Martin nastoupil do firmy 1. dubna. V červenci by rád sjížděl s rodinou Vltavu, nadřízený mu však naznačil, ať na letní dovolenou zapomene. V zaměstnání prý není dost dlouho na to, aby si mohl odpočinout.
V podniku je běžná čtyřtýdenní dovolená, ta se však vztahuje na celý rok od ledna do prosince. Kolik týdnů dostane Martin a kdy si smí dovolenou poprvé vybrat?
Celá dovolená jen za celý rok
Zaměstnanec, který nastoupil do práce až během roku, nemůže chtít stejně dlouhou dovolenou jako ostatní. „Může si vybrat jen její poměrnou část. Za každý měsíc, kdy v zaměstnání ještě nebyl, se z jeho dovolené odečte jedna dvanáctina,“ přibližuje advokátka Zdeňka Beranová.
Martin ve firmě nepracoval celý první čtvrtrok, proto se mu roční dovolená zkrátí o čtvrtinu, ze čtyř týdnů na tři.
Přečerpané dny se platí
Z třítýdenní dovolené, kterou má Martin na kontě až do konce roku, může začít čerpat po 60 kalendářních dnech od nástupu do práce. Nastoupil 1. dubna, na dovolenou za kalendářní rok proto bude mít nárok od 31. května.
Zaměstnavatel nemusí na omezeních trvat a může zaměstnanci povolit, aby si předem vyčerpal dovolenou, která mu zbývá do konce roku. Pokud by však zaměstnanec do 31. prosince ve firmě nevydržel, musel by rozdíl doplatit. „Zaměstnavateli by musel vrátit náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou, na kterou mu ve skutečnosti nevznikl nárok,“ vysvětluje Zdeňka Beranová. Náhradu si může zaměstnavatel sám srazit z jeho mzdy.
 |
DOVOLENÁ: kolik peněz utratíte během pobytu v cizí zemi? |
Termín určuje zaměstnavatel
To, že má Martin nárok na tři týdny dovolené, neznamená, že si je může vybrat, kdy ho napadne. O termínu dovolených jednotlivých zaměstnanců rozhoduje podle zákona zaměstnavatel. Musí přihlédnout k tomu, aby byl ve firmě zajištěn provoz, ale i k zájmům zaměstnance.
Co to znamená v praxi?
„Záleží mimo jiné na velikosti podniku. Zejména menší firmy musí i při malém počtu zaměstnanců zajistit provoz přes léto, větší zase někdy z provozních důvodů vyhlašují celozávodní prázdniny,“ říká pražský advokát Dominik Brůha. „Dovolená se plánuje tak, aby měla co nejmenší vliv na chod firmy či výrobu.“
Jak by měla firma přihlížet k zájmům zaměstnanců, nikde stanoveno není. Někdo si s velkým předstihem zaplatil zájezd, jinému se nemá kdo postarat o děti.
„Nejde rozlišovat výhradně podle toho, kdo má a kdo nemá děti. Bylo by to nerovné zacházení, zaměstnavatel by se měl snažit vyjít vstříc každému, pokud mu v tom nic nebrání,“ vysvětluje Dominik Brůha. Jsou-li ve firmě odbory, potřebuje zaměstnavatel k rozvržení dovolených jejich souhlas.
Čtyři, nebo pět týdnů
Všichni zaměstnanci, kteří ve firmě pracují celý rok, musí dostat aspoň čtyři týdny dovolené. Týden dovolené navíc jim často vyjednají odboráři.
Na pět týdnů dovolené mají automaticky nárok zaměstnanci státu, obcí, krajů a dalších rozpočtových organizací. Učitelé mají osm týdnů.
Aspoň dva týdny v kuse
Málokdo ví, že podle zákoníku práce by si měl zaměstnanec dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku. Pokud se to nepovede a dovolenou čerpá po částech, musí aspoň jedna část činit dva týdny v kuse. Od toho lze upustit jen po dohodě se zaměstnancem.
Definitivní termín, kdy si dovolenou můžete vybrat, byste se měli dozvědět nejpozději dva týdny předem. Pokud by firma rozvrh dovolených následně změnila a vy už byste měli například zaplacený zájezd, musela by vám nahradit náklady na jeho zrušení.
