Výplata obecného starobního důchodu náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti, jen pokud tento pracovněprávní vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku. Jiné podmínky stanoveny nejsou (tj. již se nesleduje výše příjmu v období dvou let po dosažení důchodového věku).
Výkon jiných pracovních vztahů (například práce pro družstvo, činnost společníka nebo jednatele) je možný s pobíráním důchodu již ode dne dosažení důchodového věku. Rovněž výkon samostatné výdělečné činnosti nebrání pobírání obecného starobního důchodu od dosažení důchodového věku.
Podle § 37 odst. 1 ZDP se starobní důchod od dosažení důchodového věku vyplácí v případě výkonu výdělečné činnosti formou pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti za podmínky, že tento pracovněprávní vztah „byl sjednán na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“. Tato podmínka se nevztahuje na jakékoliv zaměstnání v cizině včetně států, s nimiž ČR uzavřela mezinárodní smlouvu na úseku sociálního zabezpečení, a členských států Evropské unie, ani na zaměstnání v ČR sjednané podle cizích právních předpisů, byť by podle těchto právních předpisů šlo o pracovní poměr.
Za sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze pro účely důchodového pojištění považovat i změnu dosavadního pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou na pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, a to formou dohody o změně pracovního poměru (dodatkem k pracovní smlouvě ve smyslu § 36 odst. 1 zákoníku práce). Musí však přitom být zřejmé, že dochází ke sjednání změny dosavadního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou na pracovní poměr uzavřený na dobu určitou (přitom není podmínkou, aby dosavadní pracovní poměr byl v dohodě o změně pracovního poměru označen jako pracovní poměr na dobu neurčitou), přičemž tato doba určitá musí být jednoznačně vymezena a nesmí přesáhnout jeden rok. Není-li v dohodě o změně pracovního poměru uvedeno, od kdy se pracovní poměr mění z doby neurčité na dobu určitou, počítá se doba jednoho roku ode dne sjednání změny.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFOZa sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku se považuje i změna spočívající v tom, že v dohodě o změně pracovního poměru (dodatku k pracovní smlouvě ve smyslu § 36 odst. 1 zákoníku práce), jde-li o pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, ale delší než jeden rok, bude uvedeno, že tento pracovní poměr se od určitého dne mění tak, že:
a) se změní datum, do kterého byl pracovní poměr původně sjednán, a
b) doba ode dne, od kterého taková dohoda, resp. dodatek, byly uzavřeny, do nově sjednaného skončení pracovního poměru nečiní více než jeden rok.
Takovouto změnou se ovšem nic nemění na datu, od něhož daný pracovní poměr vznikl, ani na charakteru pracovněprávního vztahu v období přede dnem obsaženým v dohodě nebo dodatku jako počátek změny charakteru pracovněprávního vztahu. Pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou se nemění na pracovní poměr na dobu určitou úkonem směřujícím ke skončení tohoto pracovního poměru, tj. dohodou o skončení pracovního poměru, výpovědí (ze strany zaměstnance nebo ze strany zaměstnavatele) nebo okamžitým zrušením pracovního poměru (ze strany zaměstnance nebo ze strany zaměstnavatele), popřípadě zrušením pracovního poměru ve zkušební době.
ČESKÁ A SLOVENSKÁ RODINADosavadní pracovní poměr sjednaný (změněný) na dobu určitou lze pro účely § 37 odst. 1 ZDP prodloužit dodatkem k pracovní smlouvě jen tak, aby doba trvání tohoto pracovního poměru po prodloužení nepřesáhla ode dne, kterým měl pracovní poměr skončit, dobu jednoho roku; takto lze postupovat i opakovaně. Podmínka uvedená v § 37 odst. 1 ZDP (doba nepřesahující jeden rok) se sleduje nově ode dne, od kterého se pracovní poměr prodlužuje. Kromě toho lze pracovní poměry na dobu určitou nepřesahující jeden rok uzavírat opakovaně, a to i když nový pracovní poměr bezprostředně navazuje na předchozí pracovní poměr.
Podmínky § 37 odst. 1 ZDP se sledují vždy od počátku sjednání (změny) pracovního poměru na dobu určitou, a to i když den, od kterého se přiznává starobní důchod, spadá do doby trvání tohoto pracovního poměru. Uvedený výklad platí obdobně pro dohodu o pracovní činnosti. Podle zvláštních právních předpisů nelze například sjednat pracovní poměr na dobu určitou v případě státních zástupců (podle § 18 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na dobu časově neomezenou) nebo v případě úředníků územních samosprávných celků (podle § 10 odst. 1 zákona č. 312/ /2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, se pracovní poměr s úředníkem uzavírá prioritně na dobu neurčitou).
Poživateli starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 2004, který vykonává k 31. prosinci 2003 výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou tak, že tento pracovněprávní vztah má skončit po 31. prosinci 2004, náležela výplata starobního důchodu po 31. prosinci 2003 po dobu trvání tohoto pracovněprávního vztahu, nejdéle však do dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 2004; tento poživatel starobního důchodu a jeho zaměstnavatel byli povinni do 31. ledna 2004 oznámit plátci starobního důchodu, že poživatel starobního důchodu ode dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 2004 nesplňuje podmínku sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku.
Úryvek je z knihy "Kdy do důchodu a za kolik, 7. aktualizované vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat
Investování pro začátečníky
Finanční matematika pro každého
