Nejlepší poměr mezi uloženými penězi a penězi od státu je v případě ukládání 300 korun měsíčně. Ilustrační snímek

Nejlepší poměr mezi uloženými penězi a penězi od státu je v případě ukládání 300 korun měsíčně. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stát přidá jen těm, kdo spoří na penzi aspoň 300 korun měsíčně

  • 121
Důchodová reforma odsunula do takzvaného 3. pilíře spoření na penzi, které fungovalo pod názvem penzijní připojištění. Nově se mu teď říká doplňkové penzijní spoření, změnily se i příspěvky státu.

Třetina z celkově 4,5 milionu účastníků bývalého penzijního připojištění si léta měsíčně spořila jen malé částky, podle statistik pod 300 korun měsíčně. Do prosince loňského roku jim stát vyplácel příspěvky. Kdo si například pravidelně uložil 100 korun, mohl každý měsíc počítat s padesátikorunou navíc z vládní kasy.

Teď je to ovšem už jinak. Některým lidem hrozí, že bez zvýšení svých plateb nedostanou od státu ani korunu, jiným zase bez zvýšení plateb klesne státní podpora.

Úložka pod 600 korun znamená nižší příspěvek

Co udělat, aby penzijní spoření nebylo ztrátovou záležitostí? Upravit měsíční úložky. Penzijní společnosti to provádějí bezplatně. V žádném případě však nestačí jen začít posílat víc, je třeba se na tom dohodnout s fondem.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé spořící méně než 300 korun měsíčně. Státní příspěvek totiž nově činí 90 korun plus 20 procent z části plateb převyšujících 300 korun. Může činit až 230 korun měsíčně, tedy za rok až 2 760 korun. Ti, kdo si dosud ukládali z výplaty 100 nebo 200 korun, musí situaci řešit navýšením částky.

Ani pro letité smlouvy však tato změna neznamená úpravu důležitých podmínek spoření. U starších smluv totiž platí povinnost spořit jen do padesáti let. Kdo takovou smlouvu má, může klidně navyšovat, aniž by se doba výplaty penze nějak měnila.

Kolik spořit měsíčně?

Jakou částku je tedy od letoška nutné spořit pro nejefektivnější zhodnocení peněz? Nejlepší poměr mezi uloženými penězi a penězi od státu je v případě ukládání 300 korun měsíčně.

Výše měsíčního státního příspěvku ve III. pilíři (v Kč)
Měsíční úložkado 31. 12. 2012od 1. 1. 2013
100500
200900
30012090
400140110
500150130
600150150
700150170
800150190
900150210
1000150230

Státní kasa tu přidá 30 procent vložených peněz. S rostoucí úložkou tato procenta klesají až k 23 procentům u vložené tisícikoruny. Tento výpočet může být vodítkem, ale je trochu zavádějící.

Příklad

Muž 30 let, příjem 20 000 Kč, chce v důchodu udržet měsíční příjem 16 000 Kč

  • Předpokládaný státní důchod 11 154 Kč
  • Předpokládaný příjem z důchodového spoření (penze) 4 788 Kč
  • Celkový příjem v důchodu 15 942 Kč
  • K tomu je potřeba měsíčně spořit 780 Kč (po dobu cca 35 let, než půjde muž do penze, předpokládané zhodnocení 3,8 %)

Při ukončení spoření je možné nechat si vyplácet pravidelnou rentu, či zvolit jednorázovou výplatu (v tom případě se zisk zdaní).

Zdroj: Penzijní společnost České spořitelny

Přísnější podmínky pro daňový odpočet

Hlavním cílem penzijního spoření totiž není nejvyšší úrok, ale možnost vyplácení doplňkové penze po odchodu do důchodu. Proto lze lidem doporučit spíše než počítání úroků takzvanou simulaci důchodového plánu. Například pokud by si chtěl třicetiletý muž uchovat v důchodu příjem ve výši 16 000 korun, musí při předpokládaném vývoji úrokových sazeb a státních důchodů spořit 780 korun měsíčně.

Dalším kritériem pro rozhodování o výši úspor je možnost daňového odpočtu. V penzijním spoření se letos zpřísnily jeho podmínky. Do loňska ho mohli využít účastníci s příspěvky vyššími než 500 korun měsíčně. Od ledna to už jsou jen lidé s příspěvky vyššími než 1 000 korun měsíčně. Maximální částka, o kterou lze snížit základ pro výpočet daně, zůstává 12 000 korun, jsou to přitom peníze zaplacené navíc nad onu státem podporovanou tisícikorunu. Pro dosažení maximálního odečtu (12 000) je nutné naspořit tedy 24 000 korun ročně.

Úročení stěží pokryje inflaci

Střádat si na důchod ve 3. pilíři nemusí být vždy výhodné. Hlavním argumentem proti uzavření smlouvy je relativně nízké zhodnocení uložených prostředků.

Úroky fondů v posledních letech spíše jen výjimečně překročily tři procenta ročně a dohromady se státními příspěvky pravděpodobně nebude roční úročení peněz více než čtyřprocentní. To znamená, že stěží pokryjí inflační znehodnocení úspor. Jestliže v roce 2012 spotřebitelské ceny vzrostly v Česku o 3,3 procenta, tak se ve většině fondů peníze reálně znehodnotily.

To, že jste se rozhodli pro třetí pilíř, neznamená, že nemůžete současně vstoupit do pilíře druhého. Oba systémy (ačkoli peníze spravují stejné penzijní společnosti) jsou samostatné a peníze z nich se nijak nepromíchávají.

Výhodou třetího pilíře je, že si v něm můžete spořit, kolik chcete, na rozdíl od druhého pilíře, kde jsou jasně daná 2 + 3 procenta ze mzdy.