„Exekuce vkladů stavebního spoření je čím dál častější způsob vymáhání pohledávek
úřadů státní správy a exekutorů. Měsíčně evidujeme řádově tisíce žádostí o prověření, zda dlužník má stavební spoření u Raiffeisen stavební spořitelny. Skutečný počet exekučních příkazů pak přesahuje stovku měsíčně,“ vysvětluje náměstek generálního ředitele Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Chmelík.
Ztráta až 22 tisíc
Úřady státní správy, například finanční úřady nebo správa sociálního zabezpečení, mohou totiž v případě, že člověk dluží na daních nebo na pojistném, prostřednictvím exekutorů získat peníze právě ze stavebního spoření dlužníka. Pro klienta stavební spořitelny to znamená velkou nepříjemnost: může být nemile překvapen, když je z jeho účtu stavebního spoření odečten nejen dluh a poplatky za vymáhání dluhu, ale i dosud přidělená státní podpora, která může v krajním případě činit až 22 500 korun.
Z jeho strany totiž byla porušena jedna ze základních podmínek stavebního spoření: po dobu trvání smlouvy nelze volně nakládat s naspořenými finančními prostředky, tedy ani jimi splatit dluhy.
Stavební spořitelna peníze vydat musí
Stavební spořitelna přitom v tomto procesu figuruje jen jako prostředník. Ze zákona je povinna na příkaz exekutora nebo úřadu státní správy uvolnit finanční prostředky vkladů klienta, a to i bez jeho souhlasu. „Stavební spořitelna hraje roli prostředníka a nemá jakoukoli pravomoc zasáhnout do celého procesu, například upozornit klienta o probíhajícím šetření, nebo mu dokonce zabránit,“ dodává Pavel Chmelík.
