Představte si modelový případ, který je v praxi častý: Martin pracuje jako prodejce finančních produktů. Každý půlrok je s kolegy hodnocen podle počtu uzavřených smluv. Jednou za Martinem přišel šéf s tím, že oproti ostatním výrazně zaostává, a přinesl mu k podpisu dohodu o rozvázání pracovního poměru. V ní stálo, že poměr končí k poslednímu dni měsíce, tedy za tři týdny. Martin byl zaskočený – ve firmě se mu líbilo a neměl důvod odcházet. Šéf mu však slíbil, že když podepíše a bude v dalších dnech pracovat dobře, ve firmě ho nakonec nechá. Nepodepíše-li, dostane rovnou výpověď, kterou už nelze vzít zpátky.
Na jeho výsledky však už nikdo nehleděl a Martin skončil bez práce. Za tři týdny si nestihl najít novou.
Špatný postup obou stran
Chybu v tomto případě udělal zaměstnavatel i zaměstnanec. Šéf Martina přiměl k podpisu planým slibem a Martin podepsal dokument, s jehož obsahem nesouhlasil. Zaměstnavatel navíc vyhrožoval výpovědí, kterou by nemohl dát, neměl k tomu zákonný důvod.
Kdyby Martin dohodu nepodepsal, mohl by ve firmě zůstat? Teoreticky ano. Málokdo však vydrží pracovat pod šéfem, který o něj nestojí a pravděpodobně by se ho snažil znovu vyštvat. Martin si však mohl vyjednat mnohem lepší podmínky odchodu.
Podpis znamená souhlas
Dohoda je shodný projev vůle obou stran. Ty jsou rovnocenné. Text dohody, který připraví zaměstnavatel, tedy berte jen jako návrh. Vy můžete přijít s jiným.
Podpis dohody je nejjednodušší způsob, jak pracovní poměr ukončit
Jeho hlavní význam je v tom, že podpisem nezačíná běžet žádná výpovědní doba. Pracovní poměr skončí ke dni, který je uveden v dohodě. Pokud si zaměstnanec najde novou práci a chce firmu opustit třeba do dvou týdnů, poprosí zaměstnavatele o podepsání dohody. Kdyby dal jednostrannou výpověď, mohl by z práce odejít až po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby. Ta bývá v praxi dokonce delší – začíná se totiž počítat od prvního dne měsíce, který následuje po výpovědi.
Jestliže vám dohodu nabízí k podpisu sám zaměstnavatel, zbystřete. Může to dělat právě proto, aby výpovědní dobu zkrátil a zbavil se vás co nejdřív.
Špatná práce není důvod
Zatímco zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv bez uvedení důvodu, zaměstnavatel to smí udělat jen v případech přesně vymezených v zákoníku práce. Důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele přitom není pouhý fakt, že zaměstnanec „špatně pracuje“.
Jeden z výpovědních důvodů však zaměstnavateli umožňuje propustit zaměstnance, který bez jeho zavinění „nesplňuje požadavky pro řádný výkon práce“. Tady zákon počítá i s případem, kdy má zaměstnanec neuspokojivé pracovní výsledky. Výpověď však může dostat, jen pokud ho zaměstnavatel v posledním roce písemně vyzval k odstranění nedostatků a on je neodstranil v „přiměřené“ lhůtě.
Šéf tedy nemohl dát Martinovi výpověď jen proto, že měl špatné výsledky při jednom hodnocení. Měl ho písemně vyzvat k nápravě a stanovit, kdy si případné zlepšení ověří. Pokud by Martinovy výsledky byly i potom natolik špatné, že by je šlo vykládat jako nesplňování požadavků pro řádný výkon práce, až tehdy by mohl dostat výpověď.
Tím, že Martin dohodu podepsal, připravil se tedy nejen o dvouměsíční výpovědní dobu, ale i o druhou šanci, respektive další čas, během kterého si mohl hledat novou práci. Jestliže by ho zaměstnavatel hodnotil spolu s ostatními zase až po půl roce, jak bylo zvykem, získal by k dobru téměř tři čtvrtě roku.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Pokud vám firma nabízí dohodu jako alternativu k výpovědi, ověřte si, zda vám výpověď vůbec může dát. Vždy si pohlídejte výpovědní dobu.
