Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dočkají se náhrady klienti padlých makléřů?

aktualizováno 
Klienti zkrachovalých obchodníků s cennými papíry zatím marně čekají na výplatu peněz z fondu, který by jim měl poskytnout odškodnění. Zákon o cenných papírech od roku 2001 obsahuje ustanovení, podle kterého se zřizuje fond, který bude poskytovat náhrady plynoucí z neschopnosti obchodníka s cennými papíry splnit své závazky. Již od začátku fungování fondu bylo jasné, že nastoupená cesta nevede k optimálnímu řešení.

Česká republika měla závazek vytvořit podobný fond ve svých přístupových dokumentech do Evropské unie. Tam je podobná instituce harmonizována v rámci jednotlivých zemí a její fungování probíhá víceméně bez větších nesnází. V České republice však můžeme mluvit o opaku. Již samotné zřízení fondu bylo spojeno s odmítavými stanovisky zúčastněných stran. Jak uvádí předseda správní rady fondu Petr Koblic, už při přípravě zákona namítala Asociace pro kapitálový trh (AKAT), sdružující obchodníky s cennými papíry a další subjekty působící na kapitálovém trhu, spolu s bankovní asociací (banky představují druhou největší skupinu obchodníků s cennými papíry v ČR), že nebyla provedena relevantní analýza prostřední a možností fungování fondu. Garanční fond obchodníků s cennými papíry proto vznikl bez ucelené koncepce a nebyl postaven na reálných základech, které by odpovídaly českému kapitálovému trhu.

 

Klienti zkrachovalých obchodníků (Private Investors; Bradley, Rosenblatt & Company; Finnex Praha; KTP Quantum a Profin CB) tak čekají na odškodnění, které jim vrátí 90% majetku u obchodníka, maximálně však do výše 400 tisíc Kč. Až potud se jedná o docela solidní útěchu. Problém je v tom, že fond nemá z čeho platit. Příspěvky od obchodníků, které do fondu poprvé dorazily v březnu tohoto roku (příspěvky se odvádějí jednou ročně), totiž představují mizivých 0,2% z 2,5 mld. korun, kolik činí celkové nároky na plnění z fondu. V takovém případě, kdy fond nemá na výplatu náhrad, poskytne stát 50% potřebných prostředků. Toto je napsáno přímo v zákoně.

 

Vláda se však snaží vyhnout tomu, co sama schválila v zákoně. Již od června, kdy fond podal žádost na Ministerstvo financí, se „stát“ snaží různě oddalovat uvolnění prostředků pro fond. Poslední očekávanou událostí bylo projednávání návrhu na poskytnutí návratné „finanční výpomoci“ ve výši necelých 170 milionů Kč. Vláda však na svém zasedání projednávání návrhu přerušila s tím, že ke svému rozhodnutí potřebuje další podklady. Nechá si tak předložit ministrem financí analýzu, kterou zpracuje Komise pro cenné papíry. Ta se bude právě týkat fungování dohledu nad kapitálovým trhem, jež Komise vykonává.

 

Je pochopitelné, že v době, kdy jsme ze všech stran (Evropskou unií, Mezinárodním měnovým fondem,…) kritizováni za příliš velký deficit veřejných rozpočtů, se nechce vládě dávat peníze klientům zkrachovalých makléřů. Analýza fungování dohledu, kterou měla vypracovat Komise je již od pátku 6. prosince na Ministerstvu financí a čeká, až pod ní připojí své stanovisko ministr financí Sobotka. Ministerstvo financí zatím tuto analýzu nezpracovalo a zatím nepodává jakékoli další informace o této záležitosti, jak daleko je s posouzením analýzy, ani jaké stanovisko zaujme. Je však již jasné, že od Ministerstva financí se lepších podmínek nedočkáme. Ministerstvo totiž v návrzích předkládaných vládě doporučuje zrušit povinnost státu poskytovat tyto státní půjčky a nově zpracovat ustanovení o fondu v zákoně. Měly by se tak zvýšit odvody obchodníků do fondu, aby se zvýšila jeho solventnost.

Zajímají vás detailní informace o padlích makléřích? Čtěte zde:

KTP Quantum

Finnex Praha

Private Investors

 

V této souvislosti můžeme připomenout, že pokud by Garanční fond přijal návratnou půjčku od státu nebo si půjčil peníze na finančních trzích, od následujícího roku od vzniku těchto závazků by se zvýšil odvod do fondu z 0,01% na dvojnásobek. (Není pro obchodníky s cennými papíry výhodnější, že stát neschválil finanční výpomoc již v tomto roce? Nebudou muset v březnu odvádět 0,02 z pojištěného zákaznického majetku namísto 0,01%. Sice je pravděpodobné, že nakonec stát peníze uvolní, ale pokud to bude až po 1. lednu, zvýšená sazba bude platit až od roku 2004, což představuje pro obchodníky příznivější vývoj v cash flow.)

 

I Petr Koblic zdůrazňuje nutnost provedení změn v zákoně a vytvoření koncepce do budoucnosti. Musí být lépe specifikován majetek, ze kterého se do fondu odvádějí příspěvky, měly by být omezeny garance pod hranici současných 400 tisíc Kč a vyřešeno financování fondu. Příspěvky jednotlivých obchodníků by neměly být na nulové úrovni, ale také by neměla nová úroveň příspěvků představovat šok pro současné obchodníky, kteří nejvíce ponesou náklady na náhrady padlých makléřů.

 

Jak je to s případnou změnou legislativy, dotkla by se nová úprava i stávajících investorů, kterým již vznikl nárok na výplatu z fondu? Je nanejvýše pravděpodobné, že případné změny by nebyly retroaktivní, což znamená, že by se dotkly pouze nových případů neschopnosti obchodníků plnit své závazky. Vrátíme-li se však k těm výplatám, na které již vznikl nárok a fond je bude muset v zákonné lhůtě začít vyplácet, dojdeme k dalšímu problému. Na rozdíl od evropské směrnice, podle které byl český zákon sestaven, je u nás zákonem určeno pouze to, že fond musí ve stanovené lhůtě zahájit výplatu náhrad. V EU zní příslušné ustanovení tak, že fond (či obdobná instituce) musí „vyplatit pohledávky investorům…“ (na rozdíl od české úpravy, kde „musí být zahájena“). V praxi to vypadá tak, že fond začne

Garanční fond získal od státu milion - těsně před koncem roku stát poskytl zlomek peněz, o které Fond žádal. Více ZDE

vyplácet zálohu ve výši 1 000 Kč, s tím, že zbytek bude vyplacen, až to umožní situace ve fondu. Proti tomu se pravděpodobně nelze nijak bránit.

 

Budoucnost Garančního fondu s cennými papíry je tak více než nejistá. O přibližně 900 milionech Kč, které jsou ve státním rozpočtu na příští rok vyčleněny právě pro fond, se podle Ministerstva financí bude dále diskutovat, takže není jisté, že je fond vůbec někdy uvidí. V situaci, kdy stát nechce do fondu vložit peníze a obchodníci odvádějí malou částku (nutno říci, že vyšší odvody by znamenaly zánik některých z nich), je výplata náhrad klientům padlých makléřů velmi nejistá a lze pouze hádat, kdy se jim podaří získat oněch 90% prostředků zpět.

 

Co si myslíte o budoucnosti Garančního fondu vy? Myslíte si, že by se stát měl o klienty, kteří přišli o své peníze, postarat? Čekáte na výplatu z fondu? Těšíme se na vaše zkušenosti a názory.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky se usadily na hladině dvou procent, zdražují pozvolna

Hypotéky opět zdražily, ale jen mírně. Průměrné úrokové sazby poskočily v červnu na 2,04 procenta. Objemy i počty uzavřených hypoték kopírují květnové výsledky.  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky mírně zlevňují, stále se drží na hladině dvou procent

Hypotéky si daly letní pauzu a mírně zlevnily. Průměrná úroková sazba poklesla, a to na 2,02 procenta. V červenci klesl jak počet, tak i objem nových...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.