Vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude i nadále činit 50 procent daňového základu (zisku) . Ilustrační snímek

Vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude i nadále činit 50 procent daňového základu (zisku) . Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak se změní platby podnikatelům, kteří vstoupí do druhého pilíře

  • 0
Za zaměstnance, kteří vstoupí do druhého důchodového pilíře, budou odvádět část sociálního pojištění zaměstnavatelé. Jak to však bude v případě osob samostatně výdělečně činných? Musí se postarat samy.

Kdo se rozhodne podepsat smlouvu s některou penzijní společností a stane se účastníkem důchodového spoření (vstoupí do druhého pilíře), bude nově odvádět na důchodové pojištění celkem 31,2 procenta vyměřovacího základu (tedy o dvě procenta víc než dosud) - z toho 26,2 procenta povinného pojistného na důchodové pojištění odvede na účet příslušné správy sociálního zabezpečení a 5 procent na důchodové spoření prostřednictvím finančního úřadu zvolené penzijní společnosti. Zatímco za zaměstnance vše vyřídí zaměstnavatel, podnikatel musí nastavit příkazy sám. Peníze totiž bude posílat na dvě místa.

1
Povinné pojistné odvede správě sociálního zabezpečení

Jedním z nich je správa sociálního zabezpečení, tedy stejné místo a stejné číslo účtu jako dosud. Jen částka se změní. Už za měsíc, ve kterém vznikla podnikateli jeho účast v důchodovém spoření, bude posílat o tři procenta méně. Pokud tedy například podepíše smlouvu platnou od dubna 2013, v květnu (splatnost pojistného na důchodové pojištění je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce), pošle zálohu ve výši 26,2 procenta vyměřovacího základu. Zálohu si vypočte sám, okresní správě sociálního zabezpečení změnu pouze oznámí. 

Podnikatelům, kteří se do druhého pilíře upíší, se sníží také výše minimální měsíční zálohy. "Těm, kteří mají podnikatelskou činnost jako hlavní na 1 696 korun za měsíc, pro vedlejší činnost je stanovená minimální měsíční záloha 679 korun," upozorňuje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.

Kdo chce, může platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. Platbu záloh na pojistné do budoucna však musíte příslušné správě sociálního zabezpečení oznámit.

2.
Pět procent pošlou přes finanční úřad

Ale to ještě není vše. Protože od 1. ledna je registrace smluv účastníků důchodového spoření svěřená Specializovanému finančnímu úřadu (stává se tak správcem Centrálního registru smluv), jsou výběrem pojistného pověřeny jednotlivé finanční úřady.

Dalších pět procent z vyměřovacího základu budou tedy podnikatelé posílat na finanční úřady. Teprve od nich pak peníze poputují na účty penzijních společností.

Kdy platit? Možnosti jsou dvě. Protože se finančnímu úřadu zálohy na důchodové spoření neplatí, nemusí do konce letošního roku osoba samostatně výdělečně činná posílat nic. Teprve až bude podávat daňové přiznání za rok 2013 (do konce března 2014), doplatí vypočtené pojistné a takzvané pojistné přiznání, bude součástí daňového přiznání.  

Kdo by však měl strach, že třeba peníze určené na důchodové spoření utratí, může v průběhu roku 2013 hradit pojistné před datem splatnosti. Takto uhrazená částka, maximálně však 100 tisíc korun, bude bez ohledu na termín splatnosti převedena na příslušný účet důchodového spoření. Tohle řešení má ještě další výhodu. Peníze, které budou na penzijním účtu dřív, se také budou dříve zhodnocovat. Konečný výpočet z vyměřovacího základu za rok 2013 pak podnikatelé provedou až v pojistném přiznání podaném počátkem roku 2014.

Kam platit? "Čísla účtů, kam mohou pojistné posílat, budou zpřístupněna od 1. února 2013," uvádí mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová a dodává, že jejich seznam bude zveřejněn v nejbližší době na webových stránkách Finanční správy (záložka Placení daní/Bankovní účty daňové správy). Správné číslo účtu se může podnikatel dozvědět i na místně příslušném územním pracovišti (finančním úřadě).

Ti podnikatelé, kteří do druhého pilíře nevstoupí, budou stejně jako v minulých letech odvádět na povinné důchodové pojištění 29,2 procenta vyměřovacího základu (příspěvek do prvního pilíře). Nová minimální záloha pro hlavní činnost je v letošním roce 1 890 korun měsíčně, pro vedlejší 756 korun (více čtěte zde).