"Od dlužníků banky jsem neustále slyšela větu: Jsem ochoten vám splácet! Byla jsem na slovo "ochoten" už doslova alergická. Ti lidé si nechtěli uvědomovat, že splatit dluh je povinnost. Mnozí brali svou situaci dokonce jako křivdu," říká právnička.
Ochota hradit dluhy nevyznívala podle Aleny Doubkové od všech dlužníků stejně: "U lidí s nižším vzděláním plynula jejich ochota z neznalosti a nízké finanční gramotnosti. U řady lidí s vyšším vzdělání šlo ale spíš o vychytralost, aby využili všechny možnosti, jak splácení oddálit."
Plat jako v bance už nemá
Nabídku, aby se stala dluhovou poradkyní Poradny při finanční tísni, zvažovala pečlivě. Lákalo ji dívat se na dluhy z pohledu samotných dlužníků a mít šanci měnit jejich uvažování. "Plat jako v bance tu není. Je to obecně prospěšná činnost. Abychom mohli poskytnou bezplatné služby, na svůj provoz si musíme získat sponzory. Co mě naplňuje? Když se podaří opravdu někomu pomoci," reaguje upřímně.
Kde poradí dlužníkům zdarma |
I když se snaží s příchodem domů svou práci z hlavy vypustit, někdy to jde jen těžko. Zarytý v paměti jí zůstává například příběh ženy, kterou dostal do finančních trablů její vlastní bratr. "Vzala si půjčku na rekonstrukci bytu. Žili s bratrem sami a žena se o sourozence starala, trpěl psychickou poruchou. Postupně jí z bytu začal rozprodávat vše, co mělo nějakou hodnotu. Snažila se problém řešit s policií a kontaktovat i lékaře," popisuje paní Alena.
Bratrova psychická porucha vyvrcholila tím, že byt zapálil. Jeho sestra přišla o všechno. Tři měsíce přebývala v práci v kanceláři a znova se zadlužila, aby se mohla vrátit domů. Pak se ocitla na dlažbě, o práci přišla a dluhy už nestíhala splácet. S pomocí právničky Aleny požádala soud, aby jí povolil oddlužení. Podařilo se. Věřitelům teď splácí dohodnutou část dluhu, má novou práci a pět let, po které oddlužení trvá, bude žít v chudobě. Pak jí konečně začne opět normální život.
Dluhová mlýnice semele celé rodiny
Radu, jak řešit potíže s dluhy, poskytla paní Alena už téměř třem tisícům dlužníků. "Povědomost lidí a jejich znalost finančních produktů a všeho co s nimi souvisí je hodně nízká. Proto je v Česku i hodně dlužníků. Spousta lidí řeší finanční problémy tím, že si půjčí další peníze. Nedokážou domyslet, že se jejich situace ve většině případů ještě zhorší," poznamenává poradkyně.
"Jaký mám vztah k dluhům? Teď jsem již stižená profesionální deformací, snažím se nepůjčit si ani korunu," směje se. Jak dodává, rozumné půjčování, při kterém člověk zváží své možnosti a nenašponuje svůj rodinný rozpočet, je ale součástí běžného života. "Pokud si mají mladí lidé pořídit byt, bez hypotéky to dnes ve většině případů nejde. Před tím, než si člověk půjčí, by měl vše dobře promyslet."
Zahrajte si hru, jak se nezaDlužit |
Po letech zkušeností jí někteří dlužníci dokážou přesto neustále překvapovat. "Svou neodpovědností vůči sobě a své rodině. Třeba otec, hlava rodiny, začal diktovat život dospělým dětem. Ovlivňoval je natolik, že si brali úvěry v jeho prospěch. V součtu šlo o dluhy za dva miliony korun. Přitom je nebyli schopni splácet. Ve chvíli, kdy si začali problém uvědomovat, to řešili dalšími půjčkami," popisuje poradkyně. Mlýnice dluhů nakonec semlela celou rodinu. Všichni skončili v oddlužení.
Ochotníky už umí zkrotit
S větou – jsme ochoten své dluhy splácet – se setkává Alena Doubková i v poradně. "Přijde například dlužník, který nesplácí delší dobu a rozčiluje se, že si věřitel dovolil poslat mu upomínku. Tvrdí, že je ochotný platit podle svých možností tak 100 nebo 200 korun měsíčně a diví se, proč se věřitel rozčiluje, že nechce platit víc," popisuje jeden z typických případů vychytralosti (o typech lidí, kteří se zadlužují si můžete přečíst zde).
Těmto "ochotníkům" dává poradkyně jasně najevo, že splácení dluhů nemá s ochotou nic společného. "Na dovolenou do zahraničí nebo další věci, které zpříjemňují život, musejí na čas zapomenout, až vyrovnají své závazky. Když si to lidé skutečně uvědomí, přistupují ke svým závazkům odpovědně a vztah věřitel-dlužník dostane vyšší úroveň," poznamenává.
V poradně se velmi často setkává i s lidmi, kteří si půjčují na dárky. "Přece musím mít hezké Vánoce, argumentují. Když mohou půjčku začít splácet až třeba od března, což je v předvánočních nabídkách velké lákadlo, neodolají. Chybějící hotovost v domácím rozpočtu jim ale radost z dárků koupených na dluh brzy zkalí," varuje Alena Doubková.
Legislativa má u nás mezery
Práce specialisty dluhové poradny se neobejde bez důkladné znalosti legislativy. V zákonech jsou ale podle Aleny Doubkové určité mezery. A to jak v exekučním řádu, tak v insolvenčním zákoně. Jak upozorňuje, problém je kupříkladu v zálohách na oddlužení.
"Zadlužení lidé, kteří žádají soud, aby jim povolil oddlužení, musejí složit zálohu na náklady, které si toto oddlužení vyžádá," vysvětluje právnička. Jednotlivé soudy se přitom liší v tom, jak vysokou zálohu dlužníkovi stanoví.
"Pokud jim soud vyměří například 15tisícovou zálohu, která je splatná do sedmi dnů, je to pro řadu dlužníků obrovský problém. Peníze nemají nebo se kvůli záloze musejí opět zadlužit," uzavírá Alena Doubková.
