To si musíme protrpět než si zvykneme a naučíme se, že takovýto okamžik brzy přejde a neublíží. Jak vhodně zaprotestovat? Zdvořile, ale důrazně. Po první větě například "Hej, moment…, tak počkat…", "Promiňte, ale…" je potřeba udělat alespoň tři vteřiny pauzu. Ta pauza je zdánlivě to nejlehčí (jen považte, jak gramaticky bezchybně umíte pauzu nejméně v deseti cizích jazycích), ale ve skutečnosti jedno z nejtěžších. Jste plni tlaku, plni tenze - a máte přestat. Pauza však musí být. Váš protivník si musí uvědomit, že takhle s vámi jednat nesmí. A čím méně času máte na svůj protest, tím více se snažte působit (právě během oné pauzy) jako pevná skála. Jako skála, o niž by se narušitel určitě rozbil, kdyby chtěl v nepatřičném chování či jednání stejným způsobem pokračovat. A pak klaďte otázky. Byla-li předchozí promluva drzouna vůči vám nějakým řečnickým trikem, smíte v nutné obraně použít obdobnou zbraň. Váš protitrik je vlastně také takovým trikem, který ovšem skutečnost postavenou protivníkem na hlavu obrací zpět na nohy. Jako protiúder pěstí - oprávněný a legální v případě, že dotyčný takto sám začal a hodlá stále pokračovat. Pár univerzálních tipů: "To myslíte vážně?", "To snad nemyslíte vážně?", "Vy snad žertujete…". Emoce zabublají a vyvřou, ztratí sílu. Pak může nastoupit rozum a věcné argumenty. Tomu nástupu můžete poněkud pomoci i vy. Například když řeknete: "Pojďme se bavit normálně."
Jack Stack, generální ředitel České spořitelny
Je dobré znát přesně svoje povinnosti a pravomoci. A především, od samého začátku kariéry by si měl každý člověk vnitřně stanovit limity, kolik je toho ochoten udělat pro kolegy v rámci kolegiální pomoci a kde je hranice, za niž už jít nemůže. Je to otázka umění říkat: Je mi líto, ale tohle opravdu není moje práce.
Jak přijmout kritiku? Jak vyjít se spolupracovníky či jak se vyrovnat se stresem? Odpovědi na tyto otázky najdete v seriálu 100 rad, jak být úspěšnější v práci. Připravujeme ho s docentkou Evou Bedrnovou z pražské VŠE a Davidem Gruberem, autorem knih s touto tematikou.
Co jsme psali a co si přečtete
61. Co s problémy na pracovišti
62. Nestaňte se otroky mobilu
63. Jak se nestat workoholikem
64. Jak nedělat za druhé
65. Jak nejlépe prodat své dovednosti
Jack Stack, generální ředitel České spořitelny
Je dobré znát přesně svoje povinnosti a pravomoci. A především, od samého začátku kariéry by si měl každý člověk vnitřně stanovit limity, kolik je toho ochoten udělat pro kolegy v rámci kolegiální pomoci a kde je hranice, za niž už jít nemůže. Je to otázka umění říkat: Je mi líto, ale tohle opravdu není moje práce.
Jak přijmout kritiku? Jak vyjít se spolupracovníky či jak se vyrovnat se stresem? Odpovědi na tyto otázky najdete v seriálu 100 rad, jak být úspěšnější v práci. Připravujeme ho s docentkou Evou Bedrnovou z pražské VŠE a Davidem Gruberem, autorem knih s touto tematikou.
Co jsme psali a co si přečtete
61. Co s problémy na pracovišti
62. Nestaňte se otroky mobilu
63. Jak se nestat workoholikem
64. Jak nedělat za druhé
65. Jak nejlépe prodat své dovednosti
