Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Družstevní záložny proti bankám: šanci mají

aktualizováno 
Peníze na běžném účtu nemusí nutně spravovat pouze banka. Obdobné služby umí nabídnout i družstevní záložny. Z dob nedávno minulých však v lidech zůstává značná nedůvěra. Je stále na místě?

peníze, mince, úspory

Celkem 20 záložen mělo ke dni 31.12.2006 povolení ČNB působit  jako družstevní záložny. Splnily totiž podmínku stanovenou zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a navýšily svůj kapitál alespoň na minimální hranici 35 mil. Kč. Družstevní záložny  k 30.11.2006 sdružovaly 43 153 členů, výše jejich vkladů dosahovala téměř 5 miliard korun ( 4 956 mil.Kč) a bilanční suma převýšila 6,5 miliardy korun (6631 mil. Kč).

Co byste měli vědět před tím, než svěříte záložně své peníze
Pokud uvažujete vložit své peníze např. na termínovaný účet v družstevní záložně, musíte ještě předtím udělat několik kroků. Nejdříve je rozhodně třeba se seznámit se všemi podmínkami a stanovami vybrané družstevní záložny.

popisekMIMOŘÁDNÉ SPLÁTKY ÚVĚRU
dobře je zvažte

A v čem je tedy rozdíl? Základní rozdíl mezi vkladem v bance a družstevní záložně je ten, že se musíte stát členem družstevní záložny, aby vám bylo umožněno termínovaný vklad vůbec zřídit. Se vznikem členství je vždy spojena povinnost složit peněžitý členský vklad (na krytí základního jmění záložny), navíc u některých záložen se můžete ještě setkat s tzv. zápisným (to se pohybuje od nuly po několik set korun a slouží k pokrytí administrativních nákladů).

Další podmínky se už neliší od podmínek a postupů, které znáte z banky – např. je třeba u termínovaných vkladů splnit minimální hodnotu vkladu. Nicméně úroky, které lze uložením peněz v družstevní záložně získat, se ve srovnání s bankami pohybují nikoliv v desetinách procent, nýbrž v řádech procent. Vložené finance jsou stejně jako u bankovních účtů pojištěny do výše 90 %, maximálně však do 25 tis. EUR (cca 700 tis. Kč).

Jednou z méně příjemných povinností vyplývajících z členství v družstevní záložně je zákonem stanovená tzv. uhrazovací povinnost. Každý člen je povinen podílet se totiž na krytí ztráty družstevní záložny. Tato povinnost dosahuje součtu dalšího členského vkladu a dvojnásobku základního členského vkladu.

 Název družstevní záložny

 Základní členský vklad v Kč

 1. TZ, družstevní záložna  100
 Peněžní dům, spořitelní družstvo  1 200
 Vojenská družstevní záložna  2 000
 1. investiční záložna - spořitelní a úvěrové družstvo  5 300
 Fio, družstevní záložna  1
 UNIBON - spořitelní a úvěrní družstvo  12 000
 České národní spořitelní družstvo  17 000
 České spořitelní družstvo  14 000*
 Družstevní záložna Kredit  1
 Družstevní záložna PSD  12 000
 Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV  4 000
 Metropolitní spořitelní družstvo  4 000
 Moravský Peněžní Ústav - spořitelní družstvo  1 000
 Podnikatelská družstevní záložna  30 000
 Prague Credit Union, spořitelní družstvo  9 000
 Privátní Peněžní Ústav - úvěrní družstvo  300 000
 Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans  16 700
 Úvěrní družstvo PDW, Praha  4 000
 Vinohradská vzájemná družstevní záložna  1
 WPB Capital, spořitelní družstvo  2 500

Poznámky:
* snížen na 500 Kč dle internetových stránek záložny + 1 koruna zápisného
Zdroj: Obchodní rejstřík (www.justice.cz), stav k 16.1.2007

Co říká zákon
Zmíněná právní norma definuje družstevní záložnu takto:  právnická osoba – družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžních služeb v různých formách. Dále stanoví, že družstevní záložna není bankou podle zák. č. 21/1992 Sb., o bankách a její podnikání se nepovažuje za provozování živnosti.

Dohledem nad družstevními záložnami je pověřena ČNB, která zároveň uděluje, ale také odnímá povolení záložnám v ČR působit. ČNB převzala v loňském roce působnost Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, který svoji činnost ukončil ke dni 31.3.2006.

Orgány družstevní záložny a jejich pravomoci řeší ustanovení § 237 - § 251 obchodního zákoníku (zák.č. 513/1991 Sb.). Nejvyšším orgánem je schůze členů družstva („členská schůze“), která se schází nejméně jednou za rok. Řídícím orgánem družstva je představenstvo, jež rozhoduje o všech záležitostech družstva (vyjma těch, o nichž nepřísluší rozhodovat jinému orgánu dle obchodního zákoníku či stanov). Dalším orgánem je také Kontrolní komise s oprávněním kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho členů. Orgánem nebo jeho členem může být pouze člen družstva.

Každého uchazeče o členství je také záložna povinna seznámit se všemi skutečnostmi, které souvisí s členstvím, především pak se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi z jeho členství vyplývajícími.

Pohled do historie
Vznik družstevních záložen (později nazývaných kampeliček) v ČR je spjat se jménem František Cyril Kampelík. Masový rozmach u nás však zaznamenalo venkovské záložnictví až po úspěšném zavedení v Německu na konci 19.století. V roce 1937 už bylo v tehdejším Československu více než 7500 družstevních záložen (většina z nich kampeliček) s více než 2 miliony členů. Činnost záložen ukončil rok 1948.

Znovuzrození kampeliček nastalo v devadesátých letech 20. století, v r. 1999 už existovalo v ČR 139 družstevních záložen. Ty hospodařily s vklady v hodnotě více než 10 miliard korun a sdružovaly téměř 127 tisíc členů. Nicméně nekvalitní legislativa, nedostatečná odbornost i nepoctivost vedení jednotlivých záložen vedla brzy k velké vlně krachů a redukci jejich počtu až na současných 20. Tato redukce a dlouhé soudní spory znamenaly značnou ztrátu důvěry v družstevnictví, která se jen pozvolna vrací.

Klady a zápory družstevních záložen

+ nižší poplatky za nabízené služby
+ vyšší úrokové sazby u termínovaných účtů
+ vklady jsou pojištěné do "standardní" výše
+ podléhají dohledu ČNB

- nutnost členství v záložně
- uhrazovací povinnost
- těžko dostupné informace (např. z webových  
  stránek)

Družstevní záložny mají jistě ve finančním sektoru České republiky své místo, což dokazují i historická fakta. Jsou a budou zajímavou alternativou k bankovním produktům, a to hlavně díky obvykle mimořádně příznivým cenám nabízených služeb, byť v obvykle menším rozsahu. Nicméně stále zůstávají většinou zahaleny jakousi rouškou tajemství, neboť nalézt stanovy či jiné bližší informace na internetových stránkách je téměř nadlidský výkon (jen polovina záložen má internetové stránky, většina pak stanovy a další podrobnější informace tímto způsobem nezveřejňuje).

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Vosála
Setkává se s útoky na bankovní účty lidí. Češi jsou nepoučitelní, říká

Řada Čechů si myslí, že ovládá internetové bankovnictví, k platebním kartám se chová obezřetně a vyzná se přinejmenším v základech internetové bezpečnosti....  celý článek

Inteligentní bankomaty umí peníze nejen vydávat, ale i přijímat a vkládat na...
K bankomatům přibývají i vkladomaty, je jich už 760. Dají se ošidit?

Nosit větší hotovost u sebe, nebo nechat balík peněz ve firmě či doma v šuplíku může být docela riziko. Pokud nemáte bytelný trezor, je lepší poslat peníze na...  celý článek

Bezkontaktní karta odmítla třikrát poslušnost. Transakce proběhla až po vložení...
Sonda: proč vám bezkontaktní karta odmítne při placení poslušnost

Bezkontaktní karty už prakticky převálcovaly ty klasické. Používá je v Česku přes 84 procent lidí. Placení je s nimi opravdu svižné. Zvlášť u plateb do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.