Během roku je zaměstnanci z hrubé mzdy srážena jeho zaměstnavatelem záloha na daň z příjmu fyzických osob. Daňová povinnost za celý rok se následně vyřídí formou ročního zúčtování daně, které provede zaměstnavatel. Zaměstnanec však musí o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele požádat a současně musí podepsat prohlášení k dani. Jak se daňová povinnost řeší v případě dvou a více zaměstnání? Záleží na tom, jakou formu mají.
1. Oba zaměstnavatelé posílají zálohu na daň
Může se hoditHledáte novou práci? Najdete ji na jobDNES.cz. Potřebujete poradit? Obraťte se na odborníky poradny jobDNES.cz. |
„Zaměstnanci mohou mít během roku souběžně dva pracovní poměry. Je-li ovšem z obou pracovních poměrů srážena záloha na daň z příjmu, pak nelze roční daňovou povinnost vyřídit formou ročního zúčtování daně, kterou zajišťuje zaměstnavatel. V takovém případě si každý musí podat daňové přiznání sám,“ říká daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
2. Hlavní pracovní poměr a DPP
V případě, že si zaměstnanci k hlavnímu pracovnímu poměru přivydělávají ještě na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou do 10 tisíc korun, mohou svého hlavního zaměstnavatele, u kterého mají podepsáno prohlášení k dani, požádat o provedení ročního zúčtování daně.
„U měsíční odměny 10 tisíc korun a méně je při nepodepsaném prohlášení k dani srážena 15% srážková daň a nikoliv záloha na dani,“ doplňuje Gabriela Ivanco. Pokud ovšem odměna za práci na DPP přesáhne hranici 10 tisíc korun za měsíc, je opět nutné odvádět zálohu na daň z příjmu a zaměstnanec si opět musí podat daňové přiznání k dani z příjmu sám.
3. Práce pouze po část roku
Pokud lidé pracují pouze část roku, především v letních měsících, a mají u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani (růžový formulář), tak při výpočtu čisté mzdy uplatní poměrné daňové slevy za příslušné měsíce. Například slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun za měsíc, poměrnou slevu na studenta ve výši 335 korun nebo měsíční daňové zvýhodnění na děti. Na první dítě je daňové zvýhodnění 1 117 korun, na druhé 1 317 korun a na třetí a každé další dítě 1 417 korun.
Při ukončení pracovního poměru například na podzim je však vhodné požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování. Z důvodu uplatnění základní slevy na poplatníka za celý rok v souhrnné výši 24 840 korun vznikne nárok na daňový přeplatek.
Čas je do února
O provedení ročního zúčtování daně je nutné požádat posledního zaměstnavatele do 15. února 2016. Při práci během roku pro více zaměstnavatelů, pokud se práce nepřekrývala, je možné o roční zúčtování požádat pouze posledního zaměstnavatele. Tomu je přitom potřeba doručit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů a současně je nutné u všech zaměstnavatelů během roku včas podepsat prohlášení k dani.
„Požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování za rok 2015 mohou i studenti pracující během prázdnin pouze pro jednoho zaměstnavatele. Pokud podepsali prohlášení k dani, vznikne jim nárok na daňový přeplatek,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Co je výhodnější? Roční zúčtování, nebo daňové přiznání?
Splňuje-li zaměstnanec zákonné podmínky pro provedení ročního zúčtování daně zaměstnavatelem, může se rozhodnout, zdali o něj zaměstnavatele požádá, nebo si raději sám podá daňové přiznání. Obě varianty mají své výhody a nevýhody. Výhodou při zpracování ročního zúčtování daně je skutečnost, že nemůže vzniknout daňový nedoplatek a že daň vypočítá a veškerou administrativu obstará zaměstnavatel.
Nevýhodou je naopak to, že na vše je méně času. Veškeré podklady pro uplatnění daňových slev a daňových odpočtů je nutné mzdové účetní doručit do 15. února.
Zaměstnanci mající souběžně dva příjmy, ze kterých byla odvedena zálohová daň, nebo například s příjmy z pronájmu či samostatné výdělečné činnosti, však na výběr nemají a musejí podat daňové přiznání sami, a to do 1. dubna.
