

...takže podle dnešních neomarxistických euronorem by to byl neonacistický fašista.

O profesoru Listovi nám vyprávěli na VUT před 22 lety dlouhovousí staříci na Ústavu strojů, kteří ho ještě osobně pamatovali. Tehdy jsme to brali trochu jako vzpomínání na staré dobré časy za císařpána. List je asi opravdu legendou, bez něho bychom byli na elektrotechnické úrovni Rumunska (Rumunsko nechť laskavě promine).

Zejména jsem pochopil jako jeho zásluhu úspěšné tažení zavést všude v Brně střídavé napětí 220V, když v Praze měli někde ještě za reálného socialismu 120V stejnosměrných.

Vy jste ale asi elektrotechniku na VUT nestudoval? Bylo to 120 ale střídavých. Se stejnosměrným napětím byste před existencí polovodičových měničů zase moc slávy neudělal.

To vypadá jako předobraz dědečka ze Saturnina.