Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dobře fungující burza je výhrou nejen pro firmy, ale i pro investory a stát

aktualizováno 
Přestože je domácí kapitálový trh ještě stále málo rozvinutý a podceňovaný, význam Burzy cenných papírů je nezanedbatelný. Nové tituly však na burze nepřibývají a investoři se do akcií také zrovna nehrnou.
Neexistence regionálních burz vede k tomu, že je kapitál hromaděn ve velkých nadnárodních společnostech.

Neexistence regionálních burz vede k tomu, že je kapitál hromaděn ve velkých nadnárodních společnostech. | foto: Reuters

Ze semináře Burzy cenných papírů s názvem „Význam kapitálového trhu pro rozvoj ekonomiky ČR“, který se konal minulý týden, vzešlo několik zajímavých postřehů o fungování a významu domácí burzy cenných papírů, jejích pozitivech a nedostatcích a rovněž o možnostech, jak vylepšit situaci na domácím kapitálovém trhu.

Samotnou analýzu významu kapitálového trhu (KT) pro rozvoj ekonomiky ČR představili pánové Marek Moudrý ze společnosti PRK Tax Consulting a Roman Binter působící na Vysoké škole ekonomické v Praze a v London School of Economics and Political Science. Jejím cílem bylo zjistit vztah mezi velikostí BCPP a stavem české ekonomiky, případně jak silný tento vztah je a jestli je pozitivní.

I když je domácí kapitálový trh v porovnání s jinými zeměmi málo rozvinutý a doma ještě pořád jako způsob získávání kapitálu podceňovaný, je význam Burzy cenných papírů podle jmenované studie jasný. V ČR plní BCPP funkci typické regionální burzy, která má své místo i v nejrozvinutějších ekonomikách světa. Malé regionální burzy sehrávají důležitou roli především v přípravě regionálních trhů pro investování místních společností a vytvářejí podmínky k tomu, aby takové společnosti mohly případně vstoupit na velké mezinárodní burzy.

I jiné zahraniční studie potvrzují, že regionální burzy jsou pro ekonomiky spíše přínosem tím, že do regionu mohou přilákat menší firmy, podporují vlastnictví kapitálu a rozšiřují schopnosti finančního a obchodního sektoru v regionu. Díky nim rovněž dochází k rozvoji vazeb mezi společnostmi uvedenými na regionálních burzách a vytváří se dlouhodobý přínos pro ekonomický růst nejen v regionech, ale také v širších ekonomických celcích.

Nejen v malých zemích, ale i v takových ekonomikách jako jsou USA, Japonsko, Kanada nebo Německo hrají regionální burzy nezastupitelnou roli. Dochází zde k rychlému a efektivnímu obchodování malých zakázek s malými transakčními náklady a poplatky. BCPP by tak mohla sehrávat podobnou roli v rámci celé střední a východní Evropy.

Malé regionální burzy však umožňují nejen vstup malým firmám na kapitálový trh, ale rovněž umožňují investorům rozšířit své investiční příležitosti a diverzifikovat portfolio. Nemohou konkurovat velkým burzám, ale plní úlohu spíše doplňkovou.

Neexistence regionálních burz naopak vede k tomu, že kapitál je hromaděn ve velkých nadnárodních společnostech. Kvůli neschopnosti dostat se na velké burzy (nízká likvidita, vysoké administrativní náklady) nezískávají menší společnosti prostředky nutné ke svému rozvoji a inovacím.

popisekKUPÓNOVÁ KNÍŽKA
Kde jsou vaše ztracené zisky

Účast na burze ve většině případů představuje pro firmu vyšší obraty a zisky a pro investorskou veřejnost znamená zvýšení transparentnosti a větší informační otevřenost, což přináší vyšší atraktivitu u investorů. Rovněž pozitivní je vliv na výnosy státu. Subjekty kotované na burze se snaží vykazovat co nejlepší výsledky, a to vede ke zvýšeným odvodům na daních apod. Vytváření nových pracovních míst pro kvalifikované pracovníky s vysokými příjmy znamená další prostředky do státní kasy.

I když je u nás v současné době v oblasti financování ještě stále citelná orientace na bankovnictví a úvěry a kapitálový trh je potlačen do pozadí, studie se snaží prokázat, že podpora rozvoje BCPP je „přímou investicí do zdravého a dlouhodobě udržitelného rozvoje ekonomiky, infrastruktury, zaměstnanosti atd.“ Podle studie je význam domácí burzy cenných papírů pro ekonomiku nezanedbatelný, což dokazuje i výsledek, podle něhož zdvojnásobení objemů obchodování může vést až k půlprocentnímu nárůstu HDP.

Tuto skutečnost by si měli uvědomit jak majitelé samotných společností, které mají potenciál vstoupit na burzu, tak i kompetentní pánové, kteří se prodeji státních podílů přes burzu u několika (ještě stále státem vlastněných) firem oklikou vyhýbají (o nevyhovujícím daňovém a soudním systému ani nemluvě). Neustálé utěšování se tím, že i přes malý počet akciových titulů na BCPP je zájem investorů a objemy obchodů dostatečně vysoké, je pouhým alibismem. Relativně dobrá situace nemusí trvat napořád a když se investoři začnou poohlížet po jiných, zajímavějších a větších trzích, může být pozdě.

V Maďarsku pomůže tendr

Zajímavým příspěvkem se prezentoval Krisztián Lacza z Ministerstva hospodářství a dopravy MR. Na rozdíl od nás, kde je i ze strany politických špiček stále cítit jakoby odpor k tomu, aby si firmy chodily pro peníze na burzu, v Maďarsku je situace trochu jiná. V Maďarsku se totiž rozhodli zvýšit motivaci firem, které mají zájem vstoupit na burzu (IPO), formou tendru, resp. dotace. Ta má za úkol jak zajistit firmám vyšší pružnost, transparentní hodnocení a likviditu z hlediska akcií firmy, tak rozšířit možnosti investování na burze.

Tento systém funguje na Budapešťské burze cenných papírů od roku 2005 a firmy tak mají možnost získat až polovinu prostředků potřebných k uvedení na burzu ve formě nevratné jednorázové dávky. Maximálně však na jednu firmu připadá částka kolem 100 000 EUR, celkově je pak rozdělováno 400 000 EUR. Pravidla tendru definují podmínky udělení dotace i důvody k vyloučení a jsou stanoveny zákonem o státním rozpočtu na daný rok. do tendru se mohou přihlásit společnosti nejen se sídlem v Maďarsku, ale v kterékoli členské zemi Evropské unie. Pozitivní dopad zmiňovaného řešení je v posledních letech již patrný, počet IPO v posledních letech roste.

Idea motivování společností k tomu, aby vstupovaly na trh, se jeví jako velmi zajímavá (zejména vzhledem k tragické situaci v oblasti IPO u nás) i mezi domácími odborníky. U nás se však podobný systém nejspíš očekávat nedá. V této souvislosti vyznívá zajímavě poznámka Jiřího Havla z Institutu ekonomických studií FSV UK Praha o tom, že dotace jsou sice hezké, ale efektivnější by možná bylo více se soustředit na finanční vzdělání veřejnosti. Ano, vzdělaní investoři budou určitě pro kapitálový trh přínosem, pokud ale nebudou mít na domácí burze do čeho investovat, našemu kapitálovému trhu to asi neprospěje. 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.