Novela, kterou nyní dostane k podpisu prezident, také rozšiřuje využití institutu tzv. spolupracujícího obviněného. Mohl by pomoci policistům rozkrýt organizovaný zločin nebo korupční jednání výměnou za snížení trestu nebo nově umožněnou beztrestnost. Zároveň se návrhem rozšíří možnost využít dosavadních tzv. odklonů v trestním řízení (podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání i narovnání). Podle důvodové zprávy k novele by podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání i narovnání měly být vnímány jako prostředky plnohodnotného řešení trestních věcí. Dojde-li k trestnímu stíhání obviněného, pak, je-li to možné a účelné vzhledem k povaze trestného činu a osobě pachatele, by trestní řízení mělo být vedeno s přihlédnutím k tzv. principu ultima ratio, tj. mělo by být zvažováno, zda není na místě užití odklonů od trestního řízení, a není-li to možné, až teprve poté sankcí, opět za dodržení hierarchie, na jejímž samotném vrcholu stojí trest odnětí svobody.
Dohoda o vině a trestu
Zavedení dohody o vině a trestu má zrychlit trestní řízení a předejít zdlouhavým soudním přelíčením, řekl senátorům ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Novinka počítá s tím, že pokud se obviněný dozná, žalobce mu může navrhnout přiměřený trest, případně ochranné opatření a také rozsah a podobu náhrady způsobené škody. Dohodu by pak schvaloval soud bez nařízení hlavního líčení, potvrdit by ji ale nemusel. Proti jeho rozhodnutí by nebylo možné odvolání.
"Soudce garantuje, že nedošlo k zvýhodnění obviněného, že nedošlo k prokorupčním či klientelistickým praktikám," uvedl Pospíšil. Komunistická senátorka Marta Bayerová přesto namítala, že novela zvýhodní majetné, kteří si bez veřejného soudního jednání budou moci koupit nižší trest. Novelu ale podpořilo 37 ze 40 přítomných senátorů, proti byli pouze oba komunisté.
Sjednat dohodu bude možné pouze v případě, že se pachatel dozná a zároveň bude jeho vina podložena provedenými důkazy. Při jednání o dohodě pak bude muset mít obviněný advokáta. Soud jej také před rozhodnutím musí vyslechnout a zjistit, zda dokumentu rozumí a zda se přiznal dobrovolně. Dohodu nebude možné uzavřít s mladistvými pachateli.
Dohoda o vině a trestu§ 175a Trestního řádu (1) Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný, může státní zástupce zahájit jednání o dohodě o vině a trestu na návrh obviněného nebo i bez takového návrhu. Neshledá-li státní zástupce návrh obviněného důvodným, vyrozumí o svém stanovisku obviněného a má-li obviněný obhájce, též jeho. (2) K jednání o dohodě o vině a trestu státní zástupce předvolá obviněného; o době a místu jednání vyrozumí obhájce obviněného a poškozeného, který výslovně neprohlásil, že se vzdává procesních práv, které mu zákon jako poškozenému přiznává. Poškozeného zároveň upozorní na možnost uplatnit nejpozději při prvním jednání o dohodě o vině a trestu nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích, jež mu byla trestným činem způsobena, nebo na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo na jeho úkor získáno. (3) Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, pokud na základě dosud opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nejsou důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení. Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obviněným za přítomnosti obhájce. (4) Má-li státní zástupce za to, že jsou splněny zákonné podmínky pro uložení ochranného opatření, upozorní obviněného na možnost postupu podle § 178 odst. 2 v případě, že dojde k sjednání dohody o vině a trestu, ve které nebude ochranné opatření dohodnuto. Bez tohoto upozornění může postupovat podle § 178 odst. 2 jen, pokud důvody pro uložení ochranného opatření vyšly najevo až po podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu soudu. (5) Státní zástupce při sjednávání dohody o vině a trestu dbá také na zájmy poškozeného. Je-li poškozený sjednávání dohody o vině a trestu přítomen, vyjádří se zejména k rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Dohodu o vině a trestu lze sjednat i bez přítomnosti poškozeného, nedostaví-li se k jednání, ačkoli o něm byl řádně vyrozuměn, nebo nedostaví-li se k jednání a nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení již uplatnil nebo prohlásil, že jej uplatňovat nebude. Uplatnil-li poškozený, který není jednání přítomen, nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může se státní zástupce za poškozeného dohodnout s obviněným o rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení až do výše uplatněného nároku. (6) Dohoda o vině a trestu obsahuje a) označení státního zástupce, obviněného a poškozeného, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu a souhlasí-li s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, b) datum a místo jejího sepsání, c) popis skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, případně jiných okolností, za nichž k němu došlo, tak, aby nemohl být zaměněn s jiným skutkem, d) označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákona a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu, e) prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který je předmětem sjednané dohody o vině a trestu, f) v souladu s trestním zákoníkem dohodnutý druh, výměru a způsob výkonu trestu včetně délky zkušební doby a v případech stanovených trestním zákoníkem trestu náhradního, případně upuštění od potrestání, a rozsah přiměřených omezení a povinností v případě, že to trestní zákoník umožňuje a že byly dohodnuty; při dohodě o druhu a výměře trestu se přihlédne i k tomu, zda obviněný trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch (§ 39 odst. 7 trestního zákoníku), g) rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, bylo-li dohodnuto, h) ochranné opatření, přichází-li v úvahu jeho uložení a bylo-li dohodnuto, i) podpis státního zástupce, obviněného a obhájce a podpis poškozeného, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu a souhlasí-li s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. (7) Dojde-li ke sjednání dohody o vině a trestu, státní zástupce její opis doručí obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který uplatnil řádně a včas své nároky (§ 43 odst. 3). Nedojde-li k dohodě o vině a trestu, provede o tom státní zástupce záznam do protokolu; v takovém případě se k prohlášení viny učiněnému obviněným v dalším řízení nepřihlíží. (8) Dohodu o vině a trestu nelze sjednat v řízení o zvlášť závažném zločinu a v řízení proti uprchlému. |
Podle ministerstva spravedlnosti je navrhovaná změna odůvodněna tím, že v současné době je nejzávažnějším problémem justice ve většině států Evropy pomalý výkon spravedlnosti. Příčinou není jen růst počtu věcí projednávaných soudy a jejich větší složitost, ale též sama struktura kontinentálního trestního procesu (více stadií svěřených různým orgánům, opakování řady úkonů před těmito orgány, více soudních instancí se složitým systémem opravných prostředků atd.). Podle důvodové zprávy k zákonu např. současný anglický systém trestního práva funguje - kromě toho, že byl zdvojnásoben počet soudců - jen díky tomu, že dvě třetiny obžalovaných před Crown Court a 80 až 90 % obžalovaných před magistrates’ courts uznává vinu (tzv. guilty plea). Soudy přitom motivují obžalované k uznání viny tím, že obžalovaným, kteří vinu uznali, zmírňují trest zhruba o jednu třetinu.
Spolupracující obvinění
Spolupracujícími obviněnými by se podle novely mohli stát lidé, kteří pomohou k odhalení jakéhokoliv organizovaného zločinu, nejen zvlášť závažného, jak tomu bylo doposud.
Zároveň se ale má přísněji posuzovat to, zda skutečně přispěli k odkrytí struktury skupiny. Soudci budou mít napříště povinnost ukládat spolupracujícím obviněným tresty pod dolní hranicí sazby nebo od potrestání upustit. V současnosti jim to trestní řád pouze umožňuje.
Podle důvodové zprávy předkládaný návrh vychází ze základní myšlenky, že zájem státu na rozbití zločineckých struktur, do nichž je v důsledku jejich vysoké organizovanosti a přísně vynucované konspirace obtížné proniknout, převyšuje zájem státu na postihu jednotlivce, který se přímo nebo nepřímo na trestné činnosti podílel, a který umožnil odhalení a usvědčení spolupachatelů, zejména z oblasti organizovaného zločinu. Návrh v tomto směru sleduje naplnění programového prohlášení vlády (“Vláda se zasadí o zpřesnění institutu spolupracujícího obviněného tak, aby bylo možné zejména v závažných případech organizovaného zločinu zajistit ve výjimečných případech i úplnou beztrestnost.”) i Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012.
Plný text novely trestního řádu schválené Senátem |
Novela nabude účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. V případě, že novelu podepíše prezident, mohla by nabýt účinnosti počátkem srpna.
