Zaměstnavatel určuje, kdy si budete moci dovolenou vybrat, i jak dlouho bude trvat.

Zaměstnavatel určuje, kdy si budete moci dovolenou vybrat, i jak dlouho bude trvat. | foto: Profimedia.cz

Sedm nejdůležitějších zásad, které platí při vybírání dovolené

  • 23
Kam vyrazíte na dovolenou? "Nikam. Šéf mi nedal volno". Že je vám na tom něco povědomé? Jaká práva a povinnosti mají zaměstnavatelé v poskytování dovolené, prozrazuje Zuzana Ferianc, advokátka z kanceláře Baker & McKenzie.

Pravidla čerpání dovolené stanovuje zákoník práce. Dozvíte se v něm například, kdy vám vzniká nárok na dovolenou, o kolik dní si můžete zažádat a co dělat s nevyčerpanými dny. Vybrali jsme sedm nejdůležitějších zásad, které při vybírání dovolené platí.

1. Dva týdny v kuse

Podle zákoníku práce musí být vaše dovolená v kalendářním roce dlouhá nejméně čtyři týdny. Pokud jste státním zaměstnancem, máte právo na pět týdnů volna. Jako pedagogický či akademický pracovník dostanete dokonce osm týdnů.  

Tip na dovolenou

Chystáte se na dovolenou a stále nevíte, kam jet? Vyberte si na Dovolená.iDNES.cz a skvěle si odpočitnete od práce.

Zaměstnavatel by vám měl umožnit čerpat dovolenou vcelku, ovšem má možnost rozdělit ji i do menších částí. Alespoň jedna část však musí činit nejméně dva týdny v kuse. Toto pravidlo neplatí, pokud se spolu se zaměstnavatelem dohodnete na jiné délce. Veškeré volno si tak můžete vybrat například i po jednotlivých dnech.

2. Kdy mám právo na dovolenou?

Nárok na dovolenou získáte, pokud odpracujete u téhož zaměstnavatele minimálně 60 dnů v kalendářním roce v nepřetržitém pracovním poměru.

Na dovolenou ovšem máte nárok, i když jste nesplnili tyto podmínky. Zákoník práce totiž stanoví, že v takovém případě zaměstnanci přísluší dovolená za odpracované dny, konkrétně jedna dvanáctina za každých 21 odpracovaných dnů.

Pokud jste neuzavřeli pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc, zaměstnavatel vám musí všechny informace o délce a způsobu čerpání dovolené sdělit písemně nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.

3. Konečné slovo má zaměstnavatel

V zásadě platí, že zaměstnavatel určuje, kdy si budete moci volno vybrat i jak dlouho bude trvat.

Platí ovšem výjimky, například při dovolené bezprostředně navazující na mateřskou dovolenou, nebo když nevyčerpáte dovolenou za předešlý kalendářní rok do konce června.

Konkrétní termín volna je zaměstnanec povinen písemně oznámit alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak. Stejně tak vám musí nadřízený písemně oznámit přidělený termín alespoň 14 dnů předem. I tato doba ovšem může být upravena dohodou mezi oběma stranami.

4. Přijď do práce, hned!

Zaměstnavatel má právo zamítnout termín dovolené, který jste si vybrali a určit termín jiný. Dokonce vás z dovolené může i odvolat. V takovém případě je však povinen nahradit náklady, které vám z důvodu přerušeného volna vznikly a které doložíte. 

5. Pozor na nevyčerpanou dovolenou

Zaměstnavatel musí stanovit dovolenou tak, aby si ji zaměstnanec mohl v kalendářním roce vybrat. Tomu mohou zabránit určité překážky na straně zaměstnance, například dočasná pracovní neschopnost nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele.

Pokud si ji nemůžete vybrat ani do konce následujícího roku, protože jste byli dočasně v pracovní neschopnosti, nebo jste čerpali mateřskou či rodičovskou dovolenou, musí zaměstnavatel termín dovolené určit po vašem návratu do práce.

Nevyčerpané volno je převedeno do následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel nemůže v žádném případě tuto dovolenou zrušit, nebo bránit v jejím využití, a to ani žádným vnitřním předpisem.

Zákoník práce v současné době již neumožňuje za běžných podmínek proplacení nevyčerpaného volna. Výjimkou je povinnost zaměstnavatele poskytnout náhradu mzdy nebo platu v případě skončení pracovního poměru.

6. Náhrada za volno

Pokud máte nevyčerpané volno z předchozího kalendářního roku a zaměstnavatel nestanoví termín dovolené do 30. června následujícího roku, můžete si jej určit sami, bez jeho souhlasu. Stačí tento termín nadřízenému oznámit alespoň 14 dnů předem.

Pokud zaměstnanec tohoto práva nevyužije, zbývající část dovolené nezaniká. Zaměstnavatel však porušil svou povinnost stanovenou právními předpisy (nenařídil čerpání staré dovolené do konce června), a proto vzniká právo na náhradu mzdy, nebo platu.

7. Řekněte si o zálohu

Zákoník práce myslí i na situace, kdy je zaměstnanec v době výplat na dovolené. Tehdy máte právo dožadovat se výplaty mzdy, nebo platu předem. Pokud vyplacení brání překážky technické povahy, zaměstnavatel je povinen vyplatit vám alespoň přiměřenou zálohu. I tentokrát záleží na tom, jak se spolu s nadřízeným dohodnete.

Osmá rada na závěr

Před nenadálými léčebnými výlohami na dovolené vás ochrání cestovní pojištění sjednané na FINmarket.cz