Novela zákona o družstevních záložnách přinese pro členy družstevních záložen podstatné změny. Jaké konkrétně?
Pokud chce klient využívat služby záložny, musí složit základní členský vklad, který se nyní pohyboval v řádech stokorun. Nová legislativa bude členské vklady do budoucna měnit. Základní členský příspěvek bude ve výši alespoň tisíc korun a další podstatnou novinkou bude takzvané pravidlo desetinásobku.
Co toto pravidlo desetinásobku znamená?
Toto nové pravidlo bude mít dopad na úročení vkladů. V praxi to znamená, že když bude střadatel chtít zhodnocovat na termínovaném vkladu například jeden milion korun, musí vložit další členský vklad ve výši 100 tisíc korun. Pokud tak neučiní, vklady nad desetinásobek členského vkladu mu nebudou úročeny. Tento členský vklad zároveň nebude pojištěný. V případě platební neschopnosti družstevní záložny střadatel nezíská za tento vklad náhradu z Fondu pojištění vkladů.
Existuje nějaké přechodné období pro ty, kdo již v kampeličkách spoří, aby se vyhnuli tvrdosti těchto nových pravidel?
Hodně členů družstevních záložen využívá toho, že do 30. června 2015 si mohou prodloužit splatnost termínovaných vkladů, aby měli peníze úročené až do konce roku 2017 za stávajících podmínek. Pravidlo desetinásobku se v takovém případě odloží až na rok 2018. I naši členové na to reagují a snaží se vyhnout tomu, aby platili další členský vklad.
Úspory se tenčíČeši chudnou, spořicí polštář splaskává. Moravané jsou na tom líp  |
Nová pravidla jsou poměrně razantní, jaký mohou mít dopad na vaši družstevní záložnu?
Pro nás to bude znamenat, že toto opatření nepřiláká nové členy. Proto se snažíme uspíšit práce, kterými směřujeme k tomu, abychom se stali bankou.
Může nová legislativa znamenat konec kampeliček v Česku?
Nechtěl bych to takto nazvat, myslím si, že je to zpřísnění dohledu nad družstevními záložnami. Je to jeden z kroků, který Česká národní banka jako regulátor podnikl, aby mohl mít nad sektorem lepší dohled.
Dá se tedy říci, že nová pravidla budou fungovat jako síto?
Ano, nová pravidla, která nastavila ČNB, budou určitě působit jako síto. Ty větší záložny, které mají podnikání v souladu s pravidly, budou mít zájem, aby se co nejdříve transformovaly na banku, jako to už dříve úspěšně udělala Fio. Dalším bude vyhovovat stav, jaký je, a některé záložny pravděpodobně zaniknou, nebo se budou snažit spojit s jinými subjekty.
V Česku dnes existuje 11 družstevních záložen, jak si mezi nimi stojí Creditas?
Patříme ke dvěma největším družstevním záložnám, naším největším konkurentem je Moravský peněžní ústav. Creditas má ve správě kolem 10 miliard korun, Moravský peněžní ústav má obdobnou bilanci.
Jak jste naznačil, Creditas má zájem stát se bankou. Podnikáte již kroky, abyste získali bankovní licenci?
Myslím, že máme k transformaci již výrazně nakročeno. Proces začal před třemi lety, kdy se v naší záložně změnilo vedení a do vrcholového managementu přišli bankéři s mnohaletou zkušeností z velkých českých a nadnárodních bank.
Aby vám ČNB udělila licenci, klíčové také je, abyste měli základní kapitál ve výši alespoň půl miliardy korun. Jak jste na tom?
Dnes máme základní kapitál ve výši přes 860 milionů korun, takže tuto podmínku již nyní vysoce překračujeme.
Boj o klientyČím dál více lidí upřednostňuje menší banky, ukázalo srovnání let 2012 a 2015  |
Podáte žádost o udělení bankovní licence ještě letos?
Ano, předpokládáme, že tomu bude již letos. Česká národní banka má následně 12 měsíců na to, aby žádost projednala, v průběhu dalších šesti měsíců pak může pokládat dodatečné dotazy. Proto nemohu říci přesný termín, kdy by mohlo k transformaci na banku dojít. Rádi bychom to zvládli v průběhu roku 2016.
Dnes máte téměř 20 tisíc členů. Pokud se transformujete na banku, co to bude znamenat pro vaše členy?
Přesná podoba, kterou půjdeme, se ještě utváří, těch možností je několik, jedna z nich je přeměna z člena družstva na akcionáře. V každém případě budeme volit pro transformaci členské základny tu nejčistší a nejjednodušší variantu.
Pokud bankovní licenci získáte, na jaké klienty se chcete zaměřit?
Konkrétní představa a koncepce již uzrává. Víme, že chceme i nadále poskytovat služby hlavně lidem – fyzickým osobám, a to nejen spoření a platební služby, ale i finanční investice, pro klienty se chceme stát finančním poradcem při správě jejich majetku. Pro firmy bychom nabízeli spíše úvěrové produkty.
V čem chcete být jiní oproti již existujícím malým tuzemským bankám?
Chceme být typem rodinné banky, po vzoru rodinných rakouských bank, které mají menší počty klientů, které důkladně znají včetně jejich potřeb. Chceme se orientovat na české a moravské klienty. Naše aktivity jsou nyní soustředěny hlavně na Moravě, ale chceme být bankou česko-moravského typu.
Chcete být rovněž nízkonákladovou bankou?
V některých rysech ano. Již jsme zahájili práce na velké přeměně našeho internetového bankovnictví. Chceme, aby nebylo složité, ale jednoduché a přístupné. Do doby, než získáme licenci, ho určitě chceme mít připravené. To ale neznamená, že budeme mít pouze internetové bankovnictví, chceme zůstat i u bankovních poboček. Dnes je máme ve všech krajích a do budoucna bychom chtěli tuto sít rozšířit do větších částí republiky, máme v plánu třicet až padesát poboček. Nebudou to však pobočky, které by měly okázalou podobu se zlatými klikami.
