Odmítáme ukazovat naše účetnictví mafiánům! To je základní výhrada, kterou zejména malé a střední firmy mají proti povinnosti zveřejňovat své detailní hospodářské výsledky ve Sbírce listin obchodního rejstříku. Na webu si totiž může každý zjistit majetkové poměry podnikatele a použít tyto informace třeba k výběru výpalného nebo tlaku na nižší marže. Podrobnosti o vašem hospodaření jsou cenné i pro konkurenci, zvláště pokud váš protějšek svou informační povinnost neplní.
Problém se díky stížnosti pardubické společnosti CTZ dostal až k Ústavnímu soudu. Firma totiž odmítla zaslat do sbírky listin svou závěrku a nesouhlasila ani s následnou pokutou ve výši 5 000 korun, udělenou jí Krajským soudem v Hradci Králové.
Protiústavní povinnost?
Společnost CTZ namítala, že uvedená informační povinnost je v rozporu s právem na ochranu soukromí a ochranu soukromého a rodinného života podle Listiny základních práv a svobod. Firma dále navrhla zrušení příslušného ustanovení obchodního zákoníku. Poukazovala přitom zejména na "nepřiměřenost rozsahu osobních údajů zveřejněných v účetní závěrce, které v konečném důsledku mohou znamenat nebezpečí nejen pro osobu, jíž se týkají, ale také pro osoby jí blízké, zejména její rodinu“.
Konkrétně jde především o údaje týkající se majetkových poměrů statutárních orgánů obchodních společností, které lze s ohledem na další identifikační údaje zapisované do obchodního rejstříku snadno ztotožnit s konkrétními osobami.
| Sbírka listin Do Sbírky listin obchodního rejstříku musí firma mimo jiné zasílat: - společenskou nebo zakladatelskou smlouvu či zakladatelskou listinu - rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem či vedoucím organizační složky podniku - výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty (a jejich konečná podoba) - dokumenty týkající se změny právní formy, fúze, převodu jmění nebo rozdělení společnosti - podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem právnické osoby - doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání nebo jiný dokument týkající se úpravy společného jmění § 38i obchodního zákoníku |
Chyběly důkazy
Ústavní soud však stížnost zamítl. Podle něj firma nepřinesla konkrétní důkazy, že by zmíněná nebezpečí fyzickým osobám skutečně hrozila. "Nedoložila, že by v konkrétní věci došlo aplikací napadaného ustanovení obchodního zákoníku k porušení ústavně zaručených práv statutárních orgánů společnosti," rozhodl Ústavní soud. Potvrdil tak předchozí verdikt Vrchního soudu v Praze, podle něhož je veřejný zájem na publikování informací o podnikatelích vyšší než potenciální nebezpeční jejich zneužití.
Po bližším zkoumání verdiktu však podnikatelům přece jen zůstává naděje. Stížnost společnost CTZ totiž zamítl jako neopodstatněnou zejména proto, že neobsahovala konkrétní důkazy o tom, jaká ústavou zaručená práva fyzických osob byla v jejím případě porušena. "Ústavní soud nemůže vyhovět návrhu, jímž by se kterýkoli občan mohl domáhat zrušení určitého předpisu ve veřejném zájmu, aniž by sám tvrdil, že byl jeho aplikací v konkrétním případě postižen,“ připomněla předsedkyně senátu Ivana Janů.
Jinými slovy: pokud by se na Ústavní soud obrátil podnikatel, který zneužití zákonem stanovené informační povinnosti zažil "na vlastní kůži", měl by možná větší naději na úspěch.
Do věstníku už ne, ale...
Volání podnikatelů zatím vyslyšel stát alespoň částečně: Už vloni, po pouhém roce účinnosti, zrušil povinnost zveřejňovat účetní závěrku také v Obchodním věstníku.
Kritizované zasílání údajů do Sbírky listin obchodního rejstříku ale platí dál. Dokonce s ním počítá i připravovaný návrh nového obchodního zákoníku. Zasílání firemních dat totiž stanovují příslušné směrnice Evropské unie. Zrušením nebo omezením povinnosti by se tedy Česká republika dostala do rozporu s unijním právem.
"Současně se domníváme, že vypuštění této povinnosti by vedlo k absolutní neprůhlednosti hospodaření společností, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky ve vztahu ke společníkům, věřitelům a třetím osobám," doplňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová.
Majitel poradenské společnosti Brain Logistics Viliam Grácz navrhuje, že by česká strana mohla dát sama návrh na změnu této povinnosti do Bruselu. "Můj návrh? Zrušit povinnost publikovat výsledky pro všechny firmy do padesáti zaměstnanců a výrazně ji omezit pro firmy do 250 zaměstnanců," říká Grácz.
Opatření kritizoval i Jaromír Drábek, který do konce letošního května šéfoval Hospodářské komoře České republiky. "Ven se dostávají i velmi citlivá obchodní data. Myslím si, že by se neměla publikovat příloha účetní uzávěrky. Když se koncipoval její rozsah, nikdo totiž nepředpokládal, že budou všechny tyto údaje veřejně přístupné," říká Drábek.
Tři čtvrtiny to ignorují
Řada firem i nadále povinnost ignoruje. V posledních letech ji podle průzkumů plní pouze přibližně čtvrtina podniků.
. Řada firem i nadále povinnost ignorujeVe sbírce listin například chybějí účetní závěrky společností Hamé nebo cestovních kanceláří Eximtours či Alexandria. |
Povinnost valnou hromadou schválit účetní závěrku a výroční zprávu mají firmy do šesti měsíců po skončení účetního období. Poté mají ještě jeden měsíc na předání dokumentů rejstříkovému soudu. Vedle obchodního zákoníku upravuje zveřejňování závěrek i zákon o účetnictví. Od roku 2007 platí, že firmy musejí tato data zasílat pouze v elektronické podobě ve formátu PDF. Oproti rozšířenému názoru však zákon nevyžaduje ověření těchto dat elektronickým podpisem ani vlastnoručním podpisem jednoho či více členů statutárního orgánu.
Za nesplnění povinnosti přitom hrozí hned několik sankcí. Zřejmě nejreálnější je pokuta od samotného rejstříkového soudu, může činit až 20 tisíc korun. Podle zvyklostí ale nejdříve oficiálně vyzve opozdilce k nápravě. Kromě toho hrozí postih také od finančního úřadu, který za nesplnění informační povinnosti může uložit sankci až do výše 3 % hodnoty firemních aktiv.
Málo známou hrozbou je také obvinění z trestného činu "zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění“. Za něj hrozí peněžitý trest, zákaz činnosti, nebo dokonce odnětí svobody na šest měsíců až tři roky. Jestliže by nezveřejnění nebo zkreslení informací způsobilo "značnou škodu na cizím majetku nebo jiný zvlášť závažný následek“, hrozí viníkovi dokonce vězení v rozmezí od jednoho do pěti let. Značnou škodou se přitom rozumí škoda dosahující částky nejméně 500 tisíc korun. V rukou vašeho konkurenta může tedy jít o účinnou zbraň, jak využít vašeho !opomenutí“ přinejmenším ke znepříjemnění podnikání.
