Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důchod při zaměstnání: jaké jsou podmínky?

aktualizováno 
Podmínky pro poskytování starobního důchodu při výdělečné činnosti jsou stanoveny rozdílně v závislosti na tom, o jaký starobní důchod se jedná. Výdělečnou činností se rozumí činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Ke změnám v podmínkách pro poskytování starobního důchodu došlo od 1. ledna 2004.
Důchodci

Důchodci | foto: Profimedia.cz

Výplata obecného starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, jen pokud tento pracovněprávní vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku. Jiné podmínky stanoveny nejsou (tj. již se nesleduje výše příjmu v období dvou let po dosažení důchodového věku).

Výkon jiných pracovních vztahů (například práce pro družstvo, činnost společníka nebo jednatele) je možný s pobíráním důchodu již ode dne dosažení důchodového věku. Rovněž výkon samostatné výdělečné činnosti nebrání pobírání obecného starobního důchodu od dosažení důchodového věku.

Podle § 37 odst. 1 ZDP se starobní důchod od dosažení důchodového věku vyplácí v případě výkonu výdělečné činnosti formou pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti za podmínky, že tento pracovněprávní vztah „byl sjednán na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“. Tato podmínka se nevztahuje na jakékoliv zaměstnání v cizině včetně států, s nimiž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu na úseku sociálního zabezpečení, a členských států Evropské unie, ani na zaměstnání v ČR sjednané podle cizích právních předpisů, byť by podle těchto právních předpisů šlo o pracovní poměr.

Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze pro účely důchodového pojištění považovat i změnu dosavadního pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, a to formou dohody o změně pracovního poměru (dodatkem k pracovní smlouvě ve smyslu § 36 odst. 1 zákoníku práce). Musí však přitom být zřejmé, že dochází ke sjednání změny dosavadního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou na pracovní poměr uzavřený na dobu určitou (přitom není podmínkou, aby dosavadní pracovní poměr byl v dohodě o změně pracovního poměru označen jako pracovní poměr na dobu neurčitou), přičemž tato doba určitá musí být jednoznačně vymezena a nesmí přesáhnout jeden rok. Není-li v dohodě o změně pracovního poměru uvedeno, od kdy se pracovní poměr mění z doby neurčité na dobu určitou, počítá se doba jednoho roku ode dne sjednání změny.

Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku se považuje i změna spočívající v tom, že v dohodě o změně pracovního poměru (dodatku k pracovní smlouvě ve smyslu § 36 odst. 1 zákoníku práce), jde-li o pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, ale delší než jeden rok, bude uvedeno, že tento pracovní poměr se od určitého dne mění tak, že:

     a) se změní datum, do kterého byl pracovní poměr původně sjednán, a
     b) doba ode dne, od kterého taková dohoda, resp. dodatek, byly uzavřeny, do nově sjednaného skončení pracovního poměru nečiní více než jeden rok.

Takovouto změnou se ovšem nic nemění na datu, od něhož daný pracovní poměr vznikl, ani na charakteru pracovněprávního vztahu v období přede dnem obsaženým v dohodě nebo dodatku jako počátek změny charakteru pracovněprávního vztahu. Pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou se nemění na pracovní poměr na dobu určitou úkonem směřujícím ke skončení tohoto pracovního poměru, tj. dohodou o skončení pracovního poměru, výpovědí (ze strany zaměstnance nebo ze strany zaměstnavatele) nebo okamžitým zrušením pracovního poměru (ze strany zaměstnance nebo ze strany zaměstnavatele), popřípadě zrušením pracovního poměru ve zkušební době.

Dosavadní pracovní poměr sjednaný (změněný) na dobu určitou lze pro účely § 37 odst. 1 ZDP prodloužit dodatkem k pracovní smlouvě jen tak, aby doba trvání tohoto pracovního poměru po prodloužení nepřesáhla ode dne, kterým měl pracovní poměr skončit, dobu jednoho roku; takto lze postupovat i opakovaně. Podmínka uvedená v § 37 odst. 1 ZDP (doba nepřesahující jeden rok) se sleduje nově ode dne, od kterého se pracovní poměr prodlužuje. Kromě toho lze pracovní poměry na dobu určitou nepřesahující jeden rok uzavírat opakovaně, a to i když nový pracovní poměr bezprostředně navazuje na předchozí pracovní poměr.

Podmínky § 37 odst. 1 ZDP se sledují vždy od počátku sjednání (změny) pracovního poměru na dobu určitou, a to i když den, od kterého se přiznává starobní důchod, spadá do doby trvání tohoto pracovního poměru. Uvedený výklad platí obdobně pro dohodu o pracovní činnosti. Podle zvláštních právních předpisů nelze například sjednat pracovní poměr na dobu určitou v případě státních zástupců (podle § 18 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na dobu časově neomezenou) nebo v případě úředníků územních samosprávných celků (podle § 10 odst. 1 zákona č. 312/ /2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, se pracovní poměr s úředníkem uzavírá prioritně na dobu neurčitou).

Poživateli starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 2004, který vykonává k 31. prosinci 2003 výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou tak, že tento pracovněprávní vztah má skončit po 31. prosinci 2004, náležela výplata starobního důchodu po 31. prosinci 2003 po dobu trvání tohoto pracovněprávního vztahu, nejdéle však do dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 2004; tento poživatel starobního důchodu a jeho zaměstnavatel byli povinni do 31. ledna 2004 oznámit plátci starobního důchodu, že poživatel starobního důchodu ode dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 2004 nesplňuje podmínku sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku.

Ukázky z knihy
Jana Přiba: Kdy do důchodu a za kolik

1. díl: Základní principy důchodového pojištění
2. díl: Druhy důchodů a jejich výše 
3. díl: Kdy odejít do důchodu?
4. díl: Jak se počítá starobní důchod?
5. díl: Kdy se (ne)platí pojistné na důchod
6. díl: Jak se vypočte váš starobní důchod?
7. díl: Kdy do důchodu?
8. díl: Podmínky nároku na starobní důchod  
9. díl: Předčasný starobní důchod 
10. díl: Výše starobního důchodu
11. díl: Postup při výpočtu starobního důchodu
12. díl: Již přiznaný starobní důchod lze změnit  


Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Štědré státní benefity nečerpá naplno zatím moc lidí, ztrácejí tisíce

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění podporuje stát různými výhodami. Které to jsou a jak vydělat co nejvíce, vysvětluje Lukáš...  celý článek

Ilustrační snímek
Spoříte potomkům? Spočítali jsme, co udělá s úsporami inflace

Mít dítě je drahé „hobby“, vyjde řádově na miliony korun. Jak se připravit na výdaje spojené se studiem a vstupem do dospělého života dětí? Kolik a jak spořit...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v realitních pojmech?

Koupit nemovitost není jen tak. Spoustu času strávíte brouzdáním po internetu, hledáním nejlepších nabídek, vyřizováním byrokratických nezbytností a pak ještě...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.