Dočkáme se čipových karet již příští rok?

O čipových kartách se již hodně dlouho mluví a stále se deklarují jejich nesporné výhody, ale v praxi se s nimi v oblasti bankovních služeb setkáme jen velmi zřídka. Díky probíhající aféře s vykradenými účty klientů ČSOB se však nyní zdá, že banky k nákladnému procesu jejich zavádění v blízké době přistoupí.

Čipová karta vypadá navenek stejně jako karta s magnetickým proužkem, ale liší se ve způsobu uchování dat. Ta jsou čtena a zapisována na mikroprocesor a ne na magnetický proužek. Mezi těmito dvěma technologiemi najdeme dva pro jejich využití důležité rozdíly. První spočívá v kapacitě paměti. Na klasickou platební kartu s magnetickým proužkem můžete nahrát 1288 bitů dat, kdežto na kartu čipovou se vejdou až 4 Mbyty. Z toho vyplývá i rozdíl druhý – čipová karta nemusí sloužit zdaleka jen k výběru peněz z bankomatu nebo k placení u obchodníka, ale lze na ni nahrát i mnoho jiných aplikací. Hudbou ne příliš vzdálené budoucnosti je tak její využití pro vstup do nejrůznějších budov, její kompatibilita s telefonními automaty, uložení zdravotních informací a osobních údajů či důmyslnější ochrana karty než je dnešní PIN.

V minulosti stála v cestě rozvoji platebních karet s čipem především cena mikroprocesorů. Spolu s rozvojem moderních technologií a podstatným snížením ceny mikroprocesorů se však banky postupnému přechodu na čipovou technologii nevyhnou. Jejich nechuť k tomuto kroku je pochopitelná. Po desetiletích vydávání stovek milionů magnetických karet se jistě nebude jednat o jednoduchý a levný proces, zvláště když vezmeme v potaz budování nutného zázemí a infrastruktury potřebné pro fungování celého systému. Bude se jednat především o změny POS terminálů u obchodníků, změny technologií bankomatů a samoobslužných zón a v neposlední řadě o samotnou výměnu platební karty při uplynutí její platnosti.

Kromě vysokých nákladů přinesou ovšem čipové karty bankám i řadu pozitivních dopadů. Lze očekávat výrazné omezení kriminality spojené se zneužitím platební karty. Příkladem může být Francie, kde po zavedení čipových karet klesly ztráty ze zneužití karet o téměř 90%. Výrazné úspory docílí banky také u nákladů na on-line autorizace transakcí. Ty vyplývají z možnosti použití čipové karty jako elektronické peněženky. Zákazník si v režimu on-line načerpá do karty určitou částkou a ta se mu poté z karty při platbách odečítá, přičemž nemusí vůbec docházet k on-line autorizaci platby.

Možné úspory na straně banky se také rýsují v důsledku možnosti využití karty více institucemi, čemuž nahrává vysoká míra standardizace čipových karet.  To lze ilustrovat na hypotetickém příkladu: pokud by například bankou vydaná čipová karta fungovala také jako identifikační karta pro pražskou MHD, mohly by se dráhy podílet na nákladech na vydání této karty. Úspory na obou stranách jsou potom zřejmé.

Prognóza vývoje počtu čipových karet ve světě

Tržní segment

1997 (v mil.)

odhad pro rok 2003 (v mil.)

Telefonní karty

684

3 270

GSM

69

760

Bankovnictví

49

690

Zákaznické karty

22

320

Ostatní oblasti

75

1 270

CELKEM

900

6 310

Pramen: DataMonitor

Čipové karty se v České republice pomalu ale jistě prosazují. Prozatím je v masovém měřítku nabízí jako jediná Poštovní spořitelna. Ta vydala již více než 750 000 čipových Maxkaret, ke kterým stojí k dispozici 7 200 snímačů na poštách a 3 500 terminálů v obchodech a různých provozovnách služeb. Vzhledem k tomu, že je Poštovní spořitelna organizační složkou ČSOB, se dá očekávat v důsledku problémů s magnetickými kartami a silného konkurenčního boje v blízké době zavedení čipových karet také v samotné ČSOB.

S ambiciózním prohlášením přišla v reakci na problémy ČSOB se zneužitím okopírovaných platebních karet také Komerční banka. Ta zahájí na přelomu roku projekt, v jehož rámci by měla být v průběhu roku 2002 převedena většina stávajících platebních karet na karty čipové. Tento šibeniční termín není určitě nereálný, protože za KB stojící Société Générale má s čipovými kartami již bohaté zkušenosti a podle vyjádření již nyní banka nakupuje nové bankomaty a terminály pro obchodníky.

Dočkáme se masového nástupu čipových karet ještě do konce příštího roku? Dovedete si představit jejich masové využití i v jiných oborech než je finanční sféra?