Když odjížděla Klára Janáková do Itálie na zeštíhlovací dovolenou, při všem tom zařizování zapomněla na cestovní pojištění. Původně si myslela, že by ho ještě mohla zařídit ze zahraničí, ale zjistila, že když překročila hranice, pojistku už uzavřít nemůže. „Nakonec jsem se uklidnila, když mi manžel telefonoval, že on má přece na platební kartě cestovní pojištění pro celou rodinu,“ vzpomíná Klára.
A jako by svým opomenutím přivolala smůlu – už druhý den si při hodině aerobiku utrhla achilovku. „Chtěla jsem zjistit, jak pojistku na kartě uplatnit, ale už prvním krátkým telefonátem jsem se dozvěděla, že mám smůlu, manžel se mnou na dovolené nebyl a pojistka platí pouze pro spolucestující rodinné příslušníky,“ vzpomíná Klára. Naštěstí s sebou měla kartičku zdravotního pojištění VZP (která je současně Evropským průkazem zdravotního pojištění), a tak nakonec zaplatila jen 36 eur za ošetření u lékaře a 50 eur za léky. Třicetitisícová léčba ji tak přišla na dva a půl tisíce korun, i ty však mohla ušetřit, kdyby si před odjezdem koupila pojistku za pouhé dvě stovky.
Klára měla štěstí v neštěstí – kdyby jela místo Itálie do Egypta, kartička VZP by jí nebyla nic platná. Země je mimo Unii a Česko s ní memá uzavřenou speciální smlouvu o poskytování lékařské péče. A pokud by se žena chtěla spolehnout na platební kartu, musela by myslet na pojištění už předem a dobře prostudovat všechny podmínky, které se k pojistce vztahují a třeba omezují její platnost. Ať už však máte pojištění sjednané před cestou, na platební kartě, nebo se v evropských zemích spoléháte na systém veřejného zdravotnictví, hodit se vám bude hotovost. Poplatky přímo v ordinacích totiž obvykle zaplatíte sami.
VELKÝ TEST SMĚNÁRENS pojištěním na kartě vycestujete kdykoli
Proč si vlastně pořizovat cestovní pojištění? Obecně ho potřebujete proto, abyste v zahraničí nemuseli platit leckdy horentní částky za lékařské ošetření, transport k lékaři nebo za pobyt v nemocnici, tomu se říká pojištění léčebných výloh. „Součástí cestovního pojištění pak bývá i pojistka odpovědnosti za škody, kdybyste v zahraničním obchodním domě třeba rozbili drahou elektroniku, pojištění úrazové a pojistka pro případ, že by vám ukradli zavazadla,“ doplňuje Ivo Polišenský z Živnostenské banky. Pořídit lze i pojištění storna zájezdu, které oceníte když budete muset dovolenou na poslední chvíli zrušit, třeba kvůli nemoci. Cena jednorázově zakoupené pojistky se podle rozsahu služeb pohybuje od 17 korun za den pobytu v cizině.
Klientům, kteří často cestují, se může vyplatit relativně levnější pojištění „na platební kartě“. Je pohodlné i v tom, že není třeba na sjednávání pojistky myslet. Navíc platební kartu nosí lidé u sebe, a tak mohou bez obav vycestovat kdykoli – jsou pojištěni, i když se při dovolené na Šumavě nenadále rozhodnou, že druhý den zajedou do Vídně na kávu a sachr dort.
Zadarmo jen někomu
Banky k pojištění přistupují dvěma způsoby – buď ho ke kartě dají zdarma jako bonus, nebo si ho klient může za přijatelný peníz dokoupit. Pojistku zdarma přidávají obvykle až ke kartám vyšší třídy, které většina klientů v peněžence nenosí. Takže pokud používáte nejobyčejnější elektronické karty Visa Electron a Maestro od společnosti Mastercard, musíte pojištění přikupovat. Vyjde to asi na 300 korun ročně – třeba u Poštovní spořitelny či České spořitelny. I když mají stejnou cenu, nejsou pojistky stejné. Rozdíl je v limitech pojistného plnění. Konkrétně v tomto případě jde o to, že Poštovní spořitelna nastavila nejvyšší částku, kterou za vás uhradí za léčebnou péči, na 750 tisíc korun, klienti České spořitelny mohou dostat až dvojnásobek, naopak u pojištění odpovědnosti za způsobené škody dostanou víc klienti Poštovní spořitelny.
Samozřejmě za víc peněz se dají pořídit pojistky s vyššími limity, které se navíc vztahují i na spolucestující členy rodiny. Informace si dobře ověřte Majitelé karet s pojištěním by měli být obezřetní. Zvláště ti, kdo mají pojistku na kartě jako bonus. Pojistné podmínky bývají plné různých „ale“. „Kartu jsem od svého bankéře dostal s tím, že budu moci využívat různých výhod – k cestovnímu pojištění patří i životní pojistka na 100 000 korun. Když jsem se doma začetl do brožurky, velmi jsem se pobavil. Jsem sice pojištěn, ale rodině by peníze vyplatili jen v případě, že bych v cizině zemřel v prostředku hromadné dopravy,“ vypráví s úsměvem Milan Novotný z Prahy.
U cestovního pojištění je třeba se ptát na to, jaké jsou činnosti, na které se pojistná ochrana nevztahuje. Obvyklé bývá vyloučení některých sportovních aktivit nebo omezení délky pobytu, pro který pojištění na kartě platí. Zatímco třeba Komerční banka nemá problém se 180denním pobytem za hranicemi, klientům Citibank přestane pojistka platit po 45 dnech.
Riziko: při některých sportech vás nikdo nepojistí
Už vás nebaví trávit dovolenou jen na pláži? Koupání, sbírání mušliček a opalování vám připadají málo vzrušující a uvažujete třeba o tom, že si půjčíte v hotelu kolo a vyrazíte na celodenní výlet? Pozor však, ani na tak „jednoduchou“ činnost se nemusí vztahovat vaše cestovní pojistka. Kooperativa například považuje cyklistiku za rizikovou činnost a účtuje dvakrát vyšší pojistné. Naproti tomu Česká podnikatelská pojišťovna turistickou cyklistiku zahrnuje do základního pojištění.
Sporty: ptejte se předem na připojištění
Pokud se chcete věnovat sportům, ptejte se ve své pojišťovně, jaké aktivity považuje za rizikové, a kolik za ně musíte připlatit. Připojištění vyjde na dvou-, ale i pětinásobek ceny základního pojištění. Například pojistné za týdenní pobyt s potápěním u České podnikatelské pojišťovny vzroste ze 119 korun na 595.
Chystáte-li se třeba do programu zahraniční dovolené zařadit turistiku v horách, musíte pojišťovnu dobře vybírat – jednotlivé ústavy totiž různě omezují nadmořskou výšku, ve které už je turistika považována za „vysokohorskou“. Například Česká podnikatelská pojišťovna má hranici 2000 metrů nad mořem, nejtolerantnější je ČSOB Pojišťovna, kde je hranice 4500 metrů.
Podobně je to s potápěním – pojišťovny obvykle v rámci základního pojištění tolerují potápění bez dýchacího přístroje. Kdo se chce potápět s ním, musí se připojistit. I tak pojišťovny omezují hloubku potápění, pro kterou pojistka platí. Kooperativa například stanovuje hranici hloubky 40 metrů, Česká pojišťovna 30 metrů. Tenis, ping-pong, házená – i zde číhá riziko V některých případech může být jako rizikový sport označen třeba obyčejný ping-pong. Milan Káňa z pojišťovny Allianz vysvětluje: „Pokud si někdo v hotelu odpoledne zahraje stolní tenis, bereme to jako rekreační činnost, která připojištění nevyžaduje. Pokud je však hra podstatnou součástí dovolené – je třeba riziko připojistit. Podobně to platí například pro aerobik, volejbal, jízdu na kolečkových bruslích, cyklistiku a další sporty.“
Pokud odjedete na dovolenou se základní pojistkou a na místě se rozhodnete, že by bylo pěkné vyzkoušet jízdu na koni, musíte počítat s tím, že když se při ní zraníte, pojišťovna možná váš požadavek na proplacení léčebných výloh neuzná. Stejné to je v okamžiku, kdy provozujete činnost, která je z pohledu pojišťovny nepojistitelná: horolezectví, paragliding, bungee jumping a podobně. Útěchou vám může být jen to, že když jedete třeba raftovat na divokou vodu, nejste pojištěni, když si polámete nohu mezi kameny v řece, ale pokud si obdobný úraz způsobíte ve sprchách v kempu, pravděpodobně u pojišťovny uspějete.
VYDĚLEJTE INVESTOVÁNÍM
|
