Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Domácí rádce: Jak napsat závěť, aby majetek padl do správných rukou

aktualizováno 
Je to ta nejintimnější část českého práva. Člověk ji sepíše sám nebo s notářem, který je zavázán mlčenlivostí, a od té chvíle ji neuvidí nikdo. Otevřou ji až po smrti pisatele. Řeč je o závěti, testamentu, zkrátka poslední vůli člověka.

Závěť, kterou píšete sami, nezapomeňte podepsat. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Majetek po zemřelém podle zákona zdědí děti a manžel či manželka. Pokud je nemá, přicházejí na řadu vnuci, rodiče, synovci, neteře, tety... Chcete část svého majetku jednou odkázat někomu jinému? Pak sepište závěť. Ta je zákonu nadřazená a dědicové se budou muset řídit pouze podle ní. Poslední vůli můžete napsat třemi způsoby: vlastnoručně, na počítači se svědky nebo u notáře.

1Vlastními slovy

První způsob je nejjednodušší. Stačí si vzít pero, čistý papír a psát, co máte na srdci. Závěť můžete napsat jako dopis s oslovením nebo se třeba omezit na holé věty, co komu po smrti věnujete. I když vám zákon dává ve slohu volnost, jisté náležitosti splnit musíte.

Na co nezapomenout? Pozor si dejte třeba na podpis. „Není třeba se podepisovat celým svým křestním jménem a příjmením, stačí běžný podpis. Nepostačuje však zakončení textu závěti pouhými slovy ‚táta‘ nebo ,máma‘. V takové závěti by podpis chyběl a byla by neplatná,“ upozorňuje notářský kandidát Radek Šmíd.

Pořizovatel si také musí ohlídat, komu majetek věnuje. „Dědicem musí být pouze fyzická nebo právnická osoba. Proto je třeba pamatovat, že za dědice nelze povolat kostel, jedná se o budovu, je však možno za dědice povolat církev. Ze stejného důvodu nemůže podle českého práva zdědit majetek třeba pes,“ říká Radek Šmíd.

2Závěť psaná po sousedsku

Poslední vůli můžete naťukat i na psacím stroji nebo počítači. V tomto případě ale budete potřebovat svědky. Pod tento typ závěti se kromě vás musí podepsat dva dospělí lidé. Teprve poté bude poslední vůle platná.

„Svědci nesmí být blízcí příbuzní zůstavitele ani po něm nesmí dědit. V případě napadení závěti dědici jsou předvoláni k výslechu, kde popisují, jak byla závěť sepsána,“ říká liberecká notářka Jana Seemanová. A ještě jedna důležitá věc. V místnosti, kde závěť pořizujete, musíte být všichni tři najednou.

„Je mi znám případ, kdy zůstavitelka sepsala poslední vůli a šla nejprve k jedné sousedce, aby se jí jako svědek na závěť podepsala, a pak zvlášť k druhé. V tomto případě ovšem nebyly obě dvě svědkyně přítomné pořízení závěti současně, jak přikazuje zákon, a závěť byla proto bohužel neplatná,“ vysvětluje notářský kandidát Šmíd.

3S jistotou u notáře

Přestože oba typy závětí jsou hojně využívané, jsou také po smrti zůstavitele nejsnáze napadnutelné právě kvůli nedodržení některých náležitostí. Pokud chcete mít jistotu, že jste udělali vše podle zákona, svěřte sepsání poslední vůle notáři. Nadiktujete mu, co komu odkazujete, a on o tom pořídí notářský zápis. Notářova práce vás bude stát kolem dvou tisíc korun.

Závěť si můžete nechat doma v šuplíku, dát si ji do trezoru nebo uschovat u notáře. „Je-li závěť sepsána ve formě notářského zápisu, notář její originál uloží v kovové skříni a pořizovateli (autoru závěti) vydá pouze stejnopis,“ říká Šmíd. Poslední vůle zanášejí notáři elektronicky do Evidence právních jednání pro případ smrti, kterou vede notářská komora. Od této chvíle až do vaší smrti nesmí nikdo do vaší závěti ani nahlédnout. Nemají na to právo vaši příbuzní ani věřitelé, policie ani soudci. Mlčet musí notář i svědci, kteří byli přítomni při sepsání závěti. Leda že po čase zjistíte, že chcete svoji poslední vůli změnit.

Čtěte také

Když jedna vůle nestačí

Svoji závěť můžete měnit, jak se vám zlíbí. Tu starou i veškeré její kopie můžete roztrhat a napsat novou. Nebo můžete starou nechat a jen dovětkem ji pozměnit. Dokonce můžete mít i několik závětí vedle sebe. „Pokud si ale odporují, například stejnou věc v každé závěti zanecháte jiné osobě, bude platit ta, která je nejnovější,“ vysvětluje notářský kandidát z Příbrami. V tom případě ale uděláte dobře, když si svoje závěti budete datovat.

„Nový občanský zákoník sice částečně zjednodušil formální náležitosti závěti a nepožaduje, aby bylo v poslední vůli uvedeno datum jejího pořízení, ale odporuje-li si více zanechaných závětí a není-li možno zjistit, která byla pořízena jako poslední, jsou neplatné všechny,“ upozorňuje Radek Šmíd.

Častým požadavkem je, že se k notáři dostaví jeden z rozvedených rodičů nezletilého dítěte. Pro případ, že se s ním něco stane, chce vše zanechat jejich společnému potomkovi. Zároveň však nechce, aby v takové situaci jeho bývalý manžel majetek, který by nezletilé dítě zdědilo, spravoval. Je tedy možno majetek nezletilému zanechat s podmínkou, že zde bude jiná osoba, která bude do doby zletilosti dítěte jeho zděděný majetek spravovat,“ poukazuje Radek Šmíd.

Ze zákona jsou vaše děti nepominutelní dědicové. I když na ně ve své závěti nepamatujete, stejně dostanou podle práva povinný díl. Ten činí u dospělého dítěte jednu čtvrtinu a u nezletilého potomka tři čtvrtiny dědického podílu. Pokud jsou ale vaše vztahy natolik narušené, že si nepřejete dětem dát vůbec nic, můžete je vydědit.

V tomto případě vašim potomkům nespadne do klína ani to, na co ze zákona mají nárok. K vydědění musí mít pořizovatel poslední vůle závažné důvody. Podle notářů ale vzniká velká část závětí právě proto, že potomek neprojevuje opravdový zájem, nepomůže rodičům v nouzi nebo vede nezřízený život.

Peníze dostaneš, až dostuduješ

Nový občanský zákoník vám dal do rukou ještě jedno eso. Své potomky můžete potrápit i po své smrti četnými podmínkami, za jakých váš majetek zdědí. Například si můžete přát, aby dědili až poté, co dostudují. Můžete jim třeba také přikázat, aby zděděný dům dalších dvacet let neprodali.

Nová úprava zákoníku se ale dá využít i k řešení svízelných rodinných situací.

„Novinkou je možnost vydědit svého potomka pro marnotratnost. V praxi se bohužel běžně setkáváme s případy, kdy se jedno z dětí zadluží takovým způsobem, že o jakýkoliv majetek, který by po svých rodičích zdědilo, by okamžitě přišlo v exekuci. Zákon umožňuje takového potomka vydědit, ovšem nejde to jen tak. Místo něj musí být majetek, který by mu jinak připadl, zanechán jeho potomkům, to znamená vnoučatům,“ vysvětluje Šmíd.

K vydědění musí mít pořizovatel poslední vůle závažné důvody. Podle notářů ale vzniká velká část závětí právě proto, že potomek neprojevuje opravdový zájem, nepomůže rodičům v nouzi nebo vede nezřízený život.

Když někdo se závětí nesouhlasí

Jakoukoli závěť lze napadnout, a to ze dvou důvodů. Její pravosti a její platnosti. „Dědicové mohou třeba poukazovat na to, že závěť není psaná rukou jejich matky nebo že jejich otec byl v době sepsání závěti nesvéprávný, neboť trpěl schizofrenií a nevěděl, co činí, a podobně,“ uvádí Šmíd.

I když dědické právo je ve své podstatě nesporné, v tomto bodě jednání ustrne. Pokud je notář spor mezi dědici schopen vyřešit pouhým právním posouzením závěti, pokračuje dál v pozůstalostním řízení. „Tak by jednal třeba v případě, kdy jedno z dětí popírá platnost závěti jen z důvodu, že se mu jeví jako nespravedlivá, což zákon neumožňuje,“ dodává Radek Šmíd.

Na druhé straně jsou případy, kde například syn zůstavitelky, tedy zemřelé pisatelky závěti, tvrdí, že jeho matka byla k sepsání poslední vůle dcerou de facto donucena. „Pokud vyřešení sporu o dědické právo závisí na zjištění sporných skutkových otázek, tedy ‚jak to vlastně bylo‘, není v možnostech notáře zjistit, kdo je v právu. Nařídí proto jednomu z účastníků obrátit se na soud a vyčká, jak soud rozhodne,“ říká Šmíd.

Kolik stojí závěť od notáře

  • Za vyhotovení závěti u notáře zaplatíte dva až tři tisíce korun.
  • Cena je dána notářským tarifem a neliší se město od města.
  • V ojedinělých případech, kdy je vyhotovení závěti složitější, může cena vyšplhat i na dvojnásobek. Ale to není běžné.
  • Další případné peníze navíc zaplatíte za zvláštní služby. Například když si přejete, aby vás notář osobně navštívil v den pracovního volna apod.
  • Podle blanenského notáře Luďka Měřínského se za úschovu závěti platí jednorázová částka 1 300 korun.

Ústní závěť

Novinkou občanského zákoníku je ústní závěť, která se do českého práva vrací po několika desítkách let. Poslední vůli tak může zaznamenat u lůžka umírajícího třeba starosta obce spolu se dvěma svědky nebo ji lze vyřknout při mimořádných situacích ohrožení života. Za těchto okolností nemusí být vyhotovena písemně, ale platnost závěti je časově omezena a současné soudnictví s ní zatím téměř žádné zkušenosti nemá.

Dědická smlouva

Ještě větší váhu než závěť má podle nového občanského zákoníku dědická smlouva. Smlouvu uzavírá pořizovatel s budoucím dědicem a nemůže ji jednostranně odvolat. Autor v ní může rozhodnout o třech čtvrtinách svého majetku, zbytek se rozdělí podle zákona.

Pro uzavření smlouvy se kupříkladu může rozhodnout dědeček, který nechá opravovat vnuka svůj dům s tím, že po jeho smrti jej vnuk celý zdědí. Pokud se po nějaké době ale rozhodne dědeček jinak, nemůže smlouvu zrušit, aniž by s tím vnuk souhlasil. Tuto smlouvu musejí sepsat u notáře a cena je stejná jako za pořízení závěti.

Svéprávnost

Návrh na omezení svéprávnosti mohou podat rodinní příslušníci, státní orgány či zdravotní ústav a vždy by měla být v zájmu člověka, kterého se týká. O omezení právního jednání rozhoduje vždy soud rozsudkem a určí v něm opatrovníka, který zastupuje danou osobu v rozsahu, v jakém jí byla omezena svéprávnost.

Omezení se mohou týkat i nakládání s vlastním majetkem, a tedy i pořizování poslední vůle. Záleží na tom, kde bude určena ta hranice. Pravděpodobně (každý případ se posuzuje jednotlivě) bude daná osoba omezena v jednání o majetku nad x korun. Takže pokud její majetek bude nad tuto sumu, nebude moci platně pořídit závěť, darovat vše a podobně.



Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.