Podívejme se na konkrétní situaci, kdy člověk z aktuálního pohledu nevýhodně (nová výhodnější nabídka ke koupi, prodejní akce, velké časově omezené slevy apod.) uzavřel např. leasingovou smlouvu, dlužnou částku chce proto doplatit a smlouvu tím ukončit. Jenže jaké je jeho překvapení, když leasingová společnost za tento krok vyžaduje poplatek, jehož výše je ve zjevném nepoměru dlužné částky k výši vyčíslené sankce.
Pořízení ojetého automobilu není dnes ničím zvláštním, vždyť naše obce, města i pozemní komunikace jsou lemovány celou řadou autobazarů. Jako ekonomicky uvažující patrioti volíme, vzhledem k případným nákladům na servis a s přihlédnutím k budoucímu využití vozu, automobil domácí značky staršího data výroby s pořizovací cenou 80 tis. Kč.
Leasingová společnost vyžaduje vklad zálohy – její výši dohodneme na necelých 40 % pořizovací ceny automobilu, hovoříme tedy přibližně o částce 30 tis. Kč. Výsledný rozdíl činí 50 tis. Kč, což je již samotný úvěr rozdělený do měsíčních splátek. Dnešní dlužná částka je necelých 40 tis. Kč a uvažujeme o předčasné úhradě celého dluhu a tím i ukončení leasingové smlouvy. Leasingová společnost tento krok učinit sice umožňuje, nicméně vyčíslený poplatek dosahuje více než ¼ současného dluhu.
Jak se v tomto okamžiku zachovat? Přirozeně kalkulujeme, zda předčasně doplacený úvěr v konečných a již reálných číslech (po zjištění veškerých poplatků a jiných navýšení) bude odpovídat našim představám. Na základě zjištěných hodnot zvažujeme tedy v zásadě dvě možné varianty řešení.
První varianta: akceptujeme podmínky leasingové či jiné splátkové společnosti, uhradíme vyčíslené sankce a další poplatky, čímž úvěr zanikne. Automobil i velký technický průkaz obvykle ponechaný v držení leasingové společnosti jsou nyní v našich rukou, není již ničím omezeno právo s vozidlem disponovat. O jeho dalším osudu rozhodujeme sami, nikdo jiný.
Auto jsme se rozhodli prodat za výhodnou cenu (ta odpovídá vynaloženým nákladům na předčasnou úhradu leasingové smlouvy a pokrývá i další náklady spojené s prodejem vozu – především náklady administrativní), pojišťovna nám navíc vrací zůstatek „nevyužitého“ pojistného zaplaceného na povinném ručení a havarijním pojištění.
Druhá varianta: necháme smlouvu tzv. „doběhnout“, tedy dokončit splácení úvěru tak, jak bylo dohodnuto v původní úvěrové smlouvě. Znamená to, že i nadále o všem rozhoduje leasingová společnost, automobil zůstává v jejím majetku a naší povinností je dodržovat všechny smluvené podmínky (vč. placení havarijního pojištění). Odkládáme tudíž rozhodnutí, co s autem o pár měsíců později, a po té, co dojde k jeho úplnému doplacení, s ním konečně můžeme volně nakládat. Časová hodnota peněz napomáhá reálnému snižování splátek (tj. poměr příjmů a této výdajové složky se s časem mění). Následně se snažíme automobil (stejně jako v prvním případě) prodat, avšak jeho hodnota po uplynutí dalších dlouhých měsíců značně poklesla (vyšší věk auta, koroze i množství ujetých kilometrů, tedy celkové opotřebení vozu má na jeho cenu negativní vliv).
Shrňme si nyní, co všechno v daném okamžiku ovlivňuje naše rozhodnutí zvolit jednu z uvedených cest:
- hodnota automobilu samotného se v čase mění (klesá)
- poplatky a navýšení oproti původně sjednaným splátkám
- další záměr jak s automobilem naložit
- potenciální úspora (v okamžiku využití mimořádných prodejních akcí atp.)
Na co bychom neměli zapomenout už před podpisem smlouvy:
- uvážit nabízené možnosti financování koupě automobilu, zejména volba mezi úvěrem a leasingem (můžeme náklady na auto odečíst z daní, či ne?)
- vybrat nejvhodnější úvěr či leasing na trhu vlastní analýzou nabídek či s využitím finančních serverů apod.
- najít odpověď, zda upřednostňuji být majitelem či nájemcem vozu
- zhodnocení vlastní finanční situace (tj. akontace i budoucí měsíční splátky), která bude naším rozhodnutím nutně po omezenou dobu zasažena
- možnost řešení tzv. nestandardních situací (např. jako v našem případě možnost předčasně uhradit část dluhu, nebo dokonce dluh celý)
Problém, nebo standard?
Všechny finanční instituce, nabízející financování prakticky čehokoli, včetně pořízení automobilu, umožňují, byť mnohdy s nutností splnit určité podmínky, svým klientům předčasně ukončit úvěrový vztah. Jedná se v současnosti o již standardní nabídku těchto institucí, nikoliv problém, alespoň z administrativního hlediska. Hledisko finanční je však poněkud odlišné, viz. tabulka.
Z uvedené tabulky i našeho příkladu ze života je patrné, že nejen při nákupu automobilu se rozhodně vyplatí nenechat si vnutit první nabídku, byť v dobře známém autobazaru či prodejně. Vždy se zajímejte o všechny podmínky úvěrové smlouvy, neboť pak byste se mohli dočkat velmi nemilých překvapení, jakou jsou například poplatky až v řádu desetitisíců.
Splatili jste někdy úvěr předčasně a byli jste nepříjemně překvapeni poplatkem? Napište nám své názory a připomínky.