Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Tzv. part-time zaměstnání se snaží podporovat i Evropská unie

Tzv. part-time zaměstnání se snaží podporovat i Evropská unie | foto: Evropská komise

Vzor: dohoda o provedení práce

  • 0
Dohoda o provedení práce je zvláštní forma pracovněprávního vztahu určená zejména pro krátkodobé zaměstnávání. Upravena je v § 74 a následujících Zákoníku práce.

Pozor na omezení počtu hodin

Vzor dohody o provedení práce

Vzhledem k charakteru dohody o provedení práce jako primárně krátkodobé smlouvy stanoví Zákoník práce omezení počtu hodin, které je možné odpracovat na základě dohod o provedení práce pro jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním roce na 300 hodin (do 31.12.2011 byl tento limit poloviční – 150 hodin). Limit 300 hodin přitom platí pro všechny dohody uzavřené s jedním zaměstnavatelem v jednom kalendářním roce, i kdyby druh práce vykonávaný na základě jednotlivých dohod byl odlišný (jedna dohoda by byla uzavřena např. na údržbu zeleně, další na úklid sněhu a třetí např. na vedení účetnictví). Pokud by však zaměstnanec uzavíral dohody o provedení práce s více zaměstnavateli, není nijak limitován, tzn. může uzavírat s každým dohodu do rozsahu 300 hodin. Dohoda o provedení práce je velmi vhodnou formou zaměstnání, protože Zákoník práce u ní umožňuje smluvním stranám velmi volně sjednat podmínky výkonu práce. Podle výslovného ustanovení § 77 odst. 2 Zákoníku se na dohodu o provedení práce nevztahuje úprava týkající se pracovního poměru, pokud se jedná např. o odstupné, pracovní dobu (je však omezena doba výkonu práce v jednom dni, resp. během 24 hodin po sobě jdoucích a to na 12 hodin), dovolenou a odměňování. U odměňování je jediná výjimka a to, že i na zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce se vztahuje (hodinová) minimální mzda. I na dohodu o provedení práce se však vztahuje úprava nemocenské (pokud bude hrazeno nemocenské, viz níže) a mateřské a rodičovské dovolené. Zákon také pamatuje na výpočet nemocenské u dohody o provedení práce, když v §194 Zákoníku práce stanoví, že pro účely nemocenské je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout práci zaměstnance do směn (je tedy povinen určit, kolik hodin má zaměstnanec ten který den odpracovat a v případě, kdy bude v daný den zaměstnanec nemocný, bude mu náležet náhrady odměny odpovídající danému počtu hodin). Zákon však výslovně stanoví, že toto rozvržení do směn je provedeno pouze pro účely nemocenské, tzn. není závazné pro skutečný výkon práce, pokud si smluvní strany dohodly, že zaměstnanec bude vykonávat práci podle jiných pravidel (např. " v případě potřeby"). Zaměstnavatel totiž není povinen rozvrhnout práci do směn, může to ale udělat či rozvržení do směn sjednat. V této souvislosti upozorňujeme, že není vhodné upravovat rozvrh směn pro účely nemocenské přímo v dohodě o provedení práce, protože pak by jej zaměstnavatel nemohl v případě potřeby změnit (protože bude stanovený dohodou).

Jak uzavřít dohodu o provedení práce

Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně. Z jejích náležitostí upravuje Zákoník práce pouze to, že v ní musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá (tzn. období, v jakém bude práce prováděna). Zákoník práce sice nezakazuje, aby byla dohoda o provedení práce uzavírána na dobu neurčitou, nicméně takové ujednání není příliš logické a z důvodu opatrnosti je nelze doporučit. Z požadavku určitosti právních úkonů dále vyplývá to, že v dohodě musí být uveden i její předmět, tzn. zejména jaká práce bude vykonávána.

Co by měla obsahovat dohoda o provedení práce:

  • Výslovné uvedení toho, že se jedná o dohodu o provedení práce
  • Popis vykonávané práce
  • Místo (či místa) výkonu práce
  • Počet hodin, na které se dohoda uzavírá
  • Doba, na kterou se dohoda uzavírá
  • Odměna (buď hodinovou mzdou, nebo jinak určenou)
  • Možnost odstoupení od dohody nebo možnost její výpovědi

Dohoda o provedení práce a nemocenské pojištění

Od 1.1.2012 platí podle § 7a zákona č. 187/2006 Sb. pravidlo, že zaměstnanci vykonávající práci na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže vykonávají práci na území ČR byl jim zúčtován započitatelný příjem od jednoho zaměstnavatele (bez ohledu na to, že to bylo na základě více dohod o provedení práce) v částce vyšší než 10 000 Kč. Na pojištění se daný zaměstnanec účastni jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody, v nichž mu byla zúčtována odměna z dohody ve výši přesahující 10.000 Kč. Pojištění vzniká dnem, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Díky účasti na nemocenském pojištění vzniká pak zaměstnanci i povinnost platit ostatní sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnavatel je povinný oznamovat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do práce a den skončení zaměstnání a to do 8 dnů po ukončení příslušného kalendářního měsíce.

Při skončení dohody o provedení práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci zápočtový list, což je povinnost stanovená nově od 1.1.2012.