Dražby jsou v krizi už dávno
"Zatímco česká ekonomika hlavní vlnu krize teprve očekává, český dražební trh je v krizi již od roku 2002 a tato krize se stále prohlubuje," uvedl Jiří Bureš, předseda České asociace dražebníků. A statistiky počtu dražeb mu dávají jednoznačně za pravdu.
Od roku 2002 počty dražeb každoročně klesají. Zatímco v roce 2002 bylo uskutečněno 4 600 dražeb, v loňském roce jich bylo jen 2 511. Ubývá ovšem i dražeb nemovitostí. Z 3 849 klesl jejich počet na 2 075.
Co stojí za tak dramatickým poklesem počtu dražeb? Jiří Bureš vidí potíže dražebního odvětví zejména v legislativě. Formuloval proto 25 okruhů, kterými by se měla zabývat novela Zákona o veřejných dražbách. Jde kupříkladu o povinnost provést odhad draženého předmětu by se měla vztahovat pouze na nucené dražby nebo zavést povinnost pouze jedné prohlídky i u nemovitostí.
"Například v případě nemovitostí musí být zajištěny vždy dvě prohlídky, a to i v případě, že není o tuto dražbu zájem nebo vlastník neumožní tuto prohlídku. To zatěžuje zbytečnými náklady dražebníka," uvádí Jiří Bureš.
Soudy, exekutoři a finanční úřady patří mezi instituce, které si v současné době nemohou najmout dražebníka. "To je k neprospěchu věřitelů, protože lze i statisticky doložit, že dražebníci dosahují vyšší výtěžnosti v dražbách oproti soudům, exekutorům či finančním úřadům," komentuje Jiří Bureš.
Současným faktem zůstává, že zájem o dražby klesá. A týká se to i dražeb nedobrovolných.
Vývoj dražeb v České republice
| Rok | Celkový počet dražeb | Celkový počet nedobrovolných dražeb | Celkový počet dražeb s nemovitostmi | Celkový počet dražeb s movitým i nemovitým majetkem |
| 2000 | 620 | 156 | 351 | 0 |
| 2001 | 3 386 | 446 | 2 906 | 187 |
| 2002 | 4 600 | 614 | 3 849 | 354 |
| 2003 | 4 468 | 470 | 3 710 | 265 |
| 2004 | 3 840 | 477 | 3 191 | 190 |
| 2005 | 3 708 | 380 | 3 042 | 206 |
| 2006 | 3 135 | 256 | 2 601 | 129 |
| 2007 | 2 704 | 320 | 2 183 | 115 |
| 2008 | 2 511 | 304 | 2 075 | 90 |
| Zdroj: Centralniadresa.cz | ||||
Počet nedobrovolných dražeb se nevyvíjí tak jednoznačně, jako počet dražeb dobrovolných. Přesto je patrný jistý sestupný trend - navzdory stále rostoucímu objemu zastaveného majetku. Je sice pravdou, že banky zpravidla řeší situaci se svými neplatiči raději nejprve jiným způsobem, ovšem k prodeji nemovitosti musí i tak sáhnout. A patrně raději zvolí jinou variantu prodeje než dražbu.
Hrozba nucené dražby je navíc tak vysoká, že dlužník zpravidla najde cestu, jak se s bankou domluvit na jiném způsobu řešení svého závazku.
Je cena v dražbě vyšší?
Dražebníci uvádějí, že v dražbách je dosahována vyšší cena. "Průměrně se dosáhne o 10 až 25 procent vyššího výnosu, než je cena stanovená odhadem," uvádí se na stránkách nejmenované dražební společnosti. Otázkou ale je, jak je nastaven příslušný odhad. Ostatně, i banky mohou (a v nedávné době k tomu též přistoupily) snížit odhadní ceny nemovitostí, v jejich případě určených jako zástava.
Na druhé straně kupující se účastní dražby ze dvou důvodů - buď chtějí získat předmět (i nemovitost) exkluzivní hodnoty a jsou ochotni za něj zaplatit více než ostatní, nebo chtějí naopak získat nemovitost levněji, např. díky časovému tlaku prodávajícího. Konečná cena ale vždy závisí na poptávajících a jejich zájmu. A přestože v dražbě lze uskutečnit velmi výhodné koupě, při dobře obsazené dražební síni potenciálními kupci se v dražbách dosahuje zpravidla vyšší ceny než při přímém prodeji.
Více si přečtěte na Hypoindex.cz.
